1998 - Jan Kasal

2. ledna byla jmenována vláda Josefa Tošovského.
28. ledna se uskutečnila volba prezidenta republiky. Poprvé ve Španělském sále a poprvé podle Ústavy. V roce 1993 nebyl ustaven Senát a volby probíhaly v budově Poslanecké sněmovny poslanci zvolenými v předchozím roce ještě do České národní rady. KDU-ČSL se nakonec po určité vnitrostranické diskuzi přiklonila k podpoře Václava Havla. Tuto podporu spolu s doporučeními pro další volební období Havlovi oznámila na Hrádečku delegace Lux, Kasal, Výborný. Přesto ani samotný průběh volby nebyl jednoduchý, připomenutí zaslouží velmi kritické vystoupení poslance Jiřího Karase, skutečnost, že poslanec Sládek byl ve vazbě, i pronikavý hvizd první dámy Dagmar Havlové. Václav Havel byl nakonec i hlasy našich volitelů ve druhém kole zvolen.

KDU-ČSL si před předčasnými volbami činila značné ambice. Odpoutali jsme se od neprůhledných praktik ODS, pomohli jsme sestavit Tošovského vládu a smysluplně jsme v ní působili a žádný významný skandál naši stranu neprovázel. Mediálně zdůrazňované vnitřní rozpory mezi spíše doleva a spíše doprava orientovanými skupinami byly z naší strany spíše marketinkovým tahem než předznamenáním nějakých vnitrostranických sporů. Kampaň byla vedena konstruktivně, s omezenými finančními prostředky, bez billboardů. Výsledkem jsme byli zklamáni, 9 % a 20 mandátů bylo sice historicky nejlepším výsledkem v polistopadové éře, ale očekávání byla o hodně vyšší. Paradoxem výsledků předčasných voleb jistě bylo, že ODS, KDU-ČSL a US získaly dohromady 102 mandátů, což by za normální situace stačilo k vládnutí. Dokonce proběhlo formální jednání s ODS, ale ODS frustrována minulou spoluprací stanovila pro KDU-ČSL i US naprosto nedůstojné a nepřijatelné podmínky. Paralelně probíhala jednání s vítězem voleb Milošem Zemanem. Ten původně nabídl KDU-ČSL luxusní podmínky – křeslo premiéra a šest míst ve vládě. Bohužel menšinové. A menšinová koaliční vláda postrádá smysl. Proto se vedení KDU-ČSL pokusilo do hry vtáhnout i Unii svobody. V Kladrubech nad Labem se uskutečnilo památné nedělní společné jednání předsednictev. Unie svobody nejdříve navrhovala a slibovala podporu menšinové vládě, posléze přistoupila na plnohodnotnou vládní účast. Vše se zdálo být jasné až do pondělního odpoledne, kdy v unijním nejvyšším orgánu tato koalice o jeden hlas neprošla.

Tím se otevřel prostor pro nechutný experiment známý pod názvem „Opoziční smlouva“. Odpornost této dohody nebyla v tom, že ODS umožnila sociální demokracii vládnout (někdo nakonec vládnout musí), ale v tom, že se tyto dvě (tehdy) velestrany dohodly na vytvoření bipolárního politického modelu, kde nebylo pro „malé“ strany místo. K tomu měla přispět změna volebního zákona a definitivní rozdělení moci ve státě. KDU-ČSL se s tím nehodlala smířit a výše uvedená delegace se tentokrát vydala za Václavem Havlem do Lán. Bohužel pan prezident naše naléhání na vyvolání dalšího jednání nevyslyšel a menšinovou jednobarevnou vládu Miloše Zemana posvěcenou oposmlouvou jmenoval. KDU-ČSL se tak během půl roku dostala z vládní pozice se čtyřmi ministry do vcelku bezvýznamné opozice. Vedení strany však i z této situace hledalo východisko a to se nakonec podařilo najít. V dohodě s Unií svobody, ODA a DEU se začala formovat tzv. Čtyřkoalice. Bohužel, v té době postihla KDU-ČSL nečekaná ztráta. Onemocnění Josefa Luxe a jeho rozhodnutí okamžitě se vzdát všech funkcí s výjimkou poslaneckého mandátu bylo třeba bezezbytku respektovat. Po své rezignaci Josef Lux už do dění ve straně (až na budějovický sjezd) aktuálně nevstupoval. Vedení strany se ujal první místopředseda a předseda poslaneckého klubu Jan Kasal. Bylo třeba urychleně připravit stranu na podzimní senátní volby a volby do obecních a městských zastupitelstev. Vznikající Čtyřkoalice dokázala uzavřít dohodu a do Senátu kandidovat společně. Ani tentokrát se to uvnitř KDU-ČSL nesetkalo všude s pochopením, i tentokrát jsme museli partnerům „přenechat“ naše jisté obvody. Nicméně výsledek se dostavil a jako Čtyřkoalice jsme senátní volby se 13 mandáty vyhráli. Bohužel jsme ale přišli o místo předsedy Senátu a Petr Pithart se stal prvním místopředsedou. Obecní volby dopadly velmi dobře. KDU-ČSL získala 7343 mandátů a z politických stran jsme byli daleko nejúspěšnější. V roce 1998 do KDU-ČSL vstoupilo 505 nových členů, celkem nás bylo 56714.