2009 - Cyril Svoboda
23. ledna tak došlo v našem zastoupení ve vládě k řadě změn. Místopředsedkyní vlády se stala ministryně obrany Vlasta Parkanová, Cyril Svoboda se stal ministrem pro místní rozvoj a na místo ministra – předsedy legislativní vlády postoupil Pavel Svoboda. Miroslav Kalousek i Václav Jehlička zůstali na svých původních postech ministra financí a ministra kultury.
Rok 2009 začal ve znamení předsednictví České republiky Evropské unii. Vláda Mirka Topolánka dokázala hned zpočátku zvládnout „ropnou krizi“ a izraelsko-palestinský problém a přesto, že vně republiky vše probíhalo poměrně dobře a přesvědčivě, Jiří Paroubek ve své zhrzenosti i v průběhu předsednictví vyvolal hlasování o důvěře vládě a díky dvěma odpadlicím ze Strany zelených byl tento pokus překvapivě úspěšný. Vláda Mirka Topolánka podala demisi a na základě nominací ODS, ČSSD a SZ byla v květnu jmenována vláda Jana Fischera (KDU-ČSL účast v této vládě odmítla) a země se chystala k předčasným volbám. Ústavní soud však vyhověl protestu jednoho z poslanců a plánované volby zrušil. Volební kampaň byla přerušena a volby se pak uskutečnily až v řádném termínu.
V tomto rozbouřeném období také proběhly druhé volby do Evropského parlamentu. Mandáty obhájili Zuzana Roithová i Jan Březina a KDU-ČSL i přes určitý pokles volebního zisku uhájila svou pozici relevantní politické síly.
Na konci května proběhl ve Vsetíně volební sjezd KDU-ČSL. Ze čtveřice silných kandidátů (Jiří Čunek, Jan Březina, Cyril Svoboda a Michaela Šojdrová) postoupili do druhého kola Jan Březina a Cyril Svoboda. Ten nakonec díky podpoře Michaely Šojdrové zvítězil, a Michaela Šojdrová se tak stala první místopředsedkyní. Řadovými místopředsedy se stali Jiří Carbol, Pavel Svoboda, David Macek a Pavel Horák.
Už na sjezdu byla patrná zvláštní atmosféra, kdy část delegátů se svým dalším členstvím v KDU-ČSL už nepočítala a chovala se podle toho. Za několik týdnů se ukázalo, že už v době vsetínského sjezdu byly přípravy na vznik TOP 09 v plném proudu a že volební chování budoucích členů topky mělo vznik této strany co možná nejvíce ulehčit. Po oficiálním založení TOP 09 se však poslanci a krajští zastupitelé zvolení za KDU-ČSL odmítli vzdát svých mandátů, čímž hned na začátku existence této strany popřeli, že chtějí politiku jinou a lepší a fakticky se zařadili mezi přeběhlíky. O tom, kolik členů naší strany přešlo k TOP 09, jsou k dispozici pouze informace z evidence TOP 09, které hovoří o 269 členech.
Vedení Cyrila Svobody mělo v této složité situaci dva hlavní cíle – po otřesech posledních let konsolidovat stranu a připravit se dobře na volby. Ten první úkol se postupně dařilo zvládat, situace se časem značně uklidnila a vnitřní rozpory se už příliš neprojevovaly. Příprava na volby však byla od začátku předmětem časté vnitřní kritiky a volební slogan „Dobrý den je, když...“ nejen, že nezabral, ale stal se spíše předmětem posměšků. Vstoupilo k nám 397 nových členů, celkem nás bylo 35988.