Nebyla to zdaleka první odborná diskuse a dopoledne jí předcházelo veřejné projednávání novely a aktuálních pozměňovacích návrhů s veřejností. „Na Slovensku funguje místní příslušnost exekutorů tři roky a bylo zajímavé slyšet pohled zainteresovaných stran na přínosnost změn, kterými si Slovensko prošlo,“ říká předseda podvýboru Marek Výborný. Jedním dechem ale dodává, že z vystoupení slovenských hostů bylo patrné, že ty problémy a odlišné přístupy jsou velmi podobné jako u nás.  
 
„I proto jsem přesvědčen, že představa, která je mnohými podporovateli místní příslušnosti prezentována, že jejím zavedením se jako mávnutím kouzelného proutku změní celé prostředí vymáhání dluhů, zdaleka neodpovídá skutečnosti,“ přibližuje lidovecký poslanec.
 
Do jisté míry jde i o souboj exekutorských úřadů, do kterého já jako zákonodárce nechci být vtahován. Souhlasím, že její zavedení by mohlo mít jistý pozitivní efekt v dlouhodobém horizontu. Ale jako klíčové vnímám další opatření typu zavedení chráněného účtu či řešení těžko vymahatelných dluhů z minulosti,“ pokračuje Výborný.
 
I s tímto vědomím ale platí, že KDU-ČSL dodrží příslib podpory zavedení místní příslušnosti exekutorů. Je naší snahou nalézt přiměřené kompromisní řešení, proto přicházíme s návrhem tzv. spotřebitelské teritoriality. Ta by prakticky znamenala zachování svobodné volby exekutora při vymáhání dluhu po podnikající osobě ať fyzické či právnické. V ostatních případech by exekutora přiděloval tzv. „kolečkem“ příslušný krajský soud.
 
Lidovci přichází s institutem tzv. milostivého léta
 
V rámci novely přichází KDU-ČSL s řadou dalších návrhů, z nichž některé získaly podporu Ministerstva spravedlnosti i např. Svazu průmyslu a dopravy. „Za klíčové ale považujeme vyřešení stavu, kdy zde máme přes 4,5 miliónu exekucí,“ komentuje Výborný.
 
Právě proto přichází KDU-ČSL s návrhem tzv. milostivého léta, který neznamená ani hazard se společensko-ekonomickými jistotami ani rezignaci na spravedlnost. Stojí na tom, že dluhy se mají platit. U všech dluhů, jak vůči státu, tak vůči ostatním věřitelům by dosavadní dlužník měl povinnost do tří měsíců dlužnou jistinu uhradit. „Zákon je však velkorysý v tom, že po zaplacení jistiny bude odpuštěno další nabalené příslušenství. Tedy především úroky, pokuty, penále a poplatky,“ doplňuje.  
 
U dluhů vůči státu by postačilo doplacení symbolické částky 750 korun na náklady zastavení exekuce. „U dluhů vůči ostatním chceme respektovat vztah mezi dvěma soukromými osobami. Proto v souladu s pravidlem občanského zákoníku o přiměřenosti úroků do výše 100 % jistiny navrhuji pravidlo 1+1,“ dodává.  Jednoduše řečeno, dlužník zaplatí jistinu a maximálně jednou tolik na příslušenství a je volný.
 
„Náš návrh vnímáme jako podanou ruku odpovědným dlužníkům, kteří chtějí svůj problém vyřešit a často vystoupit z šedé zóny a zapojit se do standardního socioekonomického života. Současně je to výhodné i pro řadu věřitelů, protože dlužník získává motivaci splatit svůj dluh, z kterého by věřitel často neviděl ani vindru,“ uvádí na závěr Výborný.
 
Další projednávání čeká Ústavně právní výbor již příští týden.