„České zdravotnictví má v digitalizaci velké rezervy, stejně jako celý stát. To je na jednu stranu škoda, na stranu druhou nám to dává velký prostor ke zlepšení jeho již nyní vynikající úrovně. Digitalizace šetří finance, zkvalitňuje péči, zlepšuje prevenci a přináší potřebnou transparentnost. Dnes jsme zde analyzovali současný stav a sbírali podněty pro posun v této oblasti,“ říká Tom Philipp (KDU-ČSL), místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR. Upozorňuje také, že české zdravotnictví se musí připravit na stárnutí populace. Zatímco před 11 lety na jednoho důchodce pracovali tři lidé, v roce 2050 to bude jen jeden Čech v produktivním věku.

Evropská unie má již plán na digitalizaci zdravotnictví a vytvoření evropského prostoru pro zdravotní data. Experti odhadují, že zlepšením výměny dat se v příštích 10 letech celoevropsky podaří uspořit téměř 260 miliard korun.
 
„Potenciál digitalizace českého zdravotnictví je nesporný, a to včetně možností zvyšování efektivity i kvality péče.  Existuje řada bariér, ale i rizik tohoto rozvoje, které je nutné pojmenovávat, otvírat a diskutovat, což je jeden z hlavních cílů dnešního kulatého stolu,“ upozorňuje Jiří Horecký, předseda správní rady Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb.
 
Právě Aliance nechala nedávno u poradenské firmy KPMG zpracovat odbornou studii, která zmapovala příležitosti pro další rozvoj digitalizace českého zdravotnictví. „V posledních letech se české zdravotnictví částečně zdigitalizovalo, máme zde úspěšné projekty jako eRecept.  Velkou šancí k další podpoře digitalizace je Národní plán obnovy, který počítá s využitím téměř tří miliard korun z EU do roku 2025 na zlepšení digitalizace našeho zdravotnictví. Ale musíme si pospíšit, stanovit jasné priority a dle nich zvolit správná řešení, abychom tuto šanci nepromrhali,“ vysvětluje Jiří Batěk, člen správní rady Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb.  
 
Zmíněná studie KPMG mj. doporučuje:

• vytvořit instituci, která bude prosazovat implementaci strategie a propojovat soukromý a veřejný sektor v realizaci projektů. Prvním krokem by mělo být zřízení Národního centra pro elektronizaci zdravotnictví, které plánuje zřídit Ministerstvo zdravotnictví.

• vytvořit kompetenční centra jako garanty rozvoje v jednotlivých oblastech.

• průběžně zařazovat do systému úhrad úkony spojené s výkonem telemedicíny a dalších oblastí eHealth.

• klást důraz na ICT bezpečnost.

• provést legislativní změny zajišťující podmínky k bezpečnému sdílení zdravotnických informací.

• inspirovat se ve vyspělých zemích. V Dánsku užívá digitální zdravotnické aplikace 66 % lidí, např. aplikaci na domácí léčení ran či domácí monitoring žen s těhotenskými komplikacemi.

„Již dnes jsou v Česku vydávány elektronické recepty a neschopenky a funguje i systém eOčkování a ePACS jako zabezpečené elektronické výměny obrazové zdravotní dokumentace. Musíme jít ale mnohem dál. V budoucnu budou mít pacienti přístup do své zdravotní dokumentace a díky sdílení dat budou všichni lékařští specialisté znát jejich kompletní anamnézu, což výrazně pomůže v léčbě a omezí riziko případných chyb. Pacienti budou také moci probírat svůj zdravotní stav s lékařem na dálku. Obrovský potenciál přináší i umělá inteligence, která může výrazně zrychlit a zpřesnit např. vyhodnocování rentgenů a CT,“ shrnuje vizi poslanec Tom Philipp.
 

Celá studie KPMG Připravenost ČR na digitalizaci zdravotnictví, zpracovaná pro Alianci pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb, je k dispozici zde: https://www.atdz.cz/upload/news/ATDZ_KPMG_Studie.pdf