KDU.breadcrumbs.homeAktuality Tiskové zprávy Téměř každý desátý občan České republiky má problémy s bydlením, senioři na tom jsou hůř než ostatní
Zpět

Téměř každý desátý občan České republiky má problémy s bydlením, senioři na tom jsou hůř než ostatní

Přidáno 22. 6. 2021
Ilustrační foto
Tiskové zprávy

Až milion lidí v Česku čelí vážným problémům s bydlením. Vyplývá to ze Zprávy o vyloučení z bydlení za rok 2021, kterou připravila iniciativa Za bydlení. Její hlavní závěry byly prezentovány na kulatém stole Bydlení jako problém 22. června v Senátu.

„Dostupné bydlení je oblastí nejvyššího významu. Odsouvání problémů s nedostupností bydlení povede do budoucna k vyššímu sociálnímu napětí a k prohlubování sociální nerovnosti. Je načase, abychom se jako politici domluvili na společném postupu v řešení této oblasti, a to bez odkladu,“ vyzývá předsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí Šárka Jelínková, která kulatý stůl v Senátu zaštítila.
 
Kulatého stolu se účastnili zástupkyně a zástupci stran napříč politickým spektrem. Kromě senátorky Jelínkové se zástupci iniciativy Za bydlení diskutovala i senátorka za KDU-ČSL a nezávislé Miluše Horská. „Dostupnost přiměřeného bydlení vnímám jako součást práva na zajištění základních životních podmínek, které nám garantuje Listina základních práv a svobod. Stát toto právo může zajistit přímým zajištěním bydlení (například skrze obce), nebo poskytnutím pomoci s úhradou nákladů. Na obou frontách však bohužel dosud selhává,“ dodává předsedkyně Výboru pro sociální politiku Senátu Miluše Horská.
 
Bezdomovectví je pouze jeden z mnoha projevů krize bydlení
„Data získaná z průzkumů, ale i z každodenní zkušenosti organizací poskytujících pomoc lidem bez přístřeší, ukazují, že v České republice sice v některých obcích již přistoupili k řešení bezdomovectví, ale k výraznému posunu v celostátním měřítku dosud nedošlo,“ sděluje Iva Kuchyňková z Charity Česká republika. 
 
Kromě bezdomovectví, které se týká zhruba 11 až 17 tisíc obyvatel republiky, pak v Česku přibývají další negativní jevy spojené s bydlením. V bytové nouzi se nachází 36 až 61 tisíc domácností, ve kterých vyrůstá 20 až 51 tisíc dětí do 18 let. Dalších 130 až 190 tisíc domácností s přibližně 80 a 120 tisíci dětmi je ohroženo ztrátou bydlení. Dalších přibližně 300 až 350 tisíc domácností, z nichž třetinu tvoří seniorské domácnosti, je zatíženo nadměrnými náklady na bydlení (tzn. vynakládá na bydlení více než 40 % svých příjmů).
 
Jak se projevuje bytová nouze?
„Bytovou nouzi chápeme jako stav vyloučení ze standardního bydlení,“ vysvětluje Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení. Kromě lidí bez střechy nad hlavou se problém týká také domácností v azylových domech a na ubytovnách, ale i některých lidí hospitalizovaných v psychiatrických léčebnách a jiných zdravotnických zařízeních nebo odsouzených ve věznicích, kteří neměli bydlení před nástupem do instituce nebo o něj přišli během pobytu. V bytové nouzi je také asi pětina obyvatel domovů pro osoby se zdravotním postižením, kteří by při poskytnutí potřebné asistence a bydlení nemuseli v instituci pravděpodobně vůbec žít.
 
„V bytové nouzi nachází přibližně 36 až 61 tisíc domácností, v nichž žije 76 až 165 tisíc lidí,“ odhaduje Jan Klusáček, který jako hlavní analytik Zprávu o vyloučení z bydlení vypracoval. Čísla vycházejí z analýzy dat z informačních systémů Ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2019. „Jde přitom pouze o minimální počty domácností v opravdu vážné bytové nouzi, neboť jsme použili velmi přísná kritéria,“ upozorňuje Klusáček.
 
Bytová nouze v bytech? Skrytý, ale velmi častý problém
Pravděpodobně nejčastějším a zároveň skrytým problémem je bytová nouze v bytech. Do této kategorie spadá funkčně nevyhovující bydlení bez tekoucí vody či elektřiny, ale také bydlení přelidněné nebo nejisté, tedy přebývání u příbuzných nebo známých. Podle odhadů iniciativy Za bydlení v takových podmínkách přežívá zhruba 9 až 25 tisíc domácností. „Jde především o rodiny s dětmi, celkem se tedy v této formě bytové nouze nachází 40 až 120 tisíc obyvatel ČR,“ vysvětluje Jan Klusáček. „I kdyby byl počet lidí v bytové v nouzi na spodní hranici našeho odhadu, půjde zcela jistě o nejvýznamnější formu bytové nouze z hlediska počtu osob, které se v bytové nouzi nachází,“ dodává Vít Lesák. 
 
Ohrožení ztrátou bydlení: třetinu tvoří rodiny s dětmi
Z detailní analýzy dat z šetření Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností (SILC) každoročně realizovaného Českým statistickým úřadem vyplývá, že v ohrožení ztrátou bydlení je v Česku přibližně 130 až 190 tisíc domácností, ve kterých žije 320 až 400 tisíc lidí. „Třetina z ohrožených domácností jsou rodiny s dětmi do 18 let, v kterých vyrůstá přibližně 100 tisíc dětí,“ upozorňuje Jan Klusáček. Tato čísla přitom vycházejí z analýzy dat za rok 2019, neboť data za rok 2020 zatím nejsou veřejná. Aktuální počty lidí a domácností ohrožených ztrátou bydlení budou v důsledku pandemie COVID-19 pravděpodobně ještě vyšší.
 
Až desetina Čechů stěží vydělá na nájem
Nenápadný, ale velmi vážný problém mnohých domácností v České republice představují nadměrné náklady na bydlení. Těmi jsou zatíženi lidé, kteří na bydlení vynakládají více než 40 % ze svých disponibilních příjmů. Takových domácností u nás najdeme přibližně 290 až 350 tisíc, více než třetina z nich jsou senioři. „Pokud k nim připočteme i domácnosti současně ohrožené ztrátou bydlení, kterých se nadměrné náklady týkají také, znamená to, že celkem u nás trpí nadměrnými náklady na bydlení 420 až 540 tisíc domácností, ve kterých žije 760 až 900 tisíc lidí,“ vypočítává Jan Klusáček. Ohrožení ztrátou bydlení či nadměrné náklady na bydlení se tak týkají 9 až 12 % českých domácností. 
 
V bytové nouzi až „na stará kolena“
Alarmující je v posledních letech také nárůst bytové nouze seniorů a seniorek. Seniorské domácnosti dnes představují až pětinu všech domácností dlouhodobě pobývajících na ubytovnách. Tento počet přitom roste, stejně jako počet starších lidí v azylových domech. „Významná část seniorů se dostává do bytové nouze až ve stáří,“ říká Jaroslav Lorman z organizace Život 90.
 
Zásadní problém pro seniorské domácnosti představují také nadměrné náklady na bydlení. „Více než 40 procent příjmů na bydlení v Česku vynakládá 110 až 150 tisíc seniorských domácností, tři čtvrtiny z nich jsou domácnosti osamělých seniorek,“ upozorňuje Jan Klusáček a dodává, že zhruba 20 tisíc z těchto domácností je přímo ohroženo ztrátou bydlení.
 
Češi zapomínají využívat příspěvek na bydlení
Z analýzy vyplývá, že u sociálních dávek v oblasti bydlení nedochází ani tak ke zneužívání, jako spíš k nevyužívání oprávněného čerpání. „Příspěvek na bydlení vyšší než tisíc korun u nás nečerpá 300 až 500 tisíc oprávněných domácností, tedy zhruba tři čtvrtiny těch, které by na něj měly nárok,“ říká Klusáček. Podle něj by měl stát v současné situaci podpořit vyšší čerpání příspěvku na bydlení a podpořit tak jeho potenciál při řešení problému nedostupnosti bydlení. K tomu je ovšem třeba nejprve destigmatizovat pobírání dávek jako něčeho společensky nežádoucího. „Čerpání příspěvku na bydlení je zcela legitimním krokem v krizi bydlení, v níž se aktuálně nacházíme,“ domnívá se Jan Klusáček.

kategorie Tiskové zprávy