V dosavadním volebním období jste se do povědomí voličů dostala například díky iniciativě navrhnout vůdkyni běloruské opozice Světlanu Cichanouskou na Sacharovu cenu. Co dalšího se vám během mandátu podařilo?
Když se podívám na své nové působení v zemědělském výboru, za úspěch považuji například to, že po mnoha diskuzích a po velkém tlaku předložila Evropská komise návrh na využití nových genomických technik pro šlechtění zemědělských plodin. Stihla to tak, jak slíbila, tj. ještě v polovině letošního roku a musím uznat, že návrh je dobrý. S kolegy v Evropském parlamentu se chceme pokusit o co nejrychlejší projednání, abychom schválili novou legislativu ještě do konce mandátu. To bych považovala za velký úspěch.

Do doby, než jsem začala v zemědělském výboru působit, jsem o tomto problému vlastně moc nevěděla. Proto jsem byla překvapená ze zjištění, že se do EU dováží miliony tun geneticky modifikované kukuřice a sóji na krmení, zatímco se u nás geneticky modifikovaných plodiny téměř nepěstují.  Důvodem je příliš komplikovaná legislativa a také nedůvěra ke GMO. Věda výrazně pokročila a my se nechceme vracet ke GMO. Chceme, aby naši šlechtitelé i zemědělci mohli využít takové techniky, které jsou analogické s konvenčním šlechtěním, jsou stejně bezpečné, ale jsou mnohem rychlejší.  Využívání nových genomických technik, tzv. NGTs, podporují vědci a dokazují, že jen urychlujeme to, co v přírodě běžně probíhá. A to je důležité nejen pro zemědělce, ale hlavně pro spotřebitele. Zkrátka nesmí nám ujet vlak a nesmíme připustit, abychom dováželi odolnější kukuřici, brambory nebo zdravější rajčata, místo toho, abychom si je mohli pěstovat na našich polích.

Více zde.