„Česká republika stojí na prahu rozhodnutí, jak uchopit budoucnost náhradního mateřství. Domnívám se, že si ČR jako demokratický stát dokáže sama rozhodnout, po které z možných cest dalšího přístupu k náhradnímu mateřství se vydá. Možnosti jsou tři. První je úplná benevolence, jako tomu je například v Rusku nebo na Ukrajině. Druhou cestou je absolutní zákaz, který je například u našich sousedů v Rakousku, v Německu nebo ve Francii. Třetí možností je přísná regulace, která existuje ve Velké Británii. Všechny tři cesty jsou otevřeny a situaci musíme řešit. Absence jakékoliv zákonné úpravy je totiž nepřijatelná. Tato problematika se nevyřeší tím, že se budeme vyhýbat diskuzi o ní. Můžeme se nechat inspirovat zahraničními zkušenostmi a ve výsledku neopakovat chyby jiných. Chce to vůli, vytrvalost, a také odvahu. Věřím na dobrá řešení, i když jejich nalezení není snadné,” řekla poslankyně Romana Bělohlávková.

O nutnosti dát náhradnímu mateřství jasný rámec promluvila i poslankyně Pavla Golasowská: „Chci, aby podmínky náhradního mateřství byly blíže vymezené zákonem, a aby se tak předešlo zacházení s lidskou bytostí jako předmětem obchodu. Je důležité, aby každá legislativní úprava brala v potaz především a v první řadě zájem samotného dítěte.”

„Proces náhradního mateřství není ohraničen časem dohody mezi náhradní matkou a rodiči objednateli a okamžikem předání narozeného dítěte. Nelze odhadnout, jaký celoživotní dopad na náhradní matku, a samozřejmě také na dítě, budou mít proměny během těhotenství. Příroda to nastavila tak, že se vedle biologických procesů zakládá oboustranný vztah matky a dítěte,“ vysvětluje svůj pohled na věc poslankyně Nina Nováková.

Konference byla také za účasti zahraničních hostů. Jedním z nich byl i právník Bernard Garcia Larrain z Francie, který se rovněž přiklání k tomu, aby byla problematika náhradního mateřství zakotvena v zákoně. „To je totiž zcela zásadní z toho důvodu, aby v této oblasti přestala existovat šedá zóna. Ta totiž obecně do všech systémů, nejen těch, které se týkají náhradního mateřství, vnáší nejistotu. Je nezbytné určit podmínky asistované reprodukce tohoto typu. Klíčový je zde respekt k ženě a dítěti.”

Hostem konference byla i Olivia Maurel. Ta se narodila skrze náhradní mateřství v USA. Sama, ač proti náhradnímu mateřství bojuje, ale uznává, že důležitá je samotná diskuze. „Náhradní mateřství může dítě ovlivnit více, než si možná myslíte. Protože na ty, které náhradní mateřství ovlivní nejvíce, tedy na děti, se až příliš často zapomíná. Já děkuji, že zde dnes mohu vystoupit a promluvit o to, jaké to bylo vyrůstat jako dítě v rámci náhradního mateřství.”

Jaké otázky mohou být v tématu náhradního mateřství důležité? Položil je Jakub Kříž, advokát a akademický pracovník Univerzity Karlovy. „Může se dítě stát předmětem právních vztahů? Je možné si pronajmout cizí tělo? Jaké povinnosti by měla mít náhradní matka? Kolik rodičů člověk vlastně má? A co nárůst počtu dětí bez otce? Na tyto otázky si musí všichni, kteří se náhradním mateřství zabývají, odpovědět."  

Zákon o matrikách, který se také věnoval náhradnímu mateřství se nyní přesune do Senátu, kde bude diskuze o náhradním mateřství pokračovat.