Sněmovna schválila novelu zákona o důchodovém pojištění, kterou jí s pozměňovacím návrhem vrátil na začátku prosince Senát. Nově budou mít možnost jít až o 5 let dříve do penze jak pracovníci záchranné služby, tak i členové jednotek podnikových hasičských záchranných sborů. Součástí schváleného zákona je také snížení starobních důchodů komunistickým prominentům, kteří působili před rokem 1989 ve vysokých politických funcích.
Odejít dříve do důchodu bude mít možnost více než 6 000 záchranářů a dalších zhruba tři tisíce členů jednotek profesionálních podnikových hasičských sborů. „Jejich práce je neobyčejně náročná a vyžaduje bezchybný zdravotní stav. Dřívější odchod do důchodu je v těchto případech určitě namístě,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Konkrétně půjde o členy výjezdových skupin a řidiče záchranky, operátory zdravotnického operačního střediska a horských záchranářů. Přidají se k nim i členové jednotek podnikových hasičských sborů. Dřívější nárok na starobní důchod je vázán na zvýšené pojistné placené zaměstnavateli za dobu výkonu této práce. Ostatní zaměstnanci, kteří tyto výhody nemají, tak nebudou na snížený důchodový věk vybrané skupiny doplácet.
Lidí, kteří působili před rokem 1989 ve vysokých politických funkcích, se podle návrhu MPSV bude týkat snížení důchodů. Jde o vyrovnání se s totalitní minulostí, stejně tak jako tomu bylo v jiných evropských zemích. „Oceňuji, že stejně jako v jiným postkomunistických zemích nyní i v České republice přistupujeme k tomu, že prominenti komunistického režimu nebudou mít vyšší důchody než ti, kteří byli v době totality perzekuováni. Děkuji Marianu Jurečkovi, že návrh předložil už v minulém volebním období. Má to pro nás obrovský symbolický rozměr," uvedl poslanec sociálního výboru Jiří Navrátil (KDU-ČSL). Starobní důchody se budou krátit paušální částkou 300 korun za každý započatý rok, kdy dotyčný zastával post vysokého funkcionáře. Snížení důchodu se poprvé promítne do splátky jejich důchodů v březnu 2024. „Tato úprava sice nepřinese výraznou úsporu státnímu rozpočtu, má ale důležitý symbolický rozměr,“ připomněl ministr Jurečka.
Příspěvek za vychované dítě (tzv. výchovné) náleží tomu z rodičů, který se převážně věnoval výchově dítěte. Reaguje především na skutečnost, že ženy mají dlouhodobě výrazně nižší důchody než muži. Vypočítávají se totiž z nižších platů, protože část kariéry obětovaly dětem. Tuto nerovnost z části kompenzuje tzv. výchovné, které činí 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. „Výchovné je pro mě prioritou. Bez potomků společnost nemá budoucnost, a proto se roky strávené výchovou dětí konečně docení i prostřednictvím penze,“ dodal ministr. Výchovné mohou od příštího roku dostávat i lidé, kteří vstoupili do starobní penze z invalidního důchodu, ale nesplnili podmínku potřebné doby pojištění. Nedojde rovněž ke krácení výchovného při souběhu starobního důchodu s vdovským nebo vdoveckým důchodem.