Příprava vodního díla Skalička je klíčovým protipovodňovým opatřením na řece Bečvě. Bude vycházet z nejvhodnější varianty vybrané Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí, a to v podobě suchého bočního poldru. Vláda schválila tento návrh v červenci 2022.

Investorem stavby je Povodí Moravy s. p. (PMO). V rámci přípravy již od roku 2011 postupně zadalo několik studií, odborných a monitorovacích průzkumů. V červnu 2025 dokončí PMO další etapu předprojektové přípravy, tzv. studii technického řešení. Zabývá se mj. geologickými, hydrogeologickými a technickými podmínkami území pro realizaci navrhovaného díla. Výstupem této etapy bude závěrečná zpráva včetně posouzení vlivu stavby na životní prostředí (tzv. SEA). To je rozhodujícím podkladem pro vymezení stavby a jejich podmínek v Zásadách územního rozvoje Olomouckého (příp. i Zlínského) kraje.

Stavba vodního díla má být realizována v území, které je z hlediska geologického a zejména hydrogeologického nesmírně komplikované. Specialisté České geologické služby, která je pověřena výkonem státní geologické služby v ČR, se v posledních letech intenzivně zabývali výzkumem vod v Hranickém krasu, na jehož východním okraji má být vodní dílo umístěno.

Jejich nové poznatky významně zpřesňují poznání hydrogeologické struktury, ale současně nastolují zásadní geologická rizika, která dosavadní příprava vodního díla nemohla zohlednit. Hlavním „objevem“ je objasnění úlohy dosud opomíjených tzv. černotínských pískovců v předpokládaném podloží vodního díla. Nová zjištění prokazují, že pískovce jsou mocnou vrstvou přivádějící podzemní vody až z oblasti Oderských vrchů pro zdroje vody ve studnách v Hluzově, Černotíně, Špičkách nebo Hranických Loučkách. Hornina je výrazně nehomogenní, plná puklin a může představovat vážný problém těsnění plánované přehradní hráze. Podle ředitele České geologické služby, Mgr. Zdeňka Venery, Ph.D., může samotným stavebním zásahem i těsněním navrhovaných hrází a objektů dojít k ovlivnění dosavadního stabilního proudění a tlakových poměrů v říční nivě Bečvy, na nichž závisí vodárenský zdroj u Ústí nebo prameny teplické kyselky. A podobných problémů je celá řada.

Česká geologická služba proto připravila soubor odborných dotazů, které byly předány investorovi, a na které je nutné zpracovatelem předprojektové přípravy odpovědět.

Senátorka Jitka Seitlová říká: „Protipovodňová ochrana Pobečví je současným nezpochybnitelným prioritním úkolem. Je třeba ovšem vzít v potaz, že plánované umístění vodního díla právě do této lokality s sebou nese nutnost vyřešit řadu složitých problémů, které by jinde vůbec nenastaly. Nerespektování či ignorace zdejších specifických přírodních poměrů by se mohla ve výsledku vymstít jak ve fázi výstavby, ale – a to nevratným způsobem – zejména po jejím dokončení.“

„Úkolem státní odborné služby je právě taková rizika odhalovat a včas na ně upozornit,“ uvedl ředitel České geologické služby.