„Já se na to dívám pohledem lékaře – revmatologa. Ze své klinické praxe vím, že například bolesti kloubů a jiných částí pohybového aparátu mnoha lidem prakticky brání se v noci pořádně vyspat,“vysvětluje Tom Philipp (KDU-ČSL), místopředseda výboru pro zdravotnictví, pod jehož záštitou se akce konala. „Nedávno jsme ve sněmovně znovu zažili několik hektických dní, kdy jsme se skoro nevyspali. Když se únava takto kumuluje, roste riziko špatných rozhodnutí. Světový den spánku je vhodnou příležitostí k diskusi o tom, jak jsou na tom Češi se spánkem a co může každý z nás dělat pro zlepšení jeho kvality,“ dodává Tom Philipp. 
 
„Spánek skutečně není plýtvání časem. Během spánku se restartujeme, regenerujeme, znovu nabíjíme tělo i duši a ukládáme si zásadní informace do dlouhodobé paměti,“ shrnuje docentka Jitka Bušková z Národního ústavu duševního zdraví, která se jako přední česká somnoložka spánkem a jeho poruchami dlouhodobě zabývá. Upozorňuje, že nespavostí trpí více než třetina dospělých a zhruba třetina seniorů se pak ve spánku potýká s poruchami dýchání.
   
„Duševní nepohoda má samozřejmě dopady na kvalitu našeho spánku. Platí to ale i naopak. Je řada dokladů o tom, že nekvalitní spánek má negativní dopady na lidskou psychiku a často přispívá k rozvoji duševních poruch. Nespavost je důležitým faktorem například u depresí. Špatný spánek deprese přivolává a jejich stav zhoršuje, respektive zvyšuje riziko recidivy. Zlepšení spánku má naopak prokazatelný pozitivní dopad na momentální stav daného duševního onemocnění,“ vysvětluje profesorCyril Höschl, přední český psychiatr z III. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Upozorňuje přitom na fakt, že dle statistik nespavost výrazně zvyšuje riziko sebevraždy – až na 2,5násobek.
 
V Česku se ale věci hýbou k lepšímu. Jak upozorňuje Augustin Bernát, ředitel společnosti ResMed, počet spánkových laboratoří se u nás za posledních šest let zvýšil skoro o dvě třetiny, a v současnosti jich tak v Česku funguje celkem 52 (z toho 36 s lůžkovou péčí). Navíc začala být v praxi rozsáhle využívána tzv. telemedicína. „Člověk trpící spánkovou apnoí už nemusí trávit dny v léčebném zařízení, ale může se léčit doma. Díky tomu, že dýchací maska a případné další přístroje jsou vybaveny vzdáleným přístupem, mohou lékaři proces léčby na dálku sledovat. Pacient pak má vyšší motivaci vydržet,“ vysvětluje Augustin Bernát.

Výstupy z akce včetně prezentací dostupné ZDE: