Jaký postoj má Evropská unie zaujmout vůči situaci v Sýrii?
„Když chcete jednat, musíte vědět s kým. V současnosti je situace v Sýrii natolik nejasná, že nevíme, kdo je či bude partner, se kterým by se dalo bavit. Nyní musíme počkat jakým způsobem se v Sýrii uspořádá moc, neboť nastalá situace je velmi čerstvá. V Sýrii má mnoho zemí své zájmy, nejdůležitější ale bude, aby si sama Sýrie řekla, kdo jí bude vládnout a jakým způsobem. Až poté nám bude jasné, s kým máme jednat. Pro nás bude významné mít informace o tom, jak bude vnitropolitický proces probíhat, neboť události v Sýrii mají dopad i na naší a evropskou bezpečnost,“ odpověděl Bartošek.
 
Můžeme očekávat vypuknutí občanské války či rozpad napříč etniky a náboženskými skupinami?
„Scénářů dalšího vývoje je opravdu mnoho. Předvídat je proto obtížné, osobně si ale myslím, že demokracie západního typu ve státech v oblasti Blízkého východu nefunguje. Povětšinou se jedná o země s autoritativním zřízením, kdy velká část obyvatel si na fungování státu zvykne. Záleží ale na tom, do jaké míry je státní zřízení svobodné nebo naopak represivní,“ řekl poslanec Bartošek.
 
„Zájmem Česka a Evropské unie je stabilita v daném regionu, neboť čím více bude režim svobodný, tím větší množství lidí syrského původu bude mít důvod návratu do své domoviny. My tím pádem budeme moct zrušit sankce a mnoho uprchlíků například z Turecka, ale i z Evropské unie se navrátí do domoviny. Z dlouhodobého hlediska je národním zájmem, aby se plynovod vedoucí přes syrské území napojil na tureckou větev. Nejen Česko by tak mělo přístup k plynu z Kataru a ze Saudské Arábie. To je náš strategický energetický zájem,“ dodal Bartošek.
 
„Do budoucna bych si přál, aby se Sýrie stala svobodnou zemí pro všechny etnika a vyznání s respektem a úctou k lidskému životu a svobodě. V minulosti jsme ale mohli být svědkem zhroucení autoritativního systému v Libyi nebo Iráku, kde po zhroucení autoritativního systému nastal ne zrovna jednoduchý proces,“ doplnil Jan Bartošek.
 
Jak má být proaktivní česká diplomacie?
„Aktivní bychom měli být, avšak formování vnitropolitické situace můžeme ovlivnit jen z části. V Sýrii má zájem nejen Turecko, ale také Rusko a Izrael. Určitou roli sehrávají také Kurdové. Z pohledu bezpečnosti našeho státu a ochrany vnitřního prostoru Evropy považuji pozastavení vyřizování žádostí o azyl za dobrý krok. Evropa by měla postupovat společně. V následujících týdnech bude důležité, jak se situace v Sýrii dále vyvine. I přes to, že si můžeme přát mírový vývoj, nevíme, jak si budoucnost Sýrie představuje Rusko či Írán. Zájmy nejen těchto dvou zemí totiž ovlivní budoucnost Sýrie,“ konstatoval Jan Bartošek.
 
Celý pořad ke shlédnutí zde.