Zatímco senátní akce se primárně věnovala obětem domácího (a sexualizovaného) násilí, sněmovní akce cílí na původce násilí a specifika odborné pomoci. „Sexuální a domácí násilí v české společnosti stále není vnímáno jako mimořádně závažný problém, který se týká nás všech,“ reflektuje březnový kulatý stůl senátorka Miluše Horská, předsedkyně senátního výboru pro sociální politiku. „Považuji za nesmírně důležité toto téma stále znovu připomínat a upozorňovat na závažné dopady, které násilí má,“ připomíná Horská.
„Násilí ve vztahu zažívá až třetina českých žen, násilí samozřejmě čelí i muži. Častými svědky násilí v rodinách jsou děti. Chceme-li komplexně řešit problematiku násilí v blízkých vztazích a tím účinně bránit jeho mezigeneračnímu přenosu, nestačí podpora obětí, musíme pracovat i s původci a původkyněmi násilí,“ je přesvědčena Marie Jílková (KDU-ČSL), předsedkyně stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti.
Terapeutické programy zaměřené na zvládání vzteku a násilné chování na sněmovní akci představily organizace, které s původci násilí pracují. Povědomí o nich se postupně rozšiřuje, nicméně počet organizací, které je nabízejí, zůstává bohužel nedostatečný stejně jako finanční prostředky, které na tyto programy putují od státu. Po legislativním ukotvení a stabilním financování terén dlouhodobě volá.
„Nebudeme-li pracovat s původci*kyněmi násilí a směřovat je k odpovědnosti za násilí a učit je, jak zvládat svůj vztek, hrozí, že se násilí bude dále předávat mezi generacemi,“ potvrzuje Kristýna Pešáková z brněnské organizace Spondea, která se práci s původci násilí věnuje. Zároveň doplňuje, že „o programy zvládání vzteku se nezajímají pouze muži, ale také ženy, které se dopouští násilí na svých dětech, protože jej třeba zažily samy v dětství, ale chtějí to změnit, nechtějí, aby se násilí dále předávalo mezi generacemi,“ dodává.
Nezisková organizace Liga otevřených mužů v rámci kulatého stolu představila kromě svých terapeutických programů také kampaň Zastav násilí www.zastavnasili.cz, která cílí na zlepšení povědomí celé populace i odborné veřejnosti o dostupnosti a charakteru terapeutických programů pro osoby dopouštějící se násilí v blízkých vztazích.
„Kromě informování veřejnosti nám v kampani jde také o aktivizaci cílové skupiny, jejíž jádro tvoří zejména muži, kteří se dopouštějí násilí na svých blízkých nebo se obávají, že by se mohli násilí dopustit. Toto násilí může být fyzického, psychického i sociálního charakteru. Zpravidla směřuje k blízkým osobám a má destruktivní vliv na mezilidské vztahy. Může jít i o epizodické výbuchy vzteku doprovázené násilným chováním nebo méně hrubé formy násilí, které lze často ještě v rané fázi a prostřednictvím cílené terapeutické práce či poradenství řešit a dostat pod kontrolu, aniž by došlo k eskalaci problému,“ vysvětluje Josef Petr, ředitel LOM.
Zatímco v zahraničních koncepčních přístupech k problematice domácího násilí se projevuje výrazná tendence zahrnout systematickou práci s násilnými osobami do celkového konceptu systému řešení případů domácího násilí, v České republice je patrná určitá stagnace v této oblasti, přestože – především v legislativní oblasti – byly zaznamenány významné posuny.
Jak uvádí Hana Přesličková z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, je nutné se na tuto oblast zaměřit. „Jak vyplývá z poznatků projektu zaměřeného na zacházení s pachateli domácího násilí (ViolenceOFF - violenceoff.cz), klíčovou potřebou se v tomto směru jeví určitá forma institucionalizace, zejména vytvoření jednotného a provázaného systému organizací v oblasti poskytování služeb původcům domácího násilí, stabilního financování tohoto systému, a tím i zajištění dostupnosti dostatečné nabídky těchto terapeutických intervencí všem zapojeným aktérům,“ říká Přesličková.
„Potírání domácího násilí patří k prioritám vlády. Minulý týden jsme za Úřad vlády ČR do připomínkového řízení poslali nový zákon o domácím násilí a akční plán prevence domácího násilí. Za důležitou součást systému ochrany před domácím násilím považuji i terapie pro původce násilí. Účast v těchto programech je možné nařídit v rámci trestního i přestupkového řízení. Nabídku specializovaných terapií ale zajišťuje jen malé množství organizací s nestabilním financováním. Proto tento kulatý stůl vítám a věřím, že přispěje k nalezení funkčního systému podpory práce s původci násilí v blízkých vztazích,“ uzavírá Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva.