KDU-ČSL je politickou stranou založenou na dobrovolném společenství občanů, kteří se účastní společenského a politického života ve své obci, kraji a státě. Vychází z odkazu evropské kultury a z tradic křesťanskodemokratických a křesťanskosociálních stran a hnutí u nás i ve světě. KDU-ČSL rozvíjí humanitní a demokratické tradice naší společnosti a usiluje o uplatňování konzervativních hodnot v politické oblasti. Název strany KDU-ČSL vychází z počátečních písmen slov Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová.

§ 1

1. KDU-ČSL (dále též „strana“) je politickou stranou ve smyslu zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, strana používá zkratku KDU-ČSL.
2. Strana působí v České republice.
3. Sídlem strany je Praha, Palác Charitas, Karlovo náměstí 317/5, 128 00 Praha 2.

§ 2

1. KDU-ČSL je politická strana, jež usiluje o uplatňování křesťanských a konzervativních hodnot ve společnosti a státu.
2. KDU-ČSL hájí důstojnost lidské osoby od početí do přirozené smrti a principy společného dobra, spravedlnosti, subsidiarity a solidarity. Východiska pro řešení politických problémů nachází KDU-ČSL v křesťanské sociální etice.
3. KDU-ČSL hájí rodinu jako společenství muže, ženy a dětí a považuje ji za základní podmínku života společnosti a státu. Rodina tu není pro společnost a pro stát, ale společnost a stát tu jsou pro rodinu.
4. KDU-ČSL prosazuje právní stát a parlamentní demokracii, ve které je každý člověk odpovědný za sebe a svou rodinu, spoluzodpovědný za svou obec a zemi, kde žije. KDU-ČSL klade důraz na vlastní iniciativu člověka, svobodnou názorovou diskuzi, sebeorganizaci společnosti a široké zapojení občanů do rozhodovacích procesů.
5. KDU-ČSL prosazuje sociálně tržní hospodářství. Fungování svobodného trhu je pro KDU-ČSL nemyslitelné bez pevného právního rámce a potřebného ohledu k těm, kdo zůstávají na okraji společnosti.
6. KDU-ČSL podporuje evropskou spolupráci založenou na židovsko-křesťanských hodnotách a principu subsidiarity.

§ 3

1. Členem strany může být občan ČR, starší 18 let, který není členem jiné politické strany nebo hnutí.
2. K přijetí za člena dochází na základě podání přihlášky do KDU-ČSL a prohlášení, že nebyl členem Lidových milicí, Státní bezpečnosti nebo spolupracovníkem Státní bezpečnosti, opatřené podpisem. Prohlášení se nepožaduje u uchazečů narozených po 17. 11. 1971. Přihlášku je možné podat členu výboru místní organizace, ve které chce uchazeč o členství působit, nebo prostřednictvím okresní či krajské kanceláře strany nebo prostřednictvím webového formuláře.
3. Není-li dále stanoveno jinak, rozhoduje o přijetí za člena výbor místní organizace, ve které chce uchazeč o členství působit po souhlasu příslušného okresního výboru strany. Pokud okresní výbor do 60 dnů od doručení přihlášky předsedovi okresního výboru nerozhodne jinak, považuje se přijetí za souhlasné. O přijetí za člena rozhoduje přímo okresní výbor v případě, kdy výbor místní organizace, ve které chce uchazeč o členství působit, nerozhodne o přijetí do tří měsíců od podání přihlášky.
4. Člen strany musí být členem místní organizace. Člen může požádat o převedení do kterékoliv místní organizace. Této žádosti, není-li námitek z místní organizace, kam člen žádá převést, musí být vyhověno.
5. Pokud je přihláška o členství v KDU-ČSL zamítnuta, musí to být uchazeči písemně sděleno. Uchazeč o členství ve straně se může proti zamítavému rozhodnutí do 15 dnů od doručení odvolat k celostátnímu rozhodčímu sboru.

§ 4

1. Členství v KDU-ČSL zaniká:

1. úmrtím,
2. písemným prohlášením o vystoupení ze strany doručeným tomu orgánu strany, jehož je členem,
3. vstupem do jiné politické strany nebo hnutí,
4. přijetím kandidatury na kandidátce jiné volební strany bez souhlasu příslušného výboru,
5. vyloučením,
6. nezaplacením členského příspěvku do 31. 12. v příslušném kalendářním roce,
7. zjištěním, že prohlášení podle § 3 odst. 2 nebylo pravdivé
8. zjištěním, že prohlášení podle § 4 odst. 2, písmene a) nebylo pravdivé

2. Členství ve straně se pozastaví:

1. na základě písemného oznámení člena doručeného příslušné krajské organizaci a orgánům strany, jichž je členem, v případě neslučitelnosti členství ve straně a jím vykonávané funkce nebo zaměstnání, přičemž členství se pozastavuje od okamžiku doručení písemného oznámení krajské organizaci

2. jako forma stranického trestu dle § 8.

3. O zániku členství v KDU-ČSL podle odst. 1 písm. c) až h) a o pozastavení členství v KDU-ČSL podle odst. 2 musí být dotyčný člen příslušným stranickým orgánem písemně vyrozuměn.

§ 5

1. Člen strany má právo:

1. účastnit se jednání výroční členské schůze a členských schůzí, jichž je členem,
2. volit a být volen do funkcí v KDU-ČSL,
3. být informován o přijatých usneseních orgánů strany,
4. předkládat všem stranickým orgánům náměty, stížnosti a připomínky a být do devadesáti dnů vyrozuměn o řešení,
5. svobodně vyjadřovat a obhajovat své názory a předávat je k rozhodnutí voleným orgánům strany,
6. v případě sporu se odvolávat k celostátnímu rozhodčímu sboru,
7. účastnit se zasedání stranických orgánů, jestliže se rozhoduje o jeho činnosti nebo chování.

§ 6

1. Člen strany je povinen:

1. prosazovat cíle strany a podílet se na plnění programu strany,
2. řídit se stanovami a vnitrostranickými normami,
3. plnit usnesení a rozhodnutí stranických orgánů,
4. plnit převzaté úkoly a nést za ně odpovědnost,
5. platit stanovené členské příspěvky,
6. neprodleně oznamovat předsedovi místní organizace změny kontaktních údajů, které jsou předmětem členské evidence.

§ 7

1. Stranickými odměnami jsou čestné členství, čestná funkce a zasloužilé členství.
2. Stranické odměny udělují vyšší stranické orgány na návrh nižších stranických orgánů.
3. Zasloužilý člen je zproštěn povinnosti platit členské příspěvky.

§ 8

1. Stranickými tresty jsou pozastavení výkonu funkce, zbavení funkce, pozastavení členství, odebrání čestného členství, odebrání zasloužilého členství a vyloučení ze strany.
2. O stranickém trestu rozhoduje krajský výbor, celostátní výbor, celostátní konference nebo sjezd strany v rozsahu své působnosti. O odebrání čestného členství, zasloužilého členství a vyloučení ze strany rozhoduje vždy celostátní výbor, celostátní konference nebo sjezd strany. K přijetí rozhodnutí je třeba dvoutřetinová většina všech členů orgánu.
3. Před uložením stranického trestu musí být člen pozván na jednání toho orgánu, který bude o uložení stranického trestu rozhodovat, ten mu před rozhodnutím dá možnost se hájit.
4. Rozhodnutí s odůvodněním stranického trestu musí být vydáno písemně a členu doručeno do 30 dnů od jednání příslušného orgánu. Člen má právo se proti rozhodnutí do 15 dnů od doručení odvolat k celostátnímu rozhodčímu sboru. Celostátní rozhodčí sbor rozhodne do 30 dnů o odvolání.
5. Vyloučit člena z KDU-ČSL lze jen pro:

1. zvlášť hrubé porušení stanov,
2. soustavné zanedbávání základních členských povinností,
3. hrubé a zaviněné porušení povinností při hospodaření s majetkem strany,
4. spáchání úmyslného trestného činu, za který byl pravomocně odsouzen,
5. zneužití stranické nebo veřejné funkce,
6. opakované jednání, které poškozuje stranu. 

6. K opětnému přijetí za člena KDU-ČSL lze přistoupit jen na základě písemné žádosti, kterou je třeba adresovat krajskému výboru. Ten si před rozhodnutím o této žádosti vyžádá vyjádření místní a okresní organizace strany, v jejichž obvodu byl někdejší člen strany organizován. Ustanovení § 3 odst. 5 stanov platí obdobně. Při opětném přijetí je krajský výbor oprávněn rozhodnout, že znovu přijatý člen nesmí po určitou dobu vykonávat žádnou stranickou funkci.

§ 9

1. Organizační strukturu KDU-ČSL tvoří:

1. celostátní organizace,
2. krajské organizace,
3. okresní organizace,
4. místní nebo městské organizace (dále jen místní organizace).

2. Celostátní organizace sdružuje všechny krajské organizace.
3. Krajské organizace působí v hranicích vyšších územních samosprávních celků a sdružují všechny místní a okresní organizace KDU-ČSL na území dané oblasti.
4. Okresní organizace působí zpravidla v hranicích okresu a tvoří ji všechny místní organizace a členové KDU-ČSL v okrese. Výjimky schvaluje příslušný krajský výbor.

5. Místní organizace je základní organizační jednotka strany.

1. Je tvořena minimálně třemi členy, z nichž alespoň jeden má trvalý pobyt v jejím územním obvodu.
2. Místní organizace vzniká rozhodnutím ustavující schůze na základě předchozího souhlasu příslušného okresního výboru.

6. Místní organizace zaniká

1. usnesením místní organizace přijatým alespoň 2/3 všech jejích členů,
2. usnesením okresního výboru, pokud počet jejích členů klesne pod tři a tento stav trvá déle než jeden rok,
3. rozhodnutím krajského výboru na návrh okresního výboru o jejím zrušení, pokud svou činností závažným způsobem poruší stanovy strany, programové dokumenty KDU-ČSL nebo dlouhodobě poškozuje stranu,
4. rozhodnutím krajského výboru, na návrh okresního výboru o jejím zrušení, pokud místní organizace neuskuteční za 2 po sobě jdoucí kalendářní roky ani jednu výroční členskou schůzi ani členskou schůzi. K přijetí rozhodnutí je zapotřebí souhlasu 2/3 všech členů okresního výboru a 2/3 všech členů krajského výboru. Členové takto zrušené místní organizace budou převedeni do jiné místní organizace s jejím souhlasem.

7. V Praze je ustavena městská organizace strany, která má postavení krajské organizace. Ustanovení o krajských a okresních organizacích se použijí přiměřeně.
8. Jednotlivé organizační složky strany mají právo činit úkony vymezené stanovami a dalšími vnitrostranickými normami.
9. K odchylkám od organizačního členění strany může dojít tehdy, jsou-li tyto odchylky účelné pro účinnou stranickou práci a byly schváleny příslušným krajským výborem. V Brně, Plzni a Ostravě má městská organizace postavení okresní organizace a místní organizace působí na území městských částí či obvodů. Ustanovení o okresních a místních organizacích se použijí přiměřeně.

 

§ 9a

1. V rámci strany se mohou ustavit profesní, zájmová či regionální sdružení nebo kluby.
2. Tyto sdružení nebo kluby se řídí vlastními statuty, které nesmí být v rozporu se základními stranickými dokumenty a které schvalují příslušné výbory strany.
3. V případě, že činnost nebo statuty těchto sdružení nebo klubů odporují základním stranickým dokumentům a současně se tato sdružení nebo kluby odvolávají na jakékoli spojení nebo závislost na KDU-ČSL, pak celostátní výbor strany jejich činnost pozastaví, případně je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat k celostátnímu rozhodčímu sboru do 15 dnů.

 

§ 10

1. Orgány celostátní organizace KDU-ČSL jsou sjezd, celostátní konference, celostátní výbor, předsednictvo strany, celostátní rozhodčí sbor a celostátní revizní komise.
2. Orgány krajské organizace KDU-ČSL jsou krajská konference, krajský výbor, krajské předsednictvo, krajská revizní komise.
3. Orgány okresní organizace KDU-ČSL jsou okresní konference, okresní výbor, okresní předsednictvo, okresní revizní komise.
4. Orgány místní organizace KDU-ČSL jsou výroční členská schůze, členská schůze, výbor místní organizace.

 

§ 11

1. Statutárním orgánem strany je předsednictvo strany. Jménem strany jedná, pokud není stanovami stanoveno jinak, předseda strany a místopředsedové strany. Podpisové právo za stranu má předseda nebo první místopředseda, případně pověřený člen celostátního výboru. V pracovněprávních záležitostech má podpisové právo generální sekretář. Předseda, popřípadě generální sekretář může na základě organizačního řádu zmocnit k uzavírání vymezených právních úkonů i jiné zaměstnance strany. Organizační řád stanoví, u kterých vymezených právních úkonů je třeba společného podpisu předsedy a generálního sekretáře.
2. V krajské organizaci je orgánem se všeobecnou působností krajský výbor. Jménem krajské organizace jedná předseda a místopředsedové. Podpisové právo má předseda nebo místopředseda, případně pověřený člen krajského výboru.
3. V okresní organizaci je orgánem se všeobecnou působností okresní výbor. Jménem okresní organizace jedná předseda a místopředsedové. Podpisové právo má předseda nebo místopředseda, případně pověřený člen okresního výboru.

 

§ 12

1. Orgány strany se usnáší za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů nebo delegátů, pokud není stanovami stanoveno jinak. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů nebo delegátů, pokud stanovami není stanoveno jinak. Způsob jednání a usnášení se jednotlivých revizních komisí a celostátního rozhodčího sboru podrobně upravují statuty těchto orgánů.
2. Jednání sjezdu a konferencí podrobně upravuje sjezdem nebo konferencí schválený jednací a volební řád. Volba předsedy a místopředsedů příslušných orgánů probíhá vždy tajným hlasováním. O způsobu volby dalších členů příslušného orgánu rozhoduje sjezd nebo příslušná konference.
3. Náhradníky členů nebo delegátů všech orgánů strany se stávají nezvolení kandidáti příslušného orgánu podle pořadí získaných hlasů, pokud dosáhnou nadpoloviční většiny hlasů přítomných delegátů. Nezískají-li kandidáti nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů, je potřeba schválit pořadí náhradníků závěrečným usnesením sjezdu, příslušné konference nebo výroční členské schůze.
4. Pokud je to nezbytně nutné, může předseda nebo předsedající příslušného stranického orgánu vyzvat všechny jeho členy k hlasování per rollam (písemně nebo elektronicky). O takto provedeném hlasování se vede zápis, kde je uvedeno hlasování jednotlivých členů. Usnesení je přijato, pokud se pro návrh vyjádří nadpoloviční většina všech členů orgánu.

§ 13

1. Sjezd je vrcholným orgánem strany. Svoláván je na základě usnesení celostátní konference předsedou strany.
2. Sjezd se schází jedenkrát za dva roky, nejpozději do konce druhého kalendářního roku následujícího po roku konání posledního sjezdu. Dobu a místo konání sjezdu a jeho program určuje celostátní konference.
3. Mimořádný sjezd strany musí být svolán na základě usnesení celostátní konference nebo na návrh okresních organizací reprezentujících minimálně 1/3 členské základny, a to nejpozději do 90 dnů od podání návrhu. Usnesení o svolání nebo návrh na svolání mimořádného sjezdu musí obsahovat ty body programu, pro které se má mimořádný sjezd strany konat.

§ 14

1. Delegáty sjezdu s právem hlasovacím jsou:

1. členové celostátní konference,
2. zástupci okresních organizací, kteří jsou voleni na okresních konferencích strany podle klíče stanoveného celostátní konferencí podle § 28.

§ 15

1. Sjezd projednává zejména:

1. zprávu předsedy strany,
2. zprávu o činnosti klubu poslanců, klubu senátorů a národní delegace v Evropském parlamentu,
3. finanční zprávu a další zprávy,
4. návrhy podané na sjezdu, které se týkají politiky, organizace a financování strany.

2. Sjezd bere na vědomí:

1. zprávu celostátní revizní komise
2. zprávu celostátního rozhodčího sboru
3. zprávu odborných komisí

3. Sjezd určuje základní směr politiky KDU-ČSL v příštím období.
4. Sjezd rozhoduje třípětinovou většinou:

1. o sloučení, rozdělení nebo zrušení strany,
2. o způsobu naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany.

5. Sjezd volí a odvolává:

1. předsedu strany, prvního místopředsedu a až čtyři další místopředsedy strany,
2. předsedu, členy a náhradníky celostátní revizní komise,
3. předsedu, členy a náhradníky celostátního rozhodčího sboru.

6. Návrhy na volbu členů podle předešlého odstavce předkládá sjezdu strany odstupující celostátní konference, celostátní výbor, krajské konference, krajské výbory a delegáti sjezdu.
7. Sjezd schvaluje členy a náhradníky celostátní konference, zástupce krajských organizací, kteří jsou voleni na krajských konferencích dle klíče stanoveného celostátní konferencí podle § 28.
8. Sjezd schvaluje členy a náhradníky celostátního výboru, kteří jsou voleni na krajských konferencích podle § 17 Stanov.
9. Sjezd schvaluje program strany a stanovy strany, případně jejich změny.

§ 16

1. Předsednictvo strany se schází podle potřeby zpravidla jednou týdně. Skládá se z předsedy strany, všech místopředsedů strany, generálního sekretáře, zástupce klubu poslanců, zástupce klubu senátorů a zástupce národní delegace KDU-ČSL v Evropském parlamentu. Ve všech případech hlasování předsednictva rozhoduje při rovnosti hlas předsedy strany.
2. Předsednictvo strany zejména:
   1. projednává aktuální politické otázky,
   2. koordinuje činnost klubu poslanců, klubu senátorů, národní delegace KDU-ČSL v Evropském parlamentu a členů vlády,
   3. ukládá úkoly předsedovi, místopředsedům, generálnímu sekretáři, případně dalším funkcionářům strany,
   4. předkládá celostátnímu výboru návrh ročního rozpočtu a roční účetní uzávěrky strany,
   5. na návrh předsedy strany a doporučení celostátního výboru jmenuje a odvolává generálního sekretáře,
   6. jmenuje a odvolává předsedu, místopředsedu, tajemníka a členy odborných komisí

§ 17

1. Celostátní výbor je výkonným orgánem strany. Schází se podle potřeby minimálně desetkrát ročně a je tvořen předsednictvem strany, zástupci krajských organizací volenými na krajských konferencích dle § 28 a schválenými sjezdem, členy vlády, hejtmany krajů nebo jejich náměstky, za každý kraj však nejvýše jeden zástupce, předsedy a místopředsedy Poslanecké sněmovny, Senátu Parlamentu ČR a Evropského parlamentu, kteří jsou členy strany.
2. Počet volených členů Celostátního výboru podle § 17, odst. 1 Stanov je dán jedním členem za každou krajskou organizaci podle § 9 Stanov. Současně platí, že na každých dalších započatých 2 000 členů krajské organizace, volí krajská konference dalšího člena i dalšího náhradníka člena Celostátního výboru. Termín rozhodný pro výpočet počtu stanoví Celostátní konference viz. Volební řád KDU-ČSL odst. 2.
3. Voleného člena Celostátního výboru může, v případě že se řádný člen omluví písemně či elektronicky z jednání nejpozději 48 hodin před začátkem jednání Celostátního výboru, na jednání nahradit zvolený náhradník člena Celostátního výboru podle § 28 z daného kraje.
   1. Náhradník musí svoji účast potvrdit nejpozději 24 hodin před zahájením jednání.
   2. V případě, že se jedná o náhradníka člena z kraje, který má více volených členů Celostátního výboru, platí, že se postupuje vždy podle pořadí zvolení náhradníků.
   3. Pro případ omluvy tohoto náhradníka se postupuje analogicky k omluvě člena Celostátního výboru.
4. Pro účastníka jednání Celostátního výboru podle § 17, odst. 3 Stanov platí, že se účastní jednání s plnými právy řádného člena Celostátního výboru.
5. Celostátní výbor zejména:
   1. schvaluje návrh ročního rozpočtu, roční uzávěrku strany a je oprávněn provádět v průběhu roku rozpočtová opatření podléhající schválení nejbližšího zasedání celostátní konference,
   2. projednává zásadní politické otázky,
   3. ukládá úkoly předsedovi strany, místopředsedům strany, generálnímu sekretáři, případně dalším funkcionářům strany,
   4. dává souhlas k návrhům generálního sekretáře na zařazení a na změnu zařazení u funkcí zástupce generálního sekretáře a krajský manažer,
   5. předkládá jménem strany personální návrhy na celostátní úrovni,
   6. schvaluje mzdový předpis, organizační řád a pracovní řád,
   7. na návrh předsedy strany doporučuje předsednictvu strany jmenování a odvolání generálního sekretáře,
   8. rozhoduje o konečném pořadí na kandidátních listinách do Poslanecké sněmovny na základě výsledků primárních voleb a uzavřených koaličních dohod. Změnu pořadí oproti výsledkům primárních voleb musí celostátní výbor předem zdůvodnit a projednat s krajskými výbory,
   9. rozhoduje o nominaci kandidátů do jednotlivých obvodů při volbách do Senátu na základě výsledků primárních voleb a uzavřených koaličních dohod. Návrh, který by byl v rozporu s výsledkem primárních voleb, musí celostátní výbor předem zdůvodnit a projednat s krajským výborem,
   10. realizuje volební a povolební koalice.
6. Celostátní výbor rozhoduje ve všech dalších záležitostech, ve kterých je třeba rozhodnout před nejdříve možným zasedáním celostátní konference. Takové rozhodnutí musí být předloženo prvnímu následujícímu zasedání celostátní konference k dodatečnému schválení.

§ 18

1. Celostátní konference je nejvyšším orgánem strany mezi sjezdy. Má všeobecnou působnost a odpovědnost za činnost strany. Schází se podle potřeby nejméně dvakrát do roka, je tvořena celostátním výborem strany, zástupci krajských organizací volenými na krajských konferencích dle § 28 a schválenými sjezdem, všemi poslanci, senátory Parlamentu ČR a poslanci Evropského parlamentu.
2. Celostátní konference realizuje usnesení sjezdu, řídí činnost strany v období mezi sjezdy a rozhoduje ve všech záležitostech, které nejsou těmito stanovami výslovně vyhrazeny jiným orgánům. Celostátní konference schvaluje postoj strany k zásadním politickým otázkám a schvaluje zprávy celostátního předsednictva a celostátního výboru.
3. Celostátní konference rozhoduje o svolání sjezdu, navrhuje jeho program a předkládá zprávu o politické, organizační a finanční činnosti strany, zprávu o plnění usnesení sjezdu a o vyřízení všech návrhů vzešlých na sjezdu a přidělených sjezdem k vyřízení; organizačně zajišťuje přípravu sjezdu.
4. Celostátní konference plní zejména tyto další úkoly:
   1. schvaluje roční rozpočet a roční uzávěrku strany,
   2. schvaluje kandidáta na úřad prezidenta republiky,
   3. zřizuje a ukončuje činnost odborných komisí,
   4. určuje klíč pro volbu členů celostátní konference na krajských konferencích podle § 28,
   5. schvaluje jednací řád, volební řád podle § 28, příspěvkový řád, nominační řád, rozhodčí řád a statut celostátního rozhodčího sboru a celostátní revizní komise a směrnici pro hospodaření a účtování v KDU-ČSL,
   6. bere na vědomí zprávy celostátní revizní komise a celostátního rozhodčího sboru,
   7. určuje zmocněnce strany ve smyslu zákona o volbách do parlamentu,
   8. jestliže se v průběhu funkčního období uvolní funkce 1. místopředsedy nebo místopředsedy, volí a odvolává ze svého středu nástupce do konce funkčního období.
5. Celostátní konference má právo se účastnit s hlasem poradním člen vlády nominovaný za KDU-ČSL, předseda celostátního rozhodčího sboru, předseda celostátní revizní komise a krajští manažeři.

§ 19

1. Nejvyšším orgánem krajské organizace je krajská konference.
2. Krajská konference je svolávána krajským výborem jedenkrát za dva roky, nejpozději do konce druhého kalendářního roku následujícího po roku konání poslední krajské konference, nebo požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 delegátů krajské konference nebo nejméně 1/3 místních organizací příslušné krajské organizace.
3. Krajské konference se zúčastní s právem hlasovacím členové celostátní konference z kraje, členové krajského výboru a delegáti zvolení podle klíče v § 28.
4. Krajská konference projednává zejména:
   1. zprávu předsedy krajského výboru,
   2. zprávu o činnosti klubu zastupitelů krajů,
   3. finanční zprávu a další zprávy, případně návrhy vzešlé na konferenci.
5. Krajská konference dále:
   1. hodnotí dosavadní činnost a stanoví základní politické úkoly krajské organizace na příští období a určuje způsob jejich plnění,
   2. stanoví počet místopředsedů, počet dalších členů krajského předsednictva a celkový počet členů krajského výboru volených krajskou konferencí,
   3. volí a odvolává předsedu a místopředsedu krajské organizace, volí a odvolává členy krajského předsednictva a další členy krajského výboru, minimálně jednoho navrženého za okresní organizaci, předsedu, minimálně dva členy a stejný počet náhradníků krajské revizní komise,
   4. volí své zástupce a náhradníky do celostátní konference a celostátního výboru v počtu určeném celostátní konferencí dle § 28.
6. Krajské předsednictvo je výkonným orgánem krajského výboru. Schází se podle potřeby zpravidla jednou měsíčně. Skládá se z předsedy, místopředsedů, krajského manažera, až tří členů volených krajskou konferencí a předsedy klubu členů zastupitelstva kraje, pokud je členem strany.
7. Krajské předsednictvo zejména:
   1. je hlavním představitelem strany v kraji, zodpovídá za činnost strany v kraji,
   2. v době mezi zasedáními krajského výboru zajišťuje, kontroluje a koordinuje plnění úkolů uložených krajským výborem a vyššími stranickými orgány v krajské organizaci,
   3. připravuje a svolává krajský výbor a podává zprávu o své činnosti,
   4. operativně řeší politické otázky.
8. Krajský výbor je nejvyšší orgán strany v kraji mezi krajskými konferencemi. Schází se podle potřeby nejméně čtyřikrát ročně a je tvořen krajským předsednictvem, krajským předsedou a místopředsedy, členy volenými krajskou konferencí a členy klubu krajských zastupitelů, kteří jsou členy strany.
9. Krajský výbor zejména:
   1. řídí, kontroluje a koordinuje činnost všech organizačních složek strany v kraji,
   2. svolává krajskou konferenci a pověřuje krajské předsednictvo jejím zajištěním, stanoví počet delegátů dle § 28,
   3. sestavuje kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev krajů na základě výsledků primárních voleb,
   4. jestliže se v průběhu funkčního období uvolní funkce předsedy nebo místopředsedy, volí a odvolává ze svého středu jejich nástupce do konce funkčního období,
   5. na zasedání přizvává předsedu krajské revizní komise, předsedy okresních výborů, případně další funkcionáře, kteří mají hlas poradní,
   6. zajišťuje tok informací mezi ústředím strany a daným krajem,
   7. navrhuje kandidáty do vyšších stranických funkcí,
   8. řeší politické otázky ve vztahu k orgánům státní správy a samosprávy v daném kraji,
   9. předkládá jménem strany personální návrhy na krajské úrovni,
   10. volí a odvolává členy příslušné nominační komise (viz nominační řád),
   11. realizuje volební a povolební koalice na krajské úrovni.

§ 20

1. Okresní konference je nejvyšším orgánem okresní organizace strany.
2. Okresní konferenci svolává okresní výbor, jedenkrát za dva roky, nejpozději do konce druhého kalendářního roku následujícího po roku konání poslední okresní konference, nebo požádá-li o to nejméně 1/3 členů okresní organizace.
3. Okresní konference se účastní s právem hlasovacím členové celostátní konference a členové krajského výboru z okresu, členové okresního výboru a delegáti, kteří jsou voleni v místních organizacích na základě klíče podle § 28 odst. 1.
   1. Každá místní organizace musí mít zastoupení alespoň jedním delegátem, avšak za podmínky, že byl zvolen členskou schůzí. Do kvóra okresní konference se započítávají delegáti jen s platným mandátem.
   2. Okresní konference je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina delegátů.
4. Okresní konference projednává zejména:
   1. zprávu předsedy o činnosti okresní organizace,
   2. výsledky stranické činnosti za uplynulé období, jedná o hlavních úkolech okresní organizace na příští období a určuje způsob jejich provádění.
5. Okresní konference dále:
   1. stanoví počet členů okresního výboru, případně může ustavit okresní předsednictvo,
   2. volí a odvolává předsedu, místopředsedy a další členy okresního výboru, předsedu, dva členy a stejný počet náhradníků okresní revizní komise,
   3. volí a odvolává delegáty a jejich náhradníky na krajskou konferenci a delegáty a jejich náhradníky na sjezd strany,
   4. v městech Brně, Plzni a Ostravě se okresní výbor skládá i ze zastupitelů městského zastupitelstva, kteří jsou členy strany.
6. Okresní výbor je nejvyšší orgán strany v okrese mezi dvěma okresními konferencemi. Schází se podle potřeby nejméně čtyřikrát do roka.
7. Okresní výbor zejména:
   1. řídí, kontroluje a koordinuje činnost všech místních organizací strany v okrese
   2. svolává okresní konferenci a organizačně ji zajišťuje, stanoví počet delegátů okresní konference dle § 28,
   3. navrhuje kandidáty na funkce ve vyšších stranických orgánech nebo podle předložených návrhů z místních organizací provádí výběr kandidátů na funkce ve vyšších stranických orgánech,
   4. ke svému jednání přizvává předsedu revizní komise, případně další funkcionáře, kteří se zúčastňují s hlasem poradním,
   5. může ze svého středu zvolit předsedu nebo další funkcionáře jinak volené okresní konferencí, jestliže se funkce uvolní a není účelné svolávat okresní konferenci,
   6. zajišťuje tok informací mezi krajem a daným okresem,
   7. může volit další členy okresního předsednictva,
   8. dává předběžný souhlas k ustavení nové místní organizace,
   9. volí a odvolává členy příslušné nominační komise (viz nominační řád),
   10. může upravovat územní působnost místních organizací.
8. Okresní předsednictvo, je-li ustaveno, je výkonným orgánem okresního výboru. Skládá se z předsedy, místopředsedů a dalších členů. Schází se podle potřeby zpravidla jednou měsíčně. Realizuje usnesení okresního výboru. Okresní výbor může svým usnesením přenést výkon dalších kompetencí na okresní předsednictvo.

§ 21

1. Výroční členská schůze je nejvyšším orgánem místní organizace. Schází se nejméně jedenkrát do roka a vždy před uplynutím funkčního období nebo požádá-li o to nejméně 1/3 členů místní organizace.
2. Výroční členská schůze zejména:

1. projednává zprávu předsedy o činnosti místní organizace,
2. hodnotí výsledky stranické činnosti za uplynulé období, jedná o hlavních úkolech místní organizace na příští období a určuje způsob jejich provádění,
3. stanoví počet členů výboru místní organizace a místopředsedů volených výroční členskou schůzí,
4. volí a odvolává předsedu, místopředsedy a další členy výboru místní organizace,
5. volí a odvolává delegáty a náhradníky na okresní konferenci,
6. podává návrhy na delegáty na krajskou konferenci a sjezd strany,
7. hodnotí činnost výboru místní organizace,
8. navrhuje celostátnímu výboru vyloučení svého člena,
9. rozhoduje o zrušení místní organizace.

3. V místních organizacích, kde nejsou podmínky pro vytvoření výboru místní organizace, volí a odvolává výroční schůze pouze předsedu.
4. Členská schůze je nejvyšším orgánem místní organizace mezi dvěma výročními členskými schůzemi. Schází se podle potřeby zpravidla dvakrát ročně. Hodnotí činnost výboru místní organizace. Může ze svého středu zvolit předsedu nebo další funkcionáře jinak volené výroční členskou schůzí, jestliže se funkce uvolní a není účelné svolávat výroční členskou schůzi.
5. Výbor místní organizace je výkonným orgánem místní organizace. Schází se podle potřeby. Je nejméně tříčlenný a skládá se z předsedy, místopředsedy, případně místopředsedů, dalších členů místního výboru a zastupitelů místního zastupitelstva, kteří jsou členy strany.
6. Výbor místní organizace zejména:

1. připravuje a svolává výroční členskou schůzi členskou schůzi a ostatní akce místní organizace,
2. přijímá členy KDU-ČSL,
3. sestavuje kandidátní listiny do místního zastupitelstva,
4. projednává usnesení vyšších stranických orgánů a činí opatření k jejich splnění v místní organizaci,
5. předkládá návrhy kandidátů na funkce ve vyšších orgánech,
6. realizuje volební a povolební koalice na místní úrovni,
7. řeší politické otázky ve vztahu k orgánům místní samosprávy.

7. Místní organizace se může dále členit na dílčí organizace, které působí v části obce, pokud je to účelné vzhledem ke struktuře a velikosti obce nebo povaze členské základny. Dílčí organizace ustavuje výroční členská schůze po rozhodnutí příslušného okresního výboru. Dílčí organizace vykonávají pravomoci svěřené jim výroční členskou schůzí.
8. Výroční členská schůze je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina členů. Není-li při stanoveném začátku jednání přítomna nadpoloviční většina členů, je po půl hodině výroční, popř. členská schůze schopna usnášení při přítomnosti alespoň 1/5 členů místní organizace. Není-li přítomna ani 1/5 členů místní organizace a je třeba přijmout usnesení nebo provést volby, opakuje se výroční nebo členská schůze v termínu, který určí výbor místní organizace.

§ 22

1. Funkční období všech stranických orgánů, volených funkcionářů, delegátů okresních a krajských konferencí a delegátů sjezdu je dvouleté a končí novou volbou.
2. Každá funkce zaniká dle odst. (1) i tehdy, jestliže byla funkce nastoupena v průběhu funkčního období.
3. K ustavení nově zvoleného orgánu musí dojít neprodleně po nové volbě. Funkcionáři jsou povinni řádně předat funkce včetně dokumentace a inventáře do jednoho měsíce svým nástupcům.
4. Jestliže po konferencích či výroční členské schůzi nedojde k ustavení některého z orgánů strany, stanoví nadřízený orgán přiměřenou lhůtu k jeho ustavení. Pokud tato lhůta uplyne bez výsledku, přechází právo ustavit orgán na orgán nadřízený.
5. Vyhlašování lhůt se řídí vnitrostranickými normami.

§ 23

1. Usnesení vyššího stranického orgánu jsou závazná pro stranické orgány jemu podřízené a musí jimi být plněna.
2. Vyšší stranické orgány mohou rozhodnout o svolání orgánů nižších, případně tyto orgány svolat.
3. Každý nižší stranický orgán informuje svůj výše postavený územní orgán o svých schůzích, zasedáních a dalších akcích. Výše postavený územní orgán je oprávněn vyslat své zástupce na schůze a zasedání orgánů nižších.
4. Do programu jednání vyšších orgánů se automaticky zařazují jako body k jednání usnesení nižších orgánů v příslušné posloupnosti, které jsou přímo směrovány k vyššímu orgánu. Příslušný vyšší orgán má povinnost podat vyjádření nebo řešení, a to nejpozději do 90 dnů.

§ 24

1. Předseda strany stojí v čele celé strany. Svolává předsednictvo strany, celostátní výbor a celostátní konferenci a předsedá jim. Je oprávněn se zúčastnit všech zasedání orgánů celé strany; pokud není členem příslušného orgánu, vystupuje s hlasem poradním.
2. Předseda strany je oprávněn činit veškerá opatření, která se mu jeví jako nezbytná, neodporují-li stanovám.
3. Předseda strany navrhuje jmenování a odvolání generálního sekretáře.
4. Na postavení předsedů krajských a okresních organizací se ustanovení předešlých odstavců použije přiměřeně.
5. Předsedové stranických organizací a orgánů mohou dle svého uvážení na jednání organizace nebo orgánu, kterému předsedají, přizvat další členy strany s hlasem poradním.

§ 25

1. První místopředseda strany zastupuje předsedu strany v době jeho nepřítomnosti. Celostátní výbor určuje náplň působnosti dalších místopředsedů na návrh předsednictva strany.
2. Místopředsedové strany jsou oprávněni zúčastnit se všech zasedání orgánů strany (s výjimkou celostátního rozhodčího sboru a celostátní revizní komise); pokud nejsou členem příslušného orgánu, vystupují s hlasem poradním.

 

§ 26

1. Generální sekretář je zaměstnanec strany. Nesmí vykonávat žádnou další placenou funkci ve straně, ve státní správě nebo samosprávě. Jsou mu podřízeni všichni zaměstnanci strany. Generálním sekretářem může být jen člen KDU-ČSL.
2. Generální sekretář:
   1. řídí činnost ústřední kanceláře strany a aparátu strany,
   2. zajišťuje realizaci usnesení sjezdu, celostátní konference, celostátního výboru a předsednictva strany,
   3. odpovídá za programovou náplň činnosti aparátu strany,
   4. je oprávněn zúčastnit se všech zasedání všech orgánů strany; pokud není členem orgánu, jehož jednání se účastní, vystupuje s hlasem poradním,
   5. uzavírá a rozvazuje pracovní poměr se zaměstnanci ústřední kanceláře a s písemným souhlasem příslušného předsedy krajské organizace se zaměstnanci, kteří působí v krajské a okresních kancelářích daného kraje. Zástupce generálního sekretáře a krajské manažery zařazuje do funkcí po předchozím souhlasu Celostátního výboru KDU-ČSL,
   6. na návrh poslaneckých klubů uzavírá a rozvazuje pracovní poměr s pracovníky poslaneckých klubů,
   7. jedná jménem strany v majetkových, hospodářských, pracovních a právních vztazích, pokud není stanovami stanoveno jinak,
   8. navrhuje směrnici pro hospodaření a účtování v KDU-ČSL, mzdový předpis, organizační řád strany, pracovní řád,
   9. vydává ostatní vnitrostranické normy (směrnice, řády, pokyny atd.) k zabezpečení řádného chodu aparátu strany.
3. Na postavení krajských a okresních manažerů se ustanovení předchozího odstavce použije přiměřeně.

§ 27

1. Kandidátky do místních zastupitelstev sestavují výbory místní organizace strany po projednání na členské schůzi. Pokud v místě není místní organizace strany, může kandidátku do místních zastupitelstev sestavit okresní výbor strany. Kandidátku do městských zastupitelstev územně členěných měst sestavují městské výbory z návrhů místních organizací. V případě existence více místních organizací ve vazbě na jeden samosprávný orgán rozhoduje o modelu sestavení kandidátky okresní výbor.
2. Kandidáty do zastupitelstev krajů, Poslanecké sněmovny, Senátu, Evropského parlamentu a na Prezidenta ČR navrhují členové a orgány strany.
3. Sestavování pořadí na kandidátních listinách do zastupitelstev krajů, Poslanecké sněmovny, Senátu a Evropského parlamentu předchází vnitrostranická volba (primární volby).
4. Krajský výbor rozhoduje o konečném pořadí na kandidátních listinách do zastupitelstev krajů na základě výsledků primárních voleb a uzavřených koaličních dohod. Změnu pořadí oproti výsledkům primárních voleb musí krajský výbor předem zdůvodnit a projednat s okresními výbory.
5. Kandidátní listiny při volbách do Poslanecké sněmovny, Senátu a Evropského parlamentu sestavuje celostátní výbor na základě primárních voleb a uzavřených koaličních dohod. Změnu pořadí oproti výsledkům primárních voleb musí celostátní výbor předem zdůvodnit a projednat s krajskými výbory.
6. Pravidla primárních voleb kandidátů (Nominační řád primárních voleb) schvaluje Celostátní konference. 

§ 28

Stanovení klíče pro delegáty okresních konferencí, krajských konferencí, sjezdu a pro členy celostátní konference a celostátního výboru

1. Podrobný postup stanoví Volební řád KDU-ČSL schválený celostátní konferencí.
2. Volební řád KDU-ČSL určí způsob volby delegátů sjezdu, krajských konferencí a okresních konferencí.
3. Volební řád KDU-ČSL určí způsob volby členů Celostátní konference a Celostátního výboru.
4. Pro stanovení počtu delegátů sjezdu, členů Celostátní konference a Celostátního výboru se za základní územní jednotku považuje volební kraj, pro stanovení počtu delegátů krajské konference se za základní územní jednotku považuje okres, pro stanovení počtu delegátů okresní konference se tento mechanismus může použít analogicky.
5. Klíč pro stanovení počtu delegátů sjezdu, krajské konference a členů celostátní konference bere v úvahu velikost členské základny a volební výsledky a počet zapsaných voličů.

§ 29

1. KDU-ČSL jako celek je samostatnou právnickou osobou. Za své závazky odpovídá celým svým majetkem. Strana hospodaří na základě schváleného ročního rozpočtu.
2. Příjmem strany jsou:
   1. příspěvky ze státního rozpočtu a z rozpočtů krajů a obcí, stanoví-li tak zákon,
   2. členské a mimořádné členské příspěvky vybírané na základě příspěvkového řádu,
   3.  dary,
   4. příjmy z pronájmu movitého a nemovitého majetku,
   5. úroky z vkladů,
   6. příjmy z prodeje movitého a nemovitého majetku,
   7. příjmy z pořádání politických, vzdělávacích, kulturních, společenských, sportovních a rekreačních akcí, z tombol,
   8. půjčky a úvěry.
3. Při hospodaření a účetnictví se strana řídí zákony České republiky. Účetní evidenci o hospodaření s příspěvkem ze státního rozpočtu vede strana odděleně.
4. Hospodaření a účtování ve straně se řídí Směrnicí pro hospodaření a účtování v KDU-ČSL.

§ 30

1. Parlamentní kluby koordinují činnost a práci poslanců a senátorů.
2. Parlamentní klub reprezentuje a jeho mluvčím na veřejnosti je předseda klubu nebo klubem pověřený poslanec či senátor.
3. Právo účastnit se zasedání parlamentních klubů mají členové celostátního výboru. 

§ 31

Pro jednání klubů v Evropském parlamentu a zastupitelstvech krajů platí ustanovení § 30 obdobně.

§ 32

1. KDU-ČSL zřizuje celostátní revizní komisi, krajské a okresní revizní komise, které kontrolují finanční, hospodářskou a správní činnost strany.
2. Předsedové, členové a náhradníci revizních komisí nesmí vykonávat žádnou další funkci ve straně na stejné a vyšší úrovni ani nesmějí být zaměstnanci strany.
3. Celostátní revizní komise se řídí ve své činnosti statutem, který schvaluje celostátní konference.
4. Předseda celostátní revizní komise se účastní zasedání celostátní konference s hlasem poradním, podává zprávu o své činnosti a předkládá ke schválení potřebné návrhy a opatření. Zprávu o činnosti předkládá rovněž sjezdu.
5. Předsedové krajských a okresních revizních komisí se účastní zasedání příslušných výborů s hlasem poradním, podávají zprávu o své činnosti a předkládají ke schválení potřebné návrhy a opatření. Zprávu o činnosti předkládají rovněž příslušné konferenci.

§ 33

1. KDU-ČSL zřizuje celostátní rozhodčí sbor. Sjezd volí a odvolává předsedu celostátního rozhodčího sboru a další čtyři členy a stejný počet náhradníků. Předseda musí mít ukončené právnické vzdělání.
2. Celostátní rozhodčí sbor zejména:
   1. rozhoduje ve sporech mezi členy strany, orgány a jednotlivými články strany,
   2. je odvolacím orgánem strany a jeho rozhodnutí je konečné,
   3. podává závazný výklad stanov,
   4. rozhoduje o souladu vnitrostranických norem se stanovami strany.
3. Předseda a členové celostátního rozhodčího sboru nesmějí být zaměstnanci strany nebo členy celostátní konference. V pochybnostech o nepodjatosti některého z nich při projednávání konkrétní věci rozhoduje tento orgán podle zásad platných v občanském soudním řízení.
4. Celostátní rozhodčí sbor se řídí ve své činnosti rozhodčím řádem a statutem, které schvaluje celostátní konference.
5. Předseda celostátního rozhodčího sboru podává zprávu o činnosti celostátní konferenci strany a předkládá ke schválení potřebné návrhy a opatření. Zprávu o činnosti rovněž předkládá sjezdu.
6. Celostátní rozhodčí sbor je ve věci podnětu povinen rozhodnout do 90 dnů ode dne podání podnětu, pokud předsednictvo strany nerozhodne jinak.

§ 34

1. Programová rada se skládá z předsedy, místopředsedy, tajemníka, členů předsednictva KDU-ČSL a předsedů Odborných komisí KDU-ČSL.
2. Předsedou Programové rady je z titulu funkce předseda KDU-ČSL.
3. Místopředseda Programové rady po dohodě s předsedou řídí její fungování.
4. Tajemník Programové rady organizuje a koordinuje činnost odborných komisí po administrativní stránce.

§ 35

Aparát strany se ve své činnosti a vztahu k voleným orgánům strany řídí Organizačním řádem KDU-ČSL, pracovním řádem a ostatními vnitrostranickými normami.

§ 36

Uvolní-li člen v některém z volených orgánů strany funkci před skončením funkčního období, kterou není možno obsadit náhradníkem, a nestanoví-li stanovy jinak, lze přistoupit ke kooptaci. Kooptovaný člen je zvolen nadpoloviční většinou všech zbývajících členů tohoto orgánu strany. Takto lze kooptovat nejvýš jednu čtvrtinu zvolených členů.

§ 37

Celostátní konference může změnit nebo doplnit stanovy strany jen v případě, že vzniklou situaci nelze vyřešit ani na základě výkladu podaného celostátním rozhodčím sborem. Změna nebo doplněk musí být schváleny dvoutřetinovou většinou všech členů celostátní konference a celostátním rozhodčím sborem. Tato změna nebo doplněk podléhá dodatečnému schválení nadcházejícím sjezdem.

§ 38

1. Ustanovení stanov a další schválené vnitrostranické normy jsou závazné pro všechny členy a organizační složky strany.
2. Základními vnitrostranickými normami jsou:
   1. Jednací řád KDU-ČSL,
   2. Organizační řád KDU-ČSL,
   3. Nominační řád primárních voleb KDU-ČSL,
   4. Statut Celostátního rozhodčího sboru KDU-ČSL,
   5. Statut Celostátní revizní komise KDU-ČSL,
   6. Zásady jednání v parlamentních klubech KDU-ČSL,
   7. Statut Programové rady a Odborných komisí KDU-ČSL,
   8. Směrnice pro hospodaření a účtování v KDU-ČSL,
   9. Mzdový předpis KDU-ČSL,
   10. Příspěvkový řád KDU-ČSL,
   11. Rozhodčí řád celostátního rozhodčího sboru,
   12. Volební řád KDU-ČSL,
   13. Pracovní řád KDU-ČSL.
3. Základní programové dokumenty KDU-ČSL schvaluje sjezd nebo celostátní konference.

§ 39

1. Ruší se poslední znění Stanov KDU-ČSL přijaté na Celostátní konferenci dne 18. 12. 2020 v Praze.
2. Tato změna stanov KDU-ČSL nabývá platnosti jejím schválením Sjezdem KDU-ČSL v Ostravě dne 23. 4. 2022.
3. Účinnost stanov je dnem registrace

Toto znění stanov schválil Sjezd KDU-ČSL konaný dne 23. 4. 2022 v Ostravě.
Stanovy byly zaregistrovány Ministerstvem vnitra ČR dne 16.5.2022