Zapomněla vláda na seniory? Jak jste vnímala informovanost sociálních služeb v prvních dnech koronavirové krize?

Je pravdou, že zejména menší poskytovatelé sociálních služeb to měly opravdu složité. Chyběly pokyny i informace, což potvrdila i Asociace poskytovatelů sociálních služeb. I když byly pokyny na začátku zveřejněné, spíše vyvolávaly zmatek a u některých poskytovatelů i paniku. Zkrátka chyběla podpora i jednotný postup.

Myslíte tedy, že byla situace podceněná?

Všechna důležitá data a informace se scházely na vládě už na konci ledna. Mimo jiné měli informace od bezpečnostních služeb i Světové zdravotnické organizace. V Poslanecké sněmovně bylo mnoho dotazů na ministry i premiéra, jak jsme na případnou krizi připraveni. A odpověď? Ano jsme, máme státní hmotné rezervy a zas tak moc se neděje. Zejména asociace poskytovatelů upozorňovala na to, že senioři jsou nejohroženější skupinou, a přitom nebyla oblast sociálních služeb zpočátku ani zahrnuta do pandemických plánů. Že to byla chyba, se bohužel ukázalo velmi rychle.

Nešlo to napravit ze strany politické opozice?

V tu chvíli jsme neměli politické nástroje, kterými by šlo situaci změnit. Apelovali jsme, vyzývali jsme – ale odezva ze strany vlády přišla opravdu pozdě, za tím si stojím. Co bylo v našich silách, byla pomoc v našem okolí se sháněním a dodáváním ochranných pomůcek. V KDU-ČSL jsme zmobilizovali síť dobrovolníků, kteří šili a rozváželi roušky, dezinfekce nebo ochranné oděvy. V tomto ohledu jsme jeli na maximum. A zároveň jsme se snažili lidem poskytovat informace a rady i přes sociální sítě.

Přišlo vám, že těch informací bylo málo?

Málo jich nebylo, o množství nešlo. Ale byly extrémně chaotické. Dlouhé tiskové konference, složité vysvětlování. Psalo mi mnoho lidí, že se v opatřeních ztráceli, nevěděli, na koho se obrátit, jaký formulář vyplnit nebo jak zvládnout péči o starší příbuzné. V sociálních službách nebyla situace o moc lepší. Obdivuji všechny pracovníky i vedení zařízení, že to i přesto velmi dobře zvládli.

Jak jsou na tom zařízení teď? Máte informace?

Základní potřeba ochranných pomůcek je teď zajištěná, nicméně spotřeba je obrovská a aktuální zásoby některých zařízení vystačí třeba na týden nebo dva. Sociální služby také neustále řeší cenu, já sama pomáhám s kontakty na dodavatele, kteří by mohli být schopní nabídnout levnější prostředky. Z nejhoršího jsou sociální služby venku, nicméně nevíme, jak se bude nákaza šířit dál. S tím je potřeba počítat.

Zvládnou to podle Vás sociální služby?

Nebýt obětavých pracovníků a dobrovolníků, tak by to nezvládly. Za to všem patří obrovský dík. Sociální péči ale bolestně chybí finance, zařízení letos obdržely od státu o 6,5 miliardy méně, než požadovaly. A to se ještě nepočítalo s tím, jak finančně náročné bude zvládnout koronavirovou krizi. Mrzí mě, že pracovníci v sociálních službách nejsou dostatečně ohodnoceni a že si třeba okolí ne vždy váží jejich práce. Věřím a doufám, že aktuální situace přinese i něco pozitivního. Že si uvědomíme, jak moc jsou některé profese důležité a jak moc velký respekt si zaslouží.