Konference nabídla prostor pro odbornou i veřejnou diskusi o aktuálních výzvách, jimž čelí současné rodiny, a o hodnotách, které tvoří jejich stabilní základ. Odborníci z řad psychologů, sociologů, terapeutů i specialistů na výživu představili různé úhly pohledu na proměny rodinného života a jeho význam v kontextu dnešní společnosti. „Rodina není samozřejmost. Je to prostor, o který je třeba pečovat, chránit ho a posilovat ho každodenní láskou, trpělivostí a respektem. Jen tak můžeme vytvářet zdravé a stabilní prostředí pro další generace,“ uvedla poslankyně Pavla Golasowská.
„Rodina je místem, kde vznikají vztahy, formují se postoje a předávají hodnoty. V době, kdy čelíme tlaku moderního životního stylu, je důležité si připomínat, proč a jak chránit rodinné vazby. Pro stát je dobře fungující rodina tím nespolehlivějším partnerem. Je to mikrosvět, který odolává v nepříznivých dobách a přečkává do lepších časů, jak se mnohokrát ukázalo. Pouze rodina přirozeným způsobem zajišťuje biologické a kulturní přežití každého společenství. Dehonestovat a rozkládat ji chce jen ten, kdo to s ekosystémem společnosti nemyslí dobře,“ doplnila poslankyně Nina Nováková.
Na konferenci zazněla i naléhavá varování odborníků ohledně psychického a fyzického stavu mladé populace. Ludmila Trapková a Vladislav Chvála ve svém vystoupení upozornili na nárůst emoční nestability, problémů s identitou, psychických i somatických potíží a současně klesající porodnost.
„Celá společnost sleduje varovné známky ohrožení dětské a dospívající populace: zvyšující se nejistota a emoční nestabilita, sebevražednost, bezradnost tváří v tvář vlastní identitě, stoupající množství nejen psychických ale i tělesných symptomů, za současně významně klesající porodnosti. Na základě naší více než 40tileté praxi rodinných terapeutů ve zdravotnictví, nepokládáme tento stav za nahodilý výkyv,“ uvedla Ludmila Trapková. „Rychlé změny ve společnosti mají vliv na stále větší narušování hranice rodiny, která je a vždy byla zárukou bezpečného a stabilního vývoje dítěte. Ochrana zárodečného jádra je podmínkou přežití každého živého systému, tedy i naší společnosti,“ doplnil Vladislav Chvála.
Jan Klusáček se ve svém příspěvku věnoval proměnám ekonomických vztahů v partnerském soužití: "V souvislosti se socio-ekonomickými a hodnotovými změnami v současné české společnosti je na ústupu společné hospodaření partnerů. Podle současných dat má částečně nebo kompletně oddělené finance více než třetina českých párů. To může mít dalekosáhlé dopady na kvalitu života českých párů (sdílené finance jsou spojeny se spokojeností s partnerstvím a financemi), tak na fungování státu (sociální programy počítají se společným hospodařením v domácnosti)."
Lenka Špaková upozornila na zátěž, kterou přináší péče o více generací: „Termín sendvičová generace se používá pro ty, kteří mají děti a současně pečují o své stárnoucí příbuzné, nejčastěji o své rodiče anebo rodiče partnera či partnerky. Tato životní fáze s sebou přináší mnoho výzev a problémů, jako je například nedostatek času, vyčerpání, stres anebo riziko vyhoření. Péče o naše blízké je a bude pro společnost čím dál tím víc aktuální téma a je potřeba se mu věnovat.“
Ve svém vystoupení se Margit Slimáková zaměřila na výživové návyky a odpovědnost systému: „Rodiče chtějí pro děti to nejlepší. Jenže každý den čelí lavině levných, návykových nezdravostí — sladkosti ve školkách, slazené nápoje ve školách, bufety na sportovištích. Nechybuje jen rodič. Chybuje systém. Rodiče nepotřebují kritiku. Potřebují podporu.“
Dále byla představena moderní terapeutická metoda léčby závislosti na alkoholu, která klade důraz na důstojnost a individuální přístup k pacientům. Sinclairova metoda (TSM) nabízí bezpečnou a vysoce účinnou (až 78 %) cestu k uzdravení přímo na úrovni biochemie mozku.
Závěr konference patřil otevřené diskuzi a neformálnímu setkání účastníků při občerstvení. Otázky týkající se rodiny nadále rezonují napříč společností a že sdílení zkušeností i odborných poznatků může napomoci k posilování rodinných vazeb v rychle se měnícím světě.