„Chtěli jsme zjistit, co se stane s PET lahvemi poté, co je vyhodíme do žluté popelnice a kam doputují. Zkusili jsme proto 100 prázdných lahví sledovat,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík a vysvětluje: „V současném systému se daří vytřídit jen 75 %* PET lahví. V tomto světle experiment ukázal, že ze všech prodaných PET lahví má reálnou šanci na recyklaci jen každá druhá (58,9 %). A to ještě za předpokladu, že i všechny PET lahve, které se dostanou ke třídičkám, budou odeslány do recyklačních center, a ne k energetickému využití.“

Průzkum vznikal ve spolupráci Ministerstva životního prostředí a technologického partnera společnosti Adastra Lab, která oslovila další partnery k zafinancování.

Jak experiment probíhal

Pro představu o pohybu vytříděných PET lahví umístili autoři průzkumu sledovací zařízení do 100 kusů prázdných 0,7litrových PET lahví, které poté vhodili do kontejnerů určených na plasty. A to v rozmanitých lokacích v rámci celé České republiky. Pohyb těchto PET lahví pak analytici sledovali tři měsíce, 70 z nich vysílalo po celou dobu projektu data. „Použili jsme naše IoT čipy, navržené s ohledem na životní prostředí i nízké náklady, a zároveň tak, aby nijak neomezily celý proces nakládání s odpady. Propojili jsme je s IoT platformou, která poskytovala vizuální přehled o pohybu lahví v reálném čase,“ říká CEO Adastra Lab Petr Blabla.

Výsledky sledování

MŽP vychází z aktuálních dat, která říkají, že se v ČR vytřídí 75 % PET lahví. Pokud tedy vztáhneme výsledky experimentu k celkovému množství PET lahví uvedených na trh v ČR (= 100 %), pak průzkum ukázal, že do recyklačních center putuje 19,3 % PET lahví; 39,6 % PET lahví zůstává řadu měsíců v třídírnách odpadů nebo ve sběrných dvorech; 11,8 % PET lahví cestuje do míst specifikovaných jako skládka odpadů a skládka s dotřiďovací linkou; 4,3 % lahví končí na tzv. „jiných lokacích“ (v případě experimentu např. louka, čerpací stanice PHM, parkoviště u rodinného domu apod.). Téměř každá desátá PET lahev putuje do zahraničí (v případě experimentu nejčastěji k recyklaci na Slovensko či do Francie).

Řešením může být zálohový systém na PET lahve a plechovky

Každou PET lahev ale nelze vybavit čipem. K přesnější evidenci materiálových toků a k efektivnějšímu využití těchto materiálů podle ministerstva pomůže uzavření materiálové smyčky pomocí centrálně řízeného zálohového systému na PET lahve (a také nápojové hliníkové plechovky), který by v Česku mohl začít fungovat již od roku 2026.

Systém zálohování funguje již v 16 evropských zemích. Zatímco Česko se za 24 let sběru přes barevné kontejnery dostalo na 75 % vysbíraných PET lahví, na Slovensku, kde je začali zálohovat v roce 2022, se podařilo během dvou let zvýšit míru třídění PET lahví ze 60 % na 92 % a uzavřít lokální cirkulární smyčku recyklace PET materiálu „z lahve do lahve“.

„Každý výrobek má speciální EAN kód, na základě kterého poznáme, zda se jedná o zálohovanou lahev, nebo ne. Zatímco nyní počty vysbíraných PET lahví společnost Eko-kom modeluje a odhaduje na základě výpočtů, v budoucnu budeme schopni počítat úspěšnost zálohového systému na kusy. Ve stávajícím systému pouze odhadujeme úspěšnost v tunách.  Po odevzdání operátorovi budou všechny vrácené PET lahve odvezeny do třídících zařízení a poté k recyklaci. Recyklát je následně využit primárně k výrobě nových PET lahví. To vše se děje v uzavřené cirkulární smyčce s centrálně řízenou logistikou, což minimalizuje ztráty materiálu,“ doplňuje ministr Petr Hladík.

Video s výsledky výzkumu naleznete zde.

Zdroje:

*Analýza množství plastových nápojových lahví uvedených na tuzemský trh a jejich zpětného odběru za rok 2022, Vypracováno Erst&Young pro EKO-KOM, a.s., 12. října 2023

Pojmy:

Recyklační centrum:
Poslední lokace odpovídá seznamu recyklačních center v ČR, který pro potřeby projektu dadalo MŽP a aktuálním leteckým mapám. Trasa z místa vhození do žlutého kontejneru do recyklačního centra vedla přes třídicí linku.

Samostatná třídírna / sběrný dvůr:
Poslední lokace odpovídá seznamu třídicích linek v ČR, který pro potřeby projektu dodalo MŽP a aktuálním leteckým mapám. Trasa z místa vhození do žlutého kontejneru do třídicí linky byla přímá.

Skládka / skládka s dotřiďovací linkou:
Poslední lokace odpovídá seznamu skládek / skládek s dotřiďovací linkou v ČR, který pro potřeby projektu dadalo MŽP a aktuálním leteckým mapám. Trasa z místa vhození do žlutého kontejneru na skládku byla přímá, nevedla skrz samostatnou třídicí linku. Senzory jsou v dané lokaci bez dalšího pohybu nejméně 93 dnů (od 28.2.2024 do 31.5.2024, kdy proběhla uzávěrka dat pro prezentované vyhodnocení).

O zpracovatelích:

Ministerstvo životního prostředí:
Záměrem Ministerstva životního prostředí bylo získanými daty z toho průzkumu, který vznikl ve spolupráci s Adastra Lab a dalšími partnery, přispět k odbornější debatě týkající se nedostatečné míry recyklace PET lahví a s tím souvisejícího záměru zavést zálohový systém také v České republice. Právě zálohování plastových lahví a plechovek je cestou k tomu, aby se již nepovalovaly v přírodě a ve městech a aby se z recyklovaných PET lahví staly opět nápojové lahve, což se nyní neděje. ČR je také jednou z mála evropských zemí, které doposud zálohování nezavedly. Zákon, který se zavedením zálohového systému PET lahví počítá, připravilo Ministerstvo životního prostředí a během letních měsíců by jej měla projednat vláda.

Adastra Lab
Adastra Lab je součástí mezinárodní technologické společnosti Adastra, která poskytuje komplexní služby v oblasti digitalizace. Adastra Lab se věnuje uplatnění takzvaného internetu věcí neboli IoT, a to především v maloobchodu a logistice. Vyvinula vlastní řadu patentovaných modulárních senzorů, které dokážou sbírat širokou paletu dat v nejzazších koutech výrobního a prodejního cyklu. Naším cílem je podílet se na projektech, které dávají smysl. Chceme pomáhat tím, co umíme nejlépe – sbírat data a interpretovat je. Díky tomu může nejen ministerstvo životního prostředí, ale jakýkoliv veřejný či komerční subjekt dělat lepší a efektivnější informovaná rozhodnutí, která opře o reálná data