„MŽP svou aktivitou významně přispělo k řešení energetické krize. Program NZÚ určený na energetické úspory domácností jsme rozšířili tak, že na finance z něj dosáhnou i nízkopříjmoví obyvatelé. Konkrétně jsme nově otevřeli podprogramy NZÚ Light či Oprav dům po babičce. Ten druhý má v sobě navíc prorodinný prvek v podobě bonusu 50 tisíc korun na každé nezaopatřené dítě. Dále podporujeme komunitní energetiku, která poskytne občanům, obcím a malým podnikatelům příležitost spojit síly a snížit výdaje za energie. V neposlední řadě prosazujeme rozvoj větrné energie, jejíž potenciál je u nás nedostatečně využitý,“ vypočítává ministr životního prostředí a místopředseda lidovců Petr Hladík.
„V krajině se nesmí válet odpadky. Proto prosazujeme zavedení zálohování PET lahví a plechovek, ale také zlepšíme sběr textilního odpadu,“ pokračuje Hladík. „V neposlední řadě je pak úkolem ministerstva zajistit zdravou krajinu. K tomu dopomůže jak větší legislativní ochrana vody, tak zákon o zemědělském půdním fondu, který zlepší ochranu zemědělské půdy. Přírodní bohatství pomáháme zachovávat pro příští generace také procesem vedoucím k zakládání nových chráněných území, jako je CHKO Soutok na jihu Moravy, CHKO Krušné hory a NP Křivoklátsko,“ uzavírá ministr.
„Uplynulé krizové roky byly výzvou i pro resort zemědělství. I díky soustavnému neformálnímu tlaku na potravináře, a zvláště na prodejce se podařilo zajistit, že se ceny potravin v České republice stabilizovaly. V této souvislosti jsme také zpřísnili zákon o významné tržní síle, který rozšiřuje kontrolu nad zneužíváním silného postavení na trhu. V neposlední řadě jsme snížili DPH na potraviny. V době krize jsme pak podpořili nejvíce zasažená odvětví českého zemědělství, například chovatele prasat, zelináře a ovocnáře či pěstitele brambor. Naopak podporu velkých potravinářských podniků jsme úplně zrušili. Nemá smysl ze státního rozpočtu podporovat navyšování soukromých zisků,“ vyjmenovává konkrétní opatření ministr zemědělství Marek Výborný.
„Do konce volebního období nás čeká několik zákonů, na kterých spolupracujeme s MŽP. Jedná se zejména o ochranu vody a půdy, která již je v legislativním procesu. Jedná se ale také o myslivecký zákon, který zabrání tomu, aby přemnožená zvěř ničila lesy a znemožňovala jejich obnovu po kůrovcové kalamitě. Pro budoucnost našich lesů je stejně důležitá novela lesního zákona. Zásadní bude ale i novela veterinárního zákona, která zavede povinnost instalovat na jatka kamery, čímž pomůže zamezit týrání hospodářských zvířat,“ dodává ministr.
„Díky zálohování by se k recyklaci mělo dostat více než dva a půl miliardy kusů čili až 90 procent PET lahví a plechovek. Nové obaly budou vyrobené z těch starých a ušetří se nové zdroje. Plechovka i PET lahev z recyklátu mají až o 80 procent nižší uhlíkovou stopu než ty z panenského materiálu. Při výrobě PET lahve z recyklátu se ušetří až 79 procent energie a při výrobě plechovky z recyklátu se spotřebuje až o 95 procent méně energie. Zavedením zálohování ulevíme české přírodě, protože právě tyto obaly jsou jedněmi z nejčastěji ledabyle odhazovaných,“ říká člen sněmovního výboru pro životní prostředí David Šimek.
„Jako starosta velmi kvituji, že obce nebudou na novém systému tratit. Návrh počítá s tím, že budou mít nárok na část nevrácených záloh. Také jim nově stát bude kompenzovat náklady za tak zvané černé pasažéry ve tříděném odpadu v podobě letáků či propagačních materiálů. Celkem tak do obecních rozpočtů nově připutuje 522 až 650 milionů korun. Obcím se také v důsledku sníží množství tříděných odpadů, čímž ušetří za svoz kontejnerů. V jednání je i možnost, která by starostům umožnila sloučit recyklované materiály do jednoho kontejneru, pokud to neohrozí proces recyklace,“ vyjmenovává výhody starosta a poslanec Šimek.
„Ochrana naší nejlepší půdy stojí za změnu zákona. V současnosti se totiž mnohdy stává, že ji pohltí výstavba velkých logistických a nákupních center nebo fotovoltaických elektráren. I úrodná hanácká pole jsou toho bohužel častým důkazem. Díky novelizaci zákona o ochraně zemědělského půdního fondu bude reflektována i environmentální hodnota zemědělské půdy. Počítá se i se zákazem odnímat ze zemědělského půdního fondu tu nejkvalitnější půdu a stavět na ni obchody nebo sklady o rozloze vyšší než jeden hektar či fotovoltaické elektrárny. Kvalitní půda je dar, který je třeba chránit a pečovat o něj,“ říká lidovecký místopředseda sněmovního zemědělského výboru Karel Smetana.
„Fotovoltaické panely lze ale na polích postavit i tak, že zemědělské produkci neškodí a půdu neznehodnocují. Příkladem mohou být sady, chmelnice či vinohrady. Proto jsme do novely vetkli také rozvoj agrovoltaiky, která stanovuje jasné podmínky, za kterých je výroba sluneční energie v kombinaci se zemědělskou produkcí přínosem. Právě tento zákon včetně rozvoje agrovoltaiky je důkazem obrovského přínosu spolupráce MŽP a MZe,“ dodává Smetana.
Přílohy:
Úspěchy lidovců na MŽP a výhled do dalších dvou let vlády
Úspěchy lidovců na MZe a výhled do dalších dvou let vlády