Na straně výdajů jde zejména o humanitární dávku, ale také o náklady na zdravotnictví, školství, ubytování či pomoc do zahraničí. Příjmy tvoří především odvody na pojistném, daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty a spotřební daně.
„Ukrajinci u nás odvádějí stejné daně a pojistné jako čeští občané, přesto nemají nárok například na rodičovský příspěvek ani na řadu dalších podpor. Většina z nich pracuje a jejich odvody dlouhodobě převyšují výdaje na pomoc jejich krajanům – od sociálních dávek až po náklady na zdravotní péči a další oblasti,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Bilance příjmů a výdajů spojených s ukrajinskými uprchlíky za rok 2024 vychází příznivěji, než se původně předpokládalo. Po započtení skutečných čísel od České správy sociálního zabezpečení o odvedeném pojistném dopadl rok 2024 lépe oproti dřívějším modelacím.
„Ukrajinci nepřinášejí české ekonomice jen odvody. V mnoha odvětvích – od stavebnictví a zemědělství přes gastronomii až po zdravotnictví – by se bez jejich práce řada míst vůbec nepodařila obsadit, protože buď chybí lidé, nebo o tato místa není velký zájem. Díky tomu přispívají k růstu HDP i celé ekonomiky. Zároveň většinu vydělaných peněz utrácejí u nás, což přináší další příjmy do státního rozpočtu,“ zdůraznil ministr Jurečka.
Počet uprchlíků zapojených na český trh práce dlouhodobě roste. V červenci letošního roku bylo evidováno 169 959 pracovněprávních vztahů mezi držiteli dočasné ochrany, zatímco před rokem to bylo 136 373 a před dvěma lety 112 358. Struktura jejich uplatnění se přitom výrazně nemění – většina stále působí na nízkokvalifikovaných pozicích, například jako pomocní pracovníci ve stavebnictví či výrobě.
Zranitelným osobám, které nemohou pracovat – typicky dětem, seniorům nebo lidem se zdravotním postižením – stát poskytuje humanitární dávku. Ta je jedinou formou přímé finanční pomoci, na kterou mají osoby s dočasnou ochranou v České republice nárok. Pouze ve výjimečných případech mohou čerpat ještě jednorázovou mimořádnou okamžitou pomoc.
Podle dat patří 7 z 10 příjemců humanitární dávky do některé ze zranitelných skupin, přičemž více než polovinu tvoří děti. V červnu letošního roku humanitární dávku pobíralo zhruba 84 tisíc osob, což potvrzuje trend jejího postupného snižování.
„Pomoc lidem, kteří uprchli před válkou, je správná i tehdy, kdybychom z ní sami nic nezískávali. Naši předkové v minulém století sami zažili, jaké je to prchat před nacisty nebo komunisty, a pomoc tehdy dostali. Dnes pomáháme my – lidem, kteří jsou nám kulturně blízcí a jejichž příbuzní brání před ruskou agresí sebe, své rodiny i zbytek Evropy. Pomáhat jim je v našem národním bezpečnostním zájmu,“ uzavřel ministr Jurečka.