Rozbalit vše
1997
Tento rok byl z pohledu volebních statistiků hodně nezajímavý. I sjezd KDU-ČSL byl nevolební, ideově zaměřený. Uskutečnil se v Hradci Králové 27. a 28. září 1997 a do historie strany se zapsal především tím, že byl projednán a schválen významný programový dokument „Křesťanskodemokratická politika pro jedenadvacáté století“. Tento materiál se pak stal na dlouhá léta základem pro tvorbu našich volebních programů. Přijata byla rovněž „sociální doktrína KDU-ČSL“. Premiér a předseda ODS Václav Klaus, coby host sjezdu, ve svém vystoupení poprvé připustil existenci svébytného křesťanskodemokratického politického proudu, přesto se jeho vystoupení setkalo spíše s vlažným přijetím. Mezitím došlo ve Sněmovně ke zrodu fenoménu „přeběhlictví“. Dva sociální demokraté opustili stranu, za kterou byli zvoleni, a jeden z nich otevřeně (Teplík), druhý pomocí nátlaku (Wagner) překlopili sněmovní počty ve prospěch koalice. Samozřejmě se tím vztahy především mezi ODS a ČSSD jenom vyostřily. V květnu ze své funkce odstoupil ministr Schneider a na začátku června ho v čele nyní už ministerstva pro místní rozvoj nahradil Tomáš Kvapil. Další významnou událostí byly povodně na Moravě. Kromě významných materiálních škod znamenaly mimo jiné i určité zklidnění vztahů v koalici, nicméně staré animozity se brzy ozvaly nanovo. Zvlášť, když se vládě zcela nepodařilo zachytit a zvládnout nástup světové hospodářské krize. Po odchodu Josefa Zielience z vlády a z ODS se situace stávala neúnosnou a poté, co se ODS nedokázala se ctí vypořádat s existencí falešných sponzorů, narostl i vnitřní neklid natolik, že někteří představitelé ODS vyzvali Václava Klause k odstoupení. KDU-ČSL u vědomí toho, že za situace, kdy největší vládní strana svou vnitrostranickou situaci nezvládá, není odpovědné vládnout, tuto vládu opustila. Stejně tak učinila i ODA. Po roce a půl vládnutí tak došlo k vládní krizi, kterou nešlo vzhledem k početním poměrům ve Sněmovně řešit jinak než předčasnými volbami. Václav Klaus podal demisi a otevřel tím cestu ke vzniku tzv. úřednické vlády. Prezident Václav Havel jednáním o této vládě pověřil předsedu KDU-ČSL Josefa Luxe, nicméně premiérem jmenoval Josefa Tošovského a jmenoval vládu sestavenou z nominantů Hradu, bývalých členů ODS (později Unie svobody), KDU-ČSL a ODA. Naše strana přišla o jednoho člena vlády a místo ministerstva obrany, kultury a MMR jsme získali pouze ministerstvo vnitra. Přesto byla naše strana vnímána jako hybatel děje a s nadějí jsme se chystali na příští „supervolební“ rok. V tomto roce vstoupilo do KDU-ČSL 232 nových členů, bylo nás tak 56313.