„KDU-ČSL nepovažuje za správné otvírat tuto debatu v okamžiku, kdy se v důsledku nástupu silných ročníků střední školy potýkají se značnými kapacitními problémy a kdy se zároveň dokončují revize rámcových vzdělávacích programů pro základní školy,“ říká Marek Výborný (KDU-ČSL), místopředseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Školní vzdělávací programy upravené podle nových rámcových vzdělávacích programů mají začít postupně nabíhat od září 2024 a redukcí objemu učiva mají docílit, aby bylo možné látce během devíti let základní školní docházky věnovat dostatečný prostor a probrat ji v potřebném detailu. Zkrácení délky vzdělávání na základní škole je s tímto záměrem v přímém rozporu.

„Pokud jde o kapacity, v ČR každý školní rok opouští základní školní docházku cca 110 tisíc žáků. Dojde-li ke zrušení devátých tříd ZŠ a současně bude zavedeno povinné dvouleté středoškolské studium, bude nutné v daném populačním ročníku umístit na středních školách žáky končící osmé i deváté třídy základních škol, tedy přes 200 tisíc žáků,“ vysvětluje člen sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu David Šimek (za KDU-ČSL). „Střední školy v České republice v současnosti nabízejí cca 140 tisíc míst. Je tedy zjevné, že v daném ročníku nebude možné velkou část absolventů základních škol na střední školy umístit. Již nyní je přesah přihlášek v Praze u nejžádanějších čtyřletých gymnázií pětinásobný, u víceletých až osminásobný,“ dodává.

Nelze pominout ani právní souvislosti změny struktury povinné školní docházky, stejně jako například dopady do oblasti víceletých gymnázií či nutnosti rozhodovat se výběru střední školy již v osmé třídě.

KDU-ČSL proto v současné době považuje úvahy o rušení devátých tříd základních škol, ke kterému by podle některých představ prezentovaných na odborných fórech mělo dojít již v příštím roce, za nesystémové a nevhodně načasované. O podobných úpravách školského systému je jistě možné a správné uvažovat v budoucnu, ovšem s tím, že o tak zásadní systémové změně by se měla vést otevřená a důkladná veřejná i odborná debata a měly by se pojmenovat jak pozitiva, tak negativa před přijetím rozhodnutí.