KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Tiskové zprávy Základní umělecké školy nejsou jen nějaký kroužek
Zpět

Základní umělecké školy nejsou jen nějaký kroužek

Přidáno 11. 2. 2021
Ilustrační foto
Tisková zpráva

Jiří Mihola: „Ve Sněmovně jsem už několikrát vyzýval ministra školství i zdravotnictví, ať umožní výuku ZUŠ 1 na 1 (za předpokladu dodržování potřebných hygienických opatření). Odpověď byla, že jde o volnočasové aktivity.“

Problematice uměleckého školství je v době koronavirové krize věnována takřka nulová pozornost. A to i přes to, že Základní umělecké školy (dále jen ZUŠ) spadají pod Ministerstvo školství. Podle toho by se pan ministr měl řídit a neřadit ZUŠ mezi zájmové kroužky.

Pár obecných poznámek o těchto institucích – Základní umělecké školy, stejně jako ostatní typy škol – mateřské, základní či střední školy, rozdávají státní vysvědčení. Aby se žák na základní uměleckou školu dostal, musí projít přijímacím řízením, na konci roku pak dělat postupové zkoušky, v případě hudebních oborů vykonávat povinné koncerty. V souladu se zákonem č. 561/2004 Sb. je pro realizaci základního uměleckého vzdělávání vydán Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání (RVP ZUV), na jehož základě si každá škola vytváří svůj školský vzdělávací program. 

RVP ZUV vychází ze strategie vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR, je koncepčním východiskem pro tvorbu rámcových vzdělávacích programů pro střední a vyšší odborné školy s uměleckým zaměřením a konzervatoře. 

ZUŠ poskytují žákům základy vzdělání ve zvoleném uměleckém oboru s ohledem na jejich potřeby a možnosti připravit žáky po odborné stránce pro vzdělávání na středních a vyšších odborných školách uměleckého nebo pedagogického zaměření a na konzervatořích, případně pro studium na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením. Smyslem základního uměleckého vzdělávání je nejen poskytnutí základů uměleckého vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech, ale především pěstování potřebných vlastností a žádoucích životních postojů žáků prostřednictvím vlastní tvorby a setkávání se s uměním.


Malé připomenutí z preambule RVP ZUŠ
„Umělecké vzdělávání má v českých zemích dlouholetou tradici. Počátky hudebního vzdělávání sahají až do 17. století. Působením vynikajících kantorů v 18. století a vznikem městských hudebních škol v 19. století byla založena tradice organizovaného hudebního vzdělávání v českých zemích. Počet hudebních škol se v době první republiky dále rozšiřoval a tehdy byl nad těmito školami stanoven i odborný dohled školní inspekce. Po druhé světové válce byl zaveden jednotný typ hudebních škol. V šedesátých letech 20. století se tyto školy transformovaly na lidové školy umění, ve kterých postupně vznikaly další obory: taneční, výtvarné a literárně-dramatické. Teprve novelizace školského zákona po roce 1989 vrátila lidovým školám umění jejich původní statut školy a dala jim i dnešní název – základní umělecká škola. V současné době jsou základní umělecké školy součástí systému na sebe navazujícího uměleckého vzdělávání. Základní umělecké školy umožňují podchytit a vzdělávat většinu mimořádně nadaných jedinců a odborně je připravit na neprofesionální uměleckou činnost, popřípadě na studium ve středních a vysokých školách uměleckého nebo pedagogického zaměření a na studium na konzervatořích.

Umělecká tvorba je jedním z nejznámějších produktů naší země a většina našich světově uznávaných umělců a dalších kvalitních profesionálů získala základy svého uměleckého vzdělání právě v základních uměleckých školách. Jejich struktura, široká síť a provázanost v systému uměleckého vzdělávání nemá dnes v evropském ani světovém měřítku obdobu.“


Základní umělecké školy a nouzový stav
Nouzový stav neovlivňuje jen mateřské, základní, střední a vysoké školy, ale velmi silně (až likvidačně) i základní umělecké školy. Vyučovat jakýkoliv nástroj, zpěv, výtvarný, dramatický nebo taneční obor online je zcela nemožné. Pedagog nemůže dohlížet na žáka, zda dělá vše správně, nelze kontrolovat techniku hry, uvolněnost tělového aparátu, práci s dechem nebo samotné naladění nástroje.

Například u klávesových nástrojů je nezbytné dbát na správné postavení ruky, uvolněnost, tvorbu tónu. U smyčcových nástrojů držení rukou, postoj, ladění, hmaty. Žák na dechové nástroje musí řešit správný nátisk, ladění, dech atd. Při zpěvu je důležité, aby žák uměl pracovat s dechem, tvorbou tónu. 

Jak pro pedagoga, tak i pro žáka, je online výuka velice náročná a nemá téměř žádné výsledky. Od toho se i odvíjí motivace žáků, která je nulová, protože žák nevidí žádný vývoj. Ovlivňuje to ale celé fungování ZUŠ. Dostáváme se do bodu, kdy rodiče odhlašují své děti ze ZUŠ nebo odmítají platit školné, a ZUŠ jsou pak nuceny krátit nebo rušit úvazky zkušených pedagogů. Do budoucna to může mít vliv i na další stupně vzdělání jako jsou konzervatoře, vyšší umělecké školy a umělecké akademie, jelikož budou ubývat žáci v uměleckých oborech. 
 

A jak vlastně může probíhat taková výuka hudebního nástroje v době nouzového stavu?
Na rozdíl od mateřských škol či základních škol lze dodržovat patřičný rozestup, ve třídě je pouze pedagog a žák, který má zároveň ochrannou roušku, respirátor či štít. V učebnách se pravidelně větrá, dezinfikují se povrchy atd. Pokud by se jednalo o obor, kde není možná ochrana obličeje, jako je například hra na dechový nástroj nebo zpěv, lze situaci řešit již zmíněným rozestupem a pořízením plexiskla. Mělo by se pamatovat na to, že ZUŠ, konzervatoře nebo hudební akademie nejsou žádné volnočasové kroužky, ale řádné vzdělání, akreditované MŠMT. 
 
„Já myslím, že civilizace není dobrá, když je bez kultury. Člověk potřebuje ke štěstí a spokojenosti nejenom pohodlí tělesné, ale i duševní. Kultura a civilizace musí jít ruku v ruce.“ – Jan Werich

kategorie Tiskové zprávy