V letošním roce si připomínáme 100 let historie české sociální práce. Při této příležitosti se schází sociální pracovníci, aby seznámili odbornou i širokou veřejnost se svojí činností.
Seminář proběhl ve spolupráci s Profesní komorou sociálních pracovníků, z.s., Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku a Konrad-Adenauer-Stiftung.
V úterý 14. května 2019 se na pozvání poslankyně Pavly Golasowské (KDU-ČSL) sešli v Poslanecké sněmovně zástupci členských organizací sociálních pracovníků a vzdělavatelů v sociální práci, spolek Profesní komora sociálních pracovníků, Společnost sociálních pracovníků, Profesní svaz sociálních pracovníků v sociálních službách, Asociace vzdělavatelů v sociální práci a další hosté.
Cílem setkání bylo prozkoumat možnosti přijetí dlouho odkládaného zákona o sociálních pracovnících. Sociální pracovníci mají v popisu práce zabývat se rozličnými souvislostmi nepříznivé sociální situace, ve kterých se lze ocitnout. Mají minimálně vyšší odborné vzdělání a vědí, co dělají. „Jsme připraveni převzít odpovědnost za svoji profesi, zodpovídat za její vysokou kvalitu a etickou praxi. Proto požadujeme profesní zákon,“ poznamenala Šárka Vlková z PKSP.
Obsah setkání reagoval i na hrozící snížení dotací na sociální práce v obcích. Pavla Kodymová, historička sociální práce, k tomu poznamenala: „V době meziválečné praxe se objevil obdobný návrh, a to v podobě úspor v rozpočtu na položce sociální péče. Nebyl akceptován, neboť sociální pracovníci prokázali, že nákladnost nápravy neprofesionálně vedených intervencí nedovzdělaných pracovníků bude s největší pravděpodobností vyšší, než cílené zásahy sociálních pracovníků, kteří vědí, co dělají a proč to dělají.“
„Dbát o sociální práci jako profesionální disciplínu je důležité proto, že jde o zcela unikátní obor, který dbá o důstojnost člověka, společenskou soudržnost a spravedlnost, a ve výsledku přispívá k udržení sociálního smíru,“ je přesvědčena pedagožka Monika Havlíčková´. „Má být veřejným zájmem udržet praxi sociální práce na co nejvyšší úrovni,“ dodala Havlíčková. Dosud je profese částečně legislativně upravena v Zákoně o sociálních službách, avšak ne všechny rezorty považují příslušná ustanovení za závazná.
Paní poslankyně Pavla Golasowská se na závěr dohodla se zástupci všech organizací na dalším společném potupu, který povede k úspěšné realizaci výše zmíněného zákona. „Protože, jak řekl jeden z přednášejících, pokud nebude v ČR armáda sociálních pracovníků, bude zde muset být armáda policistů a vojáků řešící kriminalitu jednotlivců a skupin, další patologické jevy a sociální nepokoje,“ cituje Pavla Golasowská.