KDU.breadcrumbs.homeTémata Základní informace

Uprchlíci a Evropa

KDU-ČSL vnímá, že lidé mají oprávněný strach z migrační vlny. KDU-ČSL je v přístupu k otázkám migrace aktivní. Nestrkáme hlavu do písku, jasně formulujeme odpovědi na palčivé otázky.

Základní informace



K čemu slouží azylové právo?

Rozhodně ne k řešení světové chudoby - od toho je rozvojová pomoc. Azylové právo tudíž nemůže řešit neuspokojivý stav nedostatku zdrojů (jídla, pitné vody,atd) . Takový nebyl ani záměr původních signatářů Ženevských dohod v roce 1951. Cílem ženevské konvence bylo chránit lidi, kterým hrozí mučení, smrt nebo politické represe. V dobách vzniku a podpisu těchto dohod byly počty uprchlíků dle tohoto statutu odhadovány po stovkách. Na tuto konvenci se postupně adaptovalo azylové řízení v signatářských státech. Nikdo ale nepočítal s tím, že jednoho dne přijde do jednoho státu Evropy milion uprchlíků za rok - azylové mechanismy členských států počítají se stovkami lidí a na vyřizování těchto žádostí jsou nastaveny. Zde je text  Úmluvy o právním postavení uprchlíků. Seznam států, které jí podepsaly najdete zde.


Schengenská dohoda    

Schengenská smlouva neboli smlouva o postupném rušení kontrol na společných hranicích je součást práva EU, jež umožňuje společný hraniční režim a společnou imigrační politiku. Byla základem pro všeobecné zrušení celních a pasových kontrol na hranicích vnitřních EU, čímž se vytvořil tzv. Schengenský prostor. Malá zajímavost: Smlouva nebyla ve skutečnosti podepsána ve vesnici Schengen, ale na palubě lodi Princesse Marie-Astrid, která kotvila na řece Mosele u Schengenu. Zde je její text:  V článku 15 se říká: Členské státy by také měly mít možnost dočasně znovuzavést ochranu vnitřních hranic v případě závažné hrozby pro svůj veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. Pro takové dočasné znovuzavedení ochrany hranic by měly být stanoveny podmínky a postupy, aby se zajistila výjimečná povaha takového opatření a dodržování zásady proporcionality. Rozsah a trvání dočasně znovu zavedené ochrany vnitřních hranic by se měly omezit na nejmenší míru nutnou jako reakce na takovou hrozbu.  

Dublinský systém

Tato dohoda stanoví soubor kritérií, podle nichž je určen jeden členský stát, který je příslušný k rozhodnutí o podané žádosti o azyl.

Informaci o podané žádosti cizince v jiném členském státě lze získat ze systému EURODAC, do kterého ukládají členské státy otisky prstů všech žadatelů o mezinárodní ochranu, které jim od roku 2003 povinně snímají. Tento systém nám právě kompletně selhal. Státy první linie, které měly běžence registrovat a brát jim otisky prstů, selhaly pod jejich náporem a pod organizovaným tlakem pašeráků lidí. Státy jako Německo selhaly naopak v tom, že utečence z humanitárních a organizačních důvodů vzaly bez registrace a tím vlastně dublinský systém vyřadily z provozu. Pro Evropu to znamená vypracovat systém jiný - funkční a realističtější. Právě dublinská dohoda ukázala, jak může dát organizovaný zločin nepřipravené Evropě mat (více o Dublinském systému zde).

Co je Frontex?

Frontex je evropská agentura, zřízená podle smlouvy o Schengenském prostoru. Stará se o řízení a koordinaci operativní spolupráce členských států v oblasti ochrany hranice EU. Nemá žádné celníky ani vlastní operativní vybavení, její úlohou je koordinovat postup - například když má nějaký stát na vnější hranici problémy, musí je zaznamenat a zkoordinovat pomoc těch ostatních. Evropa bohužel nemůže chránit své hranice jinak, než skrze členské státy. Například Řecko a Itálie dostaly v minulosti od EU značné částky na zřízení tzv. Hot-spotů - tedy míst, kde se uprchlíci mohou registrovat. Přesto tyto státy pod náporem běženců ve své infrastruktuře zkolabovaly a svou úlohu nesplnily. Jednak proto, že takový nápor nikdo nečekal, jednak proto, že nebyla politická vůle mezi státy udílet sankce za neplnění Schengenských dohod.

Zde si můžete pročíst čísla a statistiky za první pololetí 2015.
 

Zdravotní rizika ze současné migrační vlny

Jak reálná je hrozba rozšíření závažných infekčních onemocnění? Je potřeba přijmou nějaká zvláštní hygienická opatření? Jak vypadá vstupní vyšetření uprchlíků při vstupu do České republiky?

Odpovědi na zmíněné otázky nejsou jednoznačné a ani zástupci z řad odborné veřejnosti, tedy zejména hygienici a epidemiologové nejsou ve svých názorech jednotní.  Níže jsou shrnutá nejčastěji zmiňovaná fakta včetně pohledu lékaře a poslance Víta Kaňkovského:

  1.  Je nezpochybnitelným faktem, že minimálně v části zemí, ze kterých v současné době sílí exodus obyvatel do Evropy, je výrazně odlišná hygienicko-epidemiologická situace oproti České republice, přičemž závažným důvodem v tomto ohledu hraje chudoba velké části tamního obyvatelstva. S tím nepřímo souvisí i velmi malá proočkovanost tamního obyvatelstva. V některých oblastech, ze kterých nyní nejvíce sílí migrace, je velmi špatná situace s hygienickými podmínkami obyvatelstva, negativní roli v šíření některých infekcí hraje i nedostatek vody či její špatná kvalita. To sebou nese větší zatížení obyvatel infekčními chorobami jako je tuberkulóza, břišní tyfus, bacilární dysenterie, ale i dětská obrna. 

  2. Z odborných studií vyplývá, že pro šíření velké většiny nakažlivých infekčních chorob je nejrizikovějším způsobem přepravy letecká doprava. Je to tak z toho důvodu, že čas přepravy letadlem je ve většině případů kratší než inkubační doba závažných infekcí, což v praxi znamená, že u již nakaženého cestujícího propukne onemocnění až v cílové zemi. Z tohoto pohledu je tedy mnohem větším epidemiologickým rizikem pro Českou republiku mezinárodní turistika včetně návratu českých turistů z exotických zemí než současná migrační vlna. Většina migrantů totiž začíná svou cestu přes moře a poté pěšky či vlakem, což riziko zavlečení některé závažné infekce výrazně snižuje. To samozřejmě neznamená, že jsou rizika z migrace nulová.

  3. Která onemocnění by skutečně mohla ohrozit českou populaci? Odborníci se shodují, že reálným rizikem se může jevit tuberkulóza/TBC/, zejména v podobě multirezistentních kmenů, které dobře nereagují na běžná schémata antibiotické léčby a jejich zvládnutí je velmi často velkým problémem. I v této souvislosti je ale třeba zmínit, že podstatně větším rizikem je potenciální migrační vlna z Ukrajiny a z některých oblastí Severní Afriky, z Pákistánu či Afganistánu než ze Sýrie, ze které v současné době míří do Evropy nejvíce běženců.

  • Určitým rizikem se jeví i možnost výskytu dětské obrny, která se v posledních letech objevila jak v Sýrii, tak na Ukrajině, přičemž rozklad systému zdravotní péče na Ukrajině vedl k výraznému snížení proočkovanosti populace, což nejen u dětské obrny může být potenciálním nebezpečím nejen pro samotnou Ukrajinu.

  1. Pozice České republiky z hlediska zdravotních rizik migrace je z mnoha ohledů příznivá. Předně patříme aspoň v současné době mezi tranzitní země, které jsou oproti cílovým destinacím, jako je Německo, Velká Británie či země Severní Evropy, mnohem méně ohrožené vznikem epidemie některé z nakažlivých infekčních onemocnění. K našim devizám patří i vysoký standart hygienických podmínek i návyků českého obyvatelstva společně s vysokou úrovní zdravotní péče včetně systému hygienicko-epidemiologického dozoru. 

  2. Jak vypadá vstupní zdravotní prohlídka migrantů v ČR?

U cizince je prováděno vstupní lékařské vyšetření v rozsahu podle běžných lékařských standardů, provádí se klinické vyšetření a popis případných tělesných změn, kromě odběru krve a moče se podle stanovení orgánu ochrany veřejného zdraví provádí dále vyšetření:
   - RTG hrudníku (plíce, srdce),
   - bakteriologické vyšetření stolice, zejména na bacilární dysenterii a břišní tyfus,
   - vyšetření BWR (Bordetova-Wassermannova reakce používaná ke zjišťování pohlavních nemocí), případně jiné, se stejnou výpovědní hodnotou,
   - dle potřeby je indikováno další vyšetření podle požadavku lékaře.
Vyšetření cizinců je prováděno nejpozději do 72 hodin od zadržení. Samotné vstupní vyšetření trvá cca 30 minut. Celkové výsledky vyšetření pacienta jsou známé do 3 až 7 dnů po obdržení celkových výsledků.  /zdroj – ministerstvo vnitra/

Závěr:  Obyvatelé České republiky nejsou v současné době výrazněji ohroženi  zdravotními riziky v souvislosti s probíhající migrační krizí v Evropě. Tento stav se ale může za určitých okolností změnit. Je proto nutná zvýšená aktivita orgánů ochrany veřejného zdraví v každodenní monitoraci aktuálních epidemiologických rizik a při jejích zvýšení okamžité přijetí odpovídajících opatření. V této souvislosti je na místě zřízení speciálního týmu na ministerstvu zdravotnictví k ochraně obyvatelstva před šířením přenosných onemocnění, který představil tento týden ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.