Dětské kardiocentrum 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice v Motole se zabývá především diagnostikou a léčbou vrozených a získaných onemocnění srdce a velkých cév, poruch srdečního rytmu, poruch srdeční funkce a krevního oběhu u rostoucího a vyvíjejícího se jedince od fetálního období do 18 let věku, včetně programu transplantace srdce a mechanických srdečních podpor. Podílí se rovněž na diagnostice a léčbě dospělých s vrozenými srdečními vadami.

Kulatý stůl měl za cíl objasnit specifika léčby vzácných onemocnění a diskuse o potenciálních úskalích ve vykazování tohoto ojedinělého typu péče v systému DRG. Snahou je směřovat ke zpřesnění předávaných dat a zajištění dlouhodobé stability systému, aby co nejlépe sloužil pacientům i odborníkům.

„Jednou z priorit by mělo být začlenění kardiologického vyšetření jako součásti běžné prohlídky – a to nejen u rizikových případů. Zásadní je také plná úhrada těchto vyšetření zdravotními pojišťovnami. Jen tak můžeme zajistit rovný přístup ke kvalitní péči pro všechny děti, bez ohledu na sociální či regionální rozdíly,“ zdůraznila první dáma, Eva Pavlová.

Spolupráce s ČKS, ČGPS a dalšími institucemi
Organizace programu prenatální kardiologie v České republice se aktuálně rozvíjí díky spolupráci České kardiologické společnosti (ČKS) a České gynekologicko-porodnické společnosti (ČGPS). Společně vytvořily nová doporučení, která popisují, jak by měla být péče o nenarozené děti se srdečními vadami organizována, kdo ji může poskytovat a jaké postupy by se měly používat. Nutné jsou i úpravy ve vykazovaných kódů.

Dětské kardiocentrum už dlouhodobě spolupracuje s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Kvůli současným zákonům ale ÚZIS může poskytovat data z národních zdravotních registrů pouze v anonymní podobě – tedy tak, aby z nich nebylo možné zjistit, o koho konkrétně jde. Tento stav znemožňuje provádět Dětskému kardiocentru vlastní analýzy dlouhodobých výsledků léčby vrozených srdečních vad do dospělosti. K dalšímu prohloubení této spolupráce je nutné upravit současné právní normy tak, aby umožnily oboustrannou výměnu informací mezi národními registry a poskytovateli zdravotních služeb podle přesně stanovených kritérií odpovídajících účelům studie.

„Jsem moc rád, že jsme měli možnost o takto klíčových tématech diskutovat. Dnešní diskuze odborníků zdůraznila význam kvalitní a dostupné zdravotní péče pro děti s vrozenými srdečními vadami a potřebu systémových změn, které zajistí stabilitu a spravedlnost zdravotního systému. Ochrana zdraví nejmenších, solidarita s rodinami čelícími vážným onemocněním a dlouhodobá podpora vědy, výzkumu a inovací ve zdravotnictví byly hlavními hodnotami, které jednání provázely a musí být naší dlouhodobou prioritou,“ vysvětlil senátor Bohuslav Procházka.

Zdroj foto: Senát PČR