Rozbalit vše
2005
Fungování koaliční vlády bylo velmi výrazně poznamenáno tzv. Grossovou aférou, kdy premiér neuměl vysvětlit, jak přišel k penězům na byt, zaplétal se do lží a jeho pozice v čele vlády byla neudržitelná. KDU-ČSL akcelerovala odchod Stanislava Grosse z čela vlády, naši ministři na důkaz toho, že s Grossem nechceme vládnout, dokonce nabídli demisi. V dubnu tak byla ustavena už třetí vláda jednoho volebního období. Do čela byl postaven Jiří Paroubek a díky jeho osobnostním i politickým charakteristikám se atmosféra v koalici prudce zhoršovala. Jiří Paroubek se nerozpakoval za zády svých koaličních partnerů domlouvat s komunisty (ČSSD měla s komunisty 113 poslanců) a řadu věcí také v této rudě oranžové sestavě ve Sněmovně prohlasoval. KDU-ČSL se tak dostala do velmi nekomfortní situace. Vyvolali jsme pád Grossovy vlády a podruhé za sezonu podat demisi bylo sice formálně možné, ale v tu chvíli politicky značně obtížné.
V poměrně složité vnitropolitické situaci se tak uskutečnil volební sjezd KDU-ČSL, tentokrát v Plzni. Delegáty byl v čele potvrzen Miroslav Kalousek, Jan Kasal se opět stal prvním místopředsedou a řadovými místopředsedy byli zvoleni Milan Šimonovský, Cyril Svoboda, Roman Línek a Pavol Lukša. Strana vykročila do dalšího volebního roku poměrně sjednocená, byť s přetrvávajícím latentním soubojem mezi Cyrilem Svobodou a Miroslavem Kalouskem, který se tu a tam projevoval (např. v nesouladném postoji k naší demisi v průběhu Grossovy aféry). V roce 2005 k nám vstoupilo 831 nových členů, dohromady nás bylo 43331.