Ve společnosti bohužel stále panuje mnoho mýtů ve vztahu k obětem násilí, např. že kdyby oběť chtěla, tak přece vyhledá pomoc nebo že se jí násilí asi líbí. Vážný a velmi dominantní je mýtus, že násilí se netýká široké společnosti. „Tyto mýty je velmi těžké vykořenit a v jejich důsledku se často oběti bojí svoji tristní situaci řešit. Berou to jako svoje selhání, stydí se a mají pocit viny. Jejich strach je umocněn ještě více, pokud se někomu svěří. Často je to právě rodina či přátelé, kteří nenajdou pochopení a obětem nevěří,“ uvedla poslankyně a členka výboru pro sociální politiku Pavla Golasowská, která spolu se senátorkou Šárkou Jelínkovou za oběti násilí dlouhodobě bojuje.

Aktuálně Pavla Golasowská a další političky a politici KDU-ČSL pracují zejména na zpřesnění legislativní definice domácího násilí a znásilnění. Usilují také o nařízení lékařské terapie pro tyrany a pro zavedení postihu za tzv. sexting, tedy za zneužití rozesílání fotografií po rozchodu teenagerů. „Naše legislativní návrhy zcela konkrétně pomáhají oběti chránit, a to i v rámci trestního řízení. Nedávno jsme například upravili trestní zákoník tak, že se rozšiřuje okruh zvlášť zranitelných osob o oběti domácího násilí a znásilnění. Tyto oběti tak nově mají právo na zastupování zmocněncem bezplatně nebo za sníženou cenu, právo na zabránění kontaktu s pachatelem, právo na volbu pohlaví vyslýchajícího či tlumočníka a právo na zvlášť ohleduplný a citlivý přístup při výslechu,“ řekla senátorka a první místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková.

„Domácí násilí, ale i sexualizované násilí jsou velkým problémem naší společnosti. Jsou schované pod pokličkou a moc se o nich nemluví. My ale tuto pokličku odklápíme a práva obětí trestných činů řešíme,“ uvedla Jelínková s tím, že pandemie covidu-19 tyto problémy ještě znásobila. „Je potřeba, abychom takové jednání odsoudili jako společnost a abychom jako politici našli a podpořili nástroje, které budou obětem lépe a více pomáhat,“ dodal poslanec a šéf lidoveckého klubu Jan Bartošek dnes ve Sněmovně.