Akci pořádala v minulém týdnu senátorka a předsedkyně výboru pro sociální politiku Miluše Horská společně se senátním školským výborem. Jejím cílem bylo podpořit spolupráci mezi klinickými a školskými logopedy.
Horská připomněla, že pedagogický terén si na novou profesi teprve zvyká, že chybí prováděcí předpisy, ale i výklad toho, co může školský logoped přesně dělat a kde všude může působit. Dosud jich také není dostatečné množství, požadované specializační studium absolvovalo zatím jen poměrně málo účastníků. Zástupci ministerstva školství na akci v Senátu představili připravovanou vyhlášku, která by měla vymezit povinnosti školských logopedů, zástupci akademické obce, kteří budoucí logopedy do školství, ale rovněž i do zdravotnictví, připravují pak představili výzvy, které proměňující se obor logopedie klade na ty, kteří si jej zvolili za své povolání.
Horská ocenila dlouholeté úsilí všech zainteresovaných na prosazení nové profese a připomněla: „Mít profesi školského logopeda v zákoně je prvním velmi důležitým krokem. Dlužíme ho našim dětem jako zásadní prvek inkluze. Navazujeme tak na více než šedesátileté aktivity profesora Sováka. Nyní musíme pracovat na tom, aby byl školských logopedů dostatek a logopedická péče na školách se tak skutečně stala reálně dostupnou.“
Debaty v Senátu se účastnil i člen tohoto výboru a předseda senátorského klubu Josef Klement. Školského logopeda považuje vedle školského psychologa za důležitou součást školy. „Naše země se bohužel dlouhodobě umísťuje na posledních místech v odkladech do prvních tříd. Přitom jeden z hlavních důvodů je právě vada řeči. Tím, že školský logoped může působit na škole, tak by to mělo vést o tmu, aby se odklady snižovaly,“ sdělil Klement.
Počet dětí, které potřebují logopedickou péči se neustále zvyšuje, v roce 2007 připadalo na 1000 osob v Česku 13 logopedických pacientů, v roce 2022 to bylo již 18 pacientů. Počet žáků v běžných základních školách, kteří mají závažnou vadu řeči se od roku 2017 zdvojnásobil. „Logopedy v mateřských, základních i speciálních školách, kteří doplní ty ve zdravotnictví, tedy skutečně potřebujeme,“ zmínil také Klement.
O potřebě spolupráce zdravotnického a školského rezortu hovořil senátor a člen senátního zdravotního výboru Lumír Kantor: „V péči o řeč dětí mají své místo logopedi ve zdravotnictví i logopedi ve školství, právě jejich spolupráce, která v terénu často velmi dobře funguje vede k těm nejlepším výsledkům ve prospěch dětí.“