Nelze se moc dlouho opájet euforií z 23 členů dolní komory. Koronavirus nezmizel, škodí a za vše, co se teď ve společnosti děje, neseme spoluodpovědnost. Nelze se nechat unášet tím, že vůbec poprvé v dějinách naší parlamentní demokracie jsme součástí vítězné formace a námi podporovaný politický lídr je premiérem. To, co se stalo, nebyl zázrak. Byl to jednak výsledek naší čitelnosti a spolehlivosti, naší snahy i snahy našich partnerů z ODS a TOP 09, jednak důsledek chyb našich soupeřů. Levice (KSČM a ČSSD) se protentokrát vyčerpala. Populisté se rozdrobili do mnoha stran a straniček... (SPD, Trikolóra, Přísaha, Volný blok aj.). Naši vládní partneři Piráti a Starostové se za posledních šest měsíců střelili do vlastní nohy tolikrát, že to ani nemá smysl počítat (a pokračují zvesela i po volbách). Babiš ukázal, jakou sílu má kampaň zaměřená na nejslabší článek demokratické opozice.

Ano, odvedli jsme skvělou práci v kampani. Byli jsme ukáznění, jednotní, přesvědčiví. Teď je na to třeba navázat, neztratit druhý dech a odvádět v Parlamentu práci natolik přesvědčivě a odpovědně, že nám „to tam“ lidé v dalších volbách hodí znova. Jako nosné se pro KDU-ČSL ukázalo být sociálně konzervativním svědomím středopravé koalice. Sociální citlivost nám sluší, vždycky nám slušela. Vraťme se k našim kořenům a nabídněme v nelehkých dobách, které nás všechny čekají, občanům místo chaosu řád a místo slov skutky. A projevujme v politice srdce. Prospěje to lidem – i lidovcům.

Pavel Mareš, šéfredaktor Nového HLASu