Organizační struktura a orgány KDU-ČSL

§ 9

1. Organizační strukturu KDU-ČSL tvoří:

1. celostátní organizace,
2. krajské organizace,
3. okresní organizace,
4. místní nebo městské organizace (dále jen místní organizace).

2. Celostátní organizace sdružuje všechny krajské organizace.
3. Krajské organizace působí v hranicích vyšších územních samosprávních celků a sdružují všechny místní a okresní organizace KDU-ČSL na území dané oblasti.
4. Okresní organizace působí zpravidla v hranicích okresu a tvoří ji všechny místní organizace a členové KDU-ČSL v okrese. Výjimky schvaluje příslušný krajský výbor.

5. Místní organizace je základní organizační jednotka strany.

1. Je tvořena minimálně třemi členy, z nichž alespoň jeden má trvalý pobyt v jejím územním obvodu.
2. Místní organizace vzniká rozhodnutím ustavující schůze na základě předchozího souhlasu příslušného okresního výboru.

6. Místní organizace zaniká

1. usnesením místní organizace přijatým alespoň 2/3 všech jejích členů,
2. usnesením okresního výboru, pokud počet jejích členů klesne pod tři a tento stav trvá déle než jeden rok,
3. rozhodnutím krajského výboru na návrh okresního výboru o jejím zrušení, pokud svou činností závažným způsobem poruší stanovy strany, programové dokumenty KDU-ČSL nebo dlouhodobě poškozuje stranu,
4. rozhodnutím krajského výboru, na návrh okresního výboru o jejím zrušení, pokud místní organizace neuskuteční za 2 po sobě jdoucí kalendářní roky ani jednu výroční členskou schůzi ani členskou schůzi. K přijetí rozhodnutí je zapotřebí souhlasu 2/3 všech členů okresního výboru a 2/3 všech členů krajského výboru. Členové takto zrušené místní organizace budou převedeni do jiné místní organizace s jejím souhlasem.

7. V Praze je ustavena městská organizace strany, která má postavení krajské organizace. Ustanovení o krajských a okresních organizacích se použijí přiměřeně.
8. Jednotlivé organizační složky strany mají právo činit úkony vymezené stanovami a dalšími vnitrostranickými normami.
9. K odchylkám od organizačního členění strany může dojít tehdy, jsou-li tyto odchylky účelné pro účinnou stranickou práci a byly schváleny příslušným krajským výborem. V Brně, Plzni a Ostravě má městská organizace postavení okresní organizace a místní organizace působí na území městských částí či obvodů. Ustanovení o okresních a místních organizacích se použijí přiměřeně.

§ 9a

1. V rámci strany se mohou ustavit profesní, zájmová či regionální sdružení nebo kluby.
2. Tyto sdružení nebo kluby se řídí vlastními statuty, které nesmí být v rozporu se základními stranickými dokumenty a které schvalují příslušné výbory strany.
3. V případě, že činnost nebo statuty těchto sdružení nebo klubů odporují základním stranickým dokumentům a současně se tato sdružení nebo kluby odvolávají na jakékoli spojení nebo závislost na KDU-ČSL, pak celostátní výbor strany jejich činnost pozastaví, případně je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat k celostátnímu rozhodčímu sboru do 15 dnů. 

§ 9b Příznivec strany

1. Příznivcem strany se může stát každý občan ČR / EU, který dosáhl 18 let a ztotožňuje se s programem strany.
2. Příznivcem strany se žadatel stává na základě podané žádosti a schválením OV.
3. Příznivec strany souhlasí s evidováním svých osobních údajů.
4. Příznivec strany neplatí členské příspěvky, může platit dobrovolný příspěvek.
5. Příznivec strany může být pozván na jednání stranických orgánů s hlasem poradním.
6. Příznivec strany může požádat o účast na jednání orgánů strany. O jeho účasti rozhoduje orgán, jehož jednání se chce příznivec zúčastnit.
7. Status příznivce pozbývá platnosti písemným prohlášením doručeným příslušnému OV.
8. Příznivec strany může ztratit status příznivce rozhodnutím příslušného OV.

§ 10

1. Orgány celostátní organizace KDU-ČSL jsou sjezd, celostátní konference, celostátní výbor, předsednictvo strany, celostátní rozhodčí sbor a celostátní revizní komise.
2. Orgány krajské organizace KDU-ČSL jsou krajská konference, krajský výbor, krajské předsednictvo, krajská revizní komise.
3. Orgány okresní organizace KDU-ČSL jsou okresní konference, okresní výbor, okresní předsednictvo, okresní revizní komise.
4. Orgány místní organizace KDU-ČSL jsou výroční členská schůze, členská schůze, výbor místní organizace.

§ 11

1. Statutárním orgánem strany je předsednictvo strany. Jménem strany jedná, pokud není stanovami stanoveno jinak, předseda strany a místopředsedové strany. Podpisové právo za stranu má předseda nebo první místopředseda, případně pověřený člen celostátního výboru. V pracovněprávních záležitostech má podpisové právo generální sekretář. Předseda, popřípadě generální sekretář může na základě organizačního řádu zmocnit k uzavírání vymezených právních úkonů i jiné zaměstnance strany. Organizační řád stanoví, u kterých vymezených právních úkonů je třeba společného podpisu předsedy a generálního sekretáře.
2. V krajské organizaci je orgánem se všeobecnou působností krajský výbor. Jménem krajské organizace jedná předseda a místopředsedové. Podpisové právo má předseda nebo místopředseda, případně pověřený člen krajského výboru.
3. V okresní organizaci je orgánem se všeobecnou působností okresní výbor. Jménem okresní organizace jedná předseda a místopředsedové. Podpisové právo má předseda nebo místopředseda, případně pověřený člen okresního výboru. 

§ 12

1. Orgány strany se usnáší za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů nebo delegátů, pokud není stanovami stanoveno jinak. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů nebo delegátů, pokud stanovami není stanoveno jinak. Způsob jednání a usnášení se jednotlivých revizních komisí a celostátního rozhodčího sboru podrobně upravují statuty těchto orgánů.
2. Jednání sjezdu a konferencí podrobně upravuje sjezdem nebo konferencí schválený jednací a volební řád. Volba předsedy a místopředsedů příslušných orgánů probíhá vždy tajným hlasováním. O způsobu volby dalších členů příslušného orgánu rozhoduje sjezd nebo příslušná konference.
3. Náhradníky členů nebo delegátů všech orgánů strany se stávají nezvolení kandidáti příslušného orgánu podle pořadí získaných hlasů, pokud dosáhnou nadpoloviční většiny hlasů přítomných delegátů. Nezískají-li kandidáti nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů, je potřeba schválit pořadí náhradníků závěrečným usnesením sjezdu, příslušné konference nebo výroční členské schůze.
4. Pokud je to nezbytně nutné, může předseda nebo předsedající příslušného stranického orgánu vyzvat všechny jeho členy k hlasování per rollam (písemně nebo elektronicky). O takto provedeném hlasování se vede zápis, kde je uvedeno hlasování jednotlivých členů. Usnesení je přijato, pokud se pro návrh vyjádří nadpoloviční většina všech členů orgánu.