KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Tiskové zprávy MŽP: Zaostřeno na úspory energií: Z Modernizačního fondu půjde 3,5 miliardy korun na energetické úsp
Zpět

MŽP: Zaostřeno na úspory energií: Z Modernizačního fondu půjde 3,5 miliardy korun na energetické úspory památkových budov a veřejných budov v Praze

Přidáno 12. 10. 2023
Ilustrační foto
ministerstvo životního prostředí

Je tu další finanční injekce na zvýšení energetické účinnosti a udržitelnosti veřejných budov. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) uvolňují z programu ENERGov celkem 3,5 miliardy korun na projekty komplexních revitalizací veřejných budov. Částka je rozdělena na dvě části – dvě miliardy míří na renovace památkových budov po celém Česku, miliarda a půl na renovace veřejných budov v Praze. Příjem žádostí spouštíme od 16. října 2023.

Společným jmenovatelem nových výzev z Modernizačního fondu jsou energetické úspory. „V ČR je velké množství památkově chráněných budov, které dosud neměly šanci čerpat podporu na energetické úspory. Díky těmto investicím budou moci obce, kraje, města a další subjekty napříč Českou republikou provést nákladné renovace památkových a architektonicky cenných budov a přitom tolik nezatížit obecní rozpočty. Ušetří ale i z dlouhodobého hlediska. Snížením energetické náročnosti budovy uspoří na provozních výdajích, zvýší kvalitu interiéru, posílí schopnost budovy adaptovat se na změnu klimatu. Zároveň přispějí k zachování našeho kulturního dědictví,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Na území Prahy podpoříme úsporné rekonstrukce nejen památek, ale i dalších budov sloužících k potřebám veřejnosti, jako jsou školy, nemocnice, kulturní či sportovní zařízení. Na rozdíl od všech ostatních oblastí republiky totiž v hlavním městě nemohou čerpat podporu na revitalizace budov z Operačního programu Životní prostředí, kde jsou aktuálně otevřeny obdobné výzvy. Stejnou příležitost tak nyní mají veřejné subjekty v celé České republice,“ doplňuje ministr Hladík.

„Naši kulturní identitu spoluvytváří zastavěné prostředí s množstvím dochovaných památek i architektonicky hodnotných staveb, které zapsanými památkami nejsou. Proto velmi vítám nový program MŽP, který umožní zlepšení energetického standardu těchto staveb při realistickém nastavení podmínek tak, aby nebyly poškozeny jejich hodnoty. Každý, kdo zamýšlí využít Modernizačního fondu pro snížení energetické náročnosti památek, by se měl nejprve informovat o možnostech u odborné organizace nebo výkonného orgánu památkové péče. Předejde se tím řadě nedorozumění. Potřebu skloubit energetické úspory s ochranou kulturního dědictví neřešíme jen u nás. K tomuto tématu byla na evropské úrovni nedávno přijata nová legislativa, která umožňuje specificky přistupovat právě k takovýmto hodnotným budovám,“ říká ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Podmínky pro využití dotací z výzev ENERGov Modernizačního fondu jsou nastaveny obdobně jako v operačním programu. „Základním předpokladem je, že renovací veřejné budovy dojde k úspoře minimálně 30 % energie z neobnovitelných zdrojů. V případě památek, kde jsou možnosti úprav daleko náročnější, je podmínka úspory energie snížena na minimálně 10 %,“ doplňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

„Dotace lze využít na širokou škálu opatření. Patří sem zejména zateplení budovy a následné stavební úpravy konstrukcí, rekonstrukce otopných soustav, instalace řízeného větrání. Zvláště pak u památkově chráněných budov je nutno zdůraznit, že energetických úspor lze docílit i šetrnými způsoby, tak aby nebyla poškozena architektonická unikátnost budov a jejich fasád. U památkově chráněných budov lze zateplit například strop nebo podlahu, určitě se ale nebavíme o zateplení fasády polystyrenem. Budovy lze spojit s modernizací osvětlení a dalšími prvky zlepšujícími kvalitu vnitřního prostředí, instalací obnovitelných zdrojů energie či systémů na využívání šedých a srážkových vod,“ doplnil ministr Hladík s tím, že součástí projektů může být i výstavba dobíjecích stanic pro elektrovozidla.

„Výše podpory se vypočítává z tzv. jednotkových nákladů u každého opatření a pohybuje zhruba od 40 do 75 % podle rozsahu renovace budovy. Čím úspornější budova bude, tím více mohou investoři získat, a to nejen v procentu podpory, ale i v absolutní částce,“ upřesňuje ředitel Petr Valdman.

O finanční podporu se mohou ucházet nejrůznější veřejné subjekty z celé ČR jako obce, města, kraje, veřejnoprávní instituce, příspěvkové či státní organizace, školy, nadace a další. Z výzvy ENERGov č. 1/2023 však budou podpořeny veřejné budovy nacházející se pouze na území hlavního města Prahy, památkově chráněné budovy podpořené z výzvy ENERGov č. 2/2023 se mohou nacházet na celém území ČR.

Jedním z projektů, který by chtěl výzvy využít, je azylový dům Most k životu Trutnov. „Plánujeme rekonstrukci našeho azylového domu. Chceme realizovat rekonstrukci oken, dílčí zateplení podlahy půdy a pokusíme se přidat i obnovitelné zdroje energie. Rekonstrukce památkově chráněných domů je finančně náročná, a proto jsme moc rádi, že můžeme využít příspěvek, který nám velmi pomůže s financováním,“ uvedl starosta města Trutnov Michal Rosa (ODS).

Výzvy jsou vyhlášeny jako nesoutěžní, posuzování projektů tedy probíhá průběžně podle data podání žádosti. Žádosti o podporu mohou zájemci předkládat přes Agendový informační systém SFŽP ČR (AIS) na webu žádost od 16. října 2023 do 29. února 2024.

„Aktuálními prostředky vyčleněnými na energeticky úsporná opatření u veřejných budov z Modernizačního fondu efektivně doplňujeme běžící dotační tituly z Operačního programu Životní prostředí. Investice z evropských fondů tak představují další významný krok směrem k posílení energetické účinnosti a udržitelnosti budov v České republice,“ uzavírá ministr Petr Hladík.

Výzva ENERGov č. 1/2023

Výzva ENERGov č.2/2023

kategorie Tiskové zprávy