Cílem tohoto zákona je zvýšit připravenost státu k obraně a umožnit stabilní financování armády. „Ovšem plníme tím především povinnost vyplývající z členství v NATO, kterou Česká republika dlouhodobě neplnila. Za mě je správně, že tato povinnost bude legislativně ukotvena,“ uvedl Patrik Kunčar, místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Podle něj to vytváří lepší podmínky pro modernizaci armády.

Kunčar připomněl, že Česká republika se zavázala vydávat ročně dvě procenta HDP na obranu na summitu ve Walesu v roce 2014. „Ovšem dlouho se nám to nedařilo. Když jsme v roce 1999 vstupovali do NATO, na obranu jsme vydávali 1,89 procenta HDP a od té doby tato částka neustále klesala. Často jsme museli přihlížet tomu, že první, na čem se šetřilo, byla armáda. Letos vydáváme na obranu 1,52 procenta HDP a těší mě příslib vlády, že od příštího roku to budou ona kýžená dvě procenta. To je krok správným směrem,“ míní Kunčar.

Dlouhodobým zastáncem dodržení slibu vydávat na obranu dvě procenta HDP je 1. místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. „KDU-ČSL na minulém sjezdu v dubnu roku 2022 na můj popud pověřila naše ministry, aby se zasadili o zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta do roku 2024. Vše nasvědčuje tomu, že se tak stane. To je jednoznačně pozitivní zpráva. V době, kdy Rusko jen pár stovek kilometrů od našich hranic masakruje civilisty, musíme být připraveni chránit naše rodiny a naši vlast,“ upozornil Bartošek.

Zákon tím zaváže i budoucí vlády, aby na obraně země nešetřily a při přípravě rozpočtu počítaly s předepsanou minimální výší výdajů, jinak by postupovaly nezákonně. „Bezpečnost není zadarmo. Musíme proto mít moderní a efektivní armádu,“ uzavřel Kunčar.