„Ruský ,konzervatismus‘ s původními konzervativními myšlenkami nesouvisí. Putin a jeho propagandisté koncept vytvořili jako nástroj moci. Jeho základem není pozitivní vize, ale negativní vymezení vůči skutečným i domnělým nepřátelům, a hlavně vůči ,degenerovanému západu‘. V Rusku je hlavním úkolem zakonzervovat mocenské postavení stávající elity. V zahraniční politice je cílem Kremlu využít nespokojenosti části lidí v EU se stávající podobou politicko-společenského uspořádání. Často k tomu zneužívá extremistické strany z levé i pravé části spektra. EU musí dokázat ruskému vlivu čelit vlastním pozitivním hodnotovým programem,“ řekl místopředseda Poslanecké sněmovny a první místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek, který nad akcí převzal záštitu.
„Konzervatismus potřebujeme. Je to legitimní a autentický názor, který do Evropy patří. Je však velmi iracionální, když nás o něm poučuje Rusko – země s největším výskytem alkoholismu, domácího násilí či nákazy HIV v celé Evropě. Kremlu se daří využívat algoritmů sociálních sítí, které z podstaty zvýrazňují emoce, jako jsou strach či nenávist a využívá je k rozdělování společnosti. Česká republika musí odpovědět pomocí strategické komunikace, která bude zdůrazňovat pojmy, jako jsou svoboda, důstojnost, spravedlnost, soucit a zodpovědnost. To jsou hodnoty, které praví konzervativci chrání. Neméně důležitá je rozumná regulace sociálních sítí, aby nesloužily k šíření nenávisti. Algoritmy sociálních sítí nesmějí znevýhodňovat pravdu oproti lžím,“ zdůraznil koordinátor strategické komunikace Úřadu vlády ČR, plukovník Otakar Foltýn.
Situaci v České republice působící pravoslavné církve popsal ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka: „Napojení moskevského patriarchátu na Kreml je všeobecně známou věcí. Putinův režim se tento vliv snaží uplatňovat i v zahraničí. Česká pravoslavná církev je rozdělená na dvě části. Olomoucko-brněnská eparchie neváhala a rázně odsoudila ruskou agresi na Ukrajině. Na druhou stranu v eparchii pražské jsou ruské vlivy přítomny. A ruská pravoslavná církev působící v ČR je na Kreml napojená velmi silně. Bezpečnostní informační služba jejich aktivity monitoruje a v případě potřeby je připravena zasáhnout. K vyhoštění na Kreml napojených pravoslavných duchovních dochází i jinde v Evropě a ČR se musí v případě potřeby bránit stejným způsobem.“
„Vlivové operace nejsou v rámci historie žádnou novinkou. Nemalé peníze na ně vynakládaly nacistické Německo i Sovětský svaz. Stejně tak napojení některých kruhů v USA na Rusko a jeho propagandu není novinkou. Skalní příznivci Donalda Trumpa, různých pro-life organizací či pokračovatelé jižanských otrokářských tradic jsou těmi, na které se ruský vliv v Americe v současnosti zaměřuje nejčastěji. Musíme proto pamatovat, že zpravodajská činnost je v první linii naší obrany a odhalování vlivových operací cizích mocností musí být naší prioritou,“ popisuje odbornice na dezinformace a autorka podcastu Kanárci v síti Alexandra Alvarová.
„Rusko i Čína k propagandě přistupují velmi pragmaticky. Využívají naši demokratickou rozmanitost a svobodu názoru k prosazování svých vlastních zájmů. Jako společnost si musíme uvědomit, že jejich vlivové operace jsou systematické, dobře organizované a štědře financované. Zneužívají společenské konflikty a nespokojeným lidem vnucují myšlenku, že je potřeba rozbít současné uspořádání a nahradit ho něčím jiným. Nabízejí pak jako alternativu svůj vlastní model. Pokud se nedokážeme ubránit, tak demokracii, pluralitu názorů a svobodu ztratíme. Protože v Rusku ani v Číně tyto hodnoty neexistují,“ vysvětlila podobnosti ve vlivových operacích Ruska a Číny Olga Lomová, sinoložka z Univerzity Karlovy.
„Ruské financování organizací, které pomáhají prosazovat vliv země v zahraničí, obvykle neprobíhá napřímo. Většinou se jedná o kaskádu jedinců a organizací, na jejímž konci je velmi obtížné vysledovat Kreml. Cílem podpory je vyvolat co největší konflikt ve společnosti. Typicky se tak děje v online prostředí, kde extrémní názory vyvolávají větší emoce, a tedy i pozornost. Ruský režim se zaklíná tradičními hodnotami, proto jsou pravicové a konzervativní kruhy jeho první volba, ale nakonec je mu v principu jedno, zda využívá levicový, pravicový, liberální či konzervativní extrém. Účelově mu jde jen o co největší napětí ve společnosti,“ popisuje strategii Putinova režimu teolog a religionista Petr Jan Vinš.
„Putinův režim cíleně využívá a zneužívá nepřesných historických příměrů. Jde o propagandistický mix ruského imperialismu kombinovaný se sovětskými a stalinskými motivy o zradě západu. V případě Ukrajiny se Kreml zaštiťuje velkou vlasteneckou válkou, při níž Rudá armáda Evropu osvobodila od fašismu. Teď jejich nástupci vstoupili na Ukrajinu se stejným cílem. A pokud dle jejich názoru bude nutné od fašismu očistit jinou zemi, například Gruzii či Moldavsko, Rusko nebude váhat a vstoupí i tam,“ vysvětluje historik dějin 20. století Jaroslav Šebek.
