„Letos jsme několikrát navýšili normativy na bydlení a zjednodušili administrativu příspěvku na bydlení i dalších dávek. Lidé již nemusí do fronty na úřady, ale vše mohou vyřídit pohodlně z domova pomocí zjednodušeného online formuláře. Úpravy příspěvku na bydlení, se kterými nyní přicházíme, především narovnávají podmínky pro jednotlivé domácnosti. Zpřístupňujeme i další pomoc nejen rodinám s dětmi, ale i všem, kteří se potýkají s existenčními problémy,“ vyzdvihl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Na aktuálních datech vidíme, že lidé příspěvek na bydlení využívají stále častěji. V říjnu jsme jich meziročně vyplatili o téměř 50 tisíc více. Vzestupný trend vidíme i u jiných klíčových forem pomoci, například přídavku na dítě,“ dodal ministr.

Příspěvek na bydlení
Jednou z nejdůležitějších dávek, které rodinám i seniorům nyní pomáhají s rostoucími náklady, je příspěvek na bydlení. V minulých měsících se několikrát zvyšovaly normativy, naposledy mimořádně od října a zjednodušila se i administrativa. Od ledna tento příspěvek projde podle návrhu MPSV několika změnami. Úprava se týká především tzv. normativních nákladů na bydlení, z nichž se nárok na dávku i její výše odvozují. Z dostupných analýz totiž vyplývá, že některé domácnosti naráží na strop normativů častěji, než jiné (např. jedno a dvoučlenné domácnosti).

U nájmů a podnájmů se změní rozdělení normativů podle velikosti obce. Nově budou platit pouze tři typy. V první kategorii bude Praha a Brno, ve druhé města nad 70 tisíc obyvatel a ve třetí ostatní obce. „Vycházíme z analýz, které zohledňují ceny na trhu, a toto rozdělení z nich vychází jako nejspravedlivější,“ vysvětlil ministr Jurečka.
 

 
Dojde také ke sjednocení výpočtu příspěvku. Dosud platilo, že nárok na příspěvek vzniká, pokud náklady na bydlení přesáhnou 30 % příjmů domácnosti. V Praze je hranice nastavena na 35 %. Nyní se tato podmínka sjednocuje na 30 % příjmů bez ohledu na to, zda je žadatel z Prahy nebo jiné části republiky. „Tato dvojí výše už ztratila své opodstatnění. Naopak se dosavadní systém negativně dotýkal například seniorů, kteří v Praze žijí sami,“ zdůvodňuje ministr Jurečka.

Změní se i rozdělení do skupin podle počtu členů domácností. Do jedné kategorie budou sloučeny jedno a dvoučlenné domácnosti. Díky tomu lze příspěvek lépe zacílit na ty menší.

Dojde také ke zrušení tzv. fikce příjmů pro výpočet příspěvku na bydlení. Pokud příjmy domácnosti byly nižší než životní minimum, používala se pro výpočet dávky právě výše životního minima. V praxi ale docházelo k tomu, že po zvýšení životního minima měly některé domácnosti s nízkými příjmy příspěvek na bydlení paradoxně nižší.

Kromě toho se prodlouží možnost příspěvek pobírat i v případech, kdy k trvalému bydlení slouží rekreační objekt. Původně toto ustanovení mělo platit pouze pro rok 2022.
 

Modelové příklady: jak konkrétně se změní příspěvek na bydlení?

Senior žijící v Praze
Pobírá starobní důchod ve výši 17 tisíc Kč; bydlí v menším nájemním bytě, kde elektřinu spotřebovává na běžné elektrospotřebiče, svícení a vaření. Skutečné měsíční náklady na bydlení činí 13 000 Kč. Výše příspěvku na bydlení je do prosince 2022 ve výši 7 050 Kč a díky úpravě koeficientu pro Prahu z 0,35 na 0,30 bude nově dosahovat částky 7 900 Kč, tedy o 850 Kč více. Úprava normativů zde nemá vliv, protože skutečné náklady na bydlení jsou nižší než normativní náklady na bydlení již od navýšení normativů od 1. 10. 2022.

Samoživitelka s jedním dítětem (12 let) v obci do 70 000 tisíc obyvatel
Samoživitelka s příjmem 14 795 Kč, pobírá přídavek na dítě ve výši 1 470 Kč. Bydlí v nájemním bytě; náklady na bydlení jsou 16 500 Kč měsíčně. Výše příspěvku na bydlení je do prosince 2022 ve výši 8 942 Kč a nově bude dosahovat částky 10 258 Kč, tedy o 1 316 Kč více.

 
Zvýšení přídavků na dítě
Přídavky na děti představují pravidelnou pomoc pro rodiny s nižšími příjmy. Pobírá je zhruba 10 procent dětí, ročně jim stát celkově přispívá více než 2,5 miliardami korun. Nově se tato dávka podle návrhu MPSV zvýší o 200 korun.

Přídavek se vyplácí rodinám, které mají příjmy nižší, než je 3,4násobek životního minima. Vzhledem k tomu, že se od příštího roku počítá se zvýšením existenčního a životního minima, rozšíří se i okruh možných příjemců přídavku na dítě.

Pokud má některá ze společně posuzovaných osob příjem ze zaměstnání (který dosahuje alespoň výše částky životního minima jednotlivce), podnikání, nemocenskou, důchod nebo podporu v nezaměstnanosti, příspěvek na péči o dítě nebo rodičovský příspěvek, je přídavek o 500 Kč vyšší. Na tuto výši dosáhne velká většina příjemců.

O přídavek na dítě lze požádat pomocí online formuláře na webu MPSV.
 

Změny v zákoně o životním a existenčním minimu
Další úprava se týká zejména dávek v hmotné nouzi. Do započitatelných příjmů domácností se nově nebudou zahrnovat výdělky nezaopatřených dětí. Konkrétně půjde o příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a přípravy, příjmy ze závislé činnosti i samostatné výdělečné činnosti dětí v průběhu prázdnin, především tedy brigád. „Dosud platilo, že pokud si děti přivydělávaly, v určitých případech rodina ztratila nárok na některé dávky. Z výzkumů navíc vyplývá, že někteří rodiče uvádějí jako důvod nepokračování ve vzdělávání svých dětí na střední škole to, že je pro ně ekonomicky výhodnější, aby děti zůstaly doma a třeba pomohly s péčí o další členy domácnosti. To je něco, co chceme změnit,“ uvedl ministr Jurečka.

MPSV navrhuje také zvýšení částek životního a existenčního minima, které je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Vláda o něm bude rozhodovat v příštích týdnech v rámci svého nařízení. Od existenčního a životního minima se odvíjí celá řada dávek hmotné nouze a státní sociální podpory, ať už přímo nebo zprostředkovaně. Jde například o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádnou okamžitou pomoc či nárok na přídavek na dítě.