„Je nutné, aby se koncept rané péče dostal do povědomí veřejnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí uspořádalo šestý ročník Fóra rodinné politiky, kde se letos mimo jiné řešilo, jak o rané péči informovat a jak ji učinit dostupnější pro potřebné. Jedná o specifickou oblast, která je jedinečná tím, že se soustředí na malé děti. Řešíme například, jak v budoucnu zamezit nespravedlnosti, kdy má rodič nižší důchod jen proto, že pečoval o vlastní dítě se zdravotním postižením. To by měl řešit tzv. fiktivní vyměřovací základ v připravované důchodové reformě. Doufáme, že na tom bude s partnery v rámci vládní koalice panovat shoda,” vysvětlila Šárka Jelínková (KDU-ČSL), náměstkyně na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV).
Osobní příběh zazněl, když si slovo vzali manželé Lundákovi, kteří mají s ranou péčí osobní zkušenost. Jejich malý syn Vincent se potýká se vzácným onemocněním. Právě institucionální raná péče rodině velmi pomohla: „Vincent trpí mitochondriálním onemocněním. Bez rané péče bychom to nezvládli. Přála bych si, aby i ostatní rodiče měli parťáka, který je podpoří a který je vezme za ruku na počátku nemoci,” řekla Anna Lundáková, maminka Vincenta.
„Příběh manželů Lundákových je jedním z mnoha, který rodiče v České republice prožívají. Všichni očekávají, že se jim narodí zdravé, krásné dítě, které se bude vyvíjet tak, jak má. Když tomu tak potom není, zátěž pro rodinu je obrovská. Je naprosto zásadní, aby se k rodinám s dítětem se zdravotním postižením péče dostala co nejdříve,” popsal Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), předseda Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Svůj pohled pediatra přidala také Romana Bělohlávková (KDU-ČSL), předsedkyně podvýboru pro veřejné zdravotnictví. „Rodina, do které se narodí dítě se zdravotním postižením, potřebuje čas. Musí si projít počátečním šokem a nakonec i přijetím nemoci. Jsem ráda, že rodičům mohu jako lékařka předat kontakt na ranou péči, se kterou mám v našem regionu výborné zkušenosti,” říká.
„Prvních tisíc dnů života dítěte se zdravotním postižením je nejdůležitějších. Plasticita mozku do tří let dává možnost kompenzovat některé důsledky postižení. Zásadní je most mezi zdravotnictvím a sociální péčí. Služba je pak daleko efektivnější, střediska mají více prostoru pro další rodiny. Máme vizi, aby byla raná péče dostupná všem potřebným napříč celou republikou a chceme, aby rodina dosáhla na ranou péči nejpozději do jednoho měsíce,” říká Pavla Matyášová ze Společnosti pro ranou péči.
Za organizaci EDA, která se ranou péčí zabývá, promluvila ředitelka Petra Mžourková: „Naprostá většina naší práce jsou konzultace v domácím prostředí. Najezdíme desetitisíce kilometrů ročně, ale máme jen pět služebních automobilů. Bohužel auta nemůžeme koupit z dotací, tak jsme často vázáni na fondy a individuální dárce. Potřebujeme proto, aby bylo o rané péči více slyšet a více lidí vědělo o jejím přínosu pro společnost,” upozornila.