KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Tiskové zprávy Dopady pandemie COVID-19 na mateřské školy
Zpět

Dopady pandemie COVID-19 na mateřské školy

Přidáno 22. 2. 2021
Ilustrační foto
Tisková zpráva

Dne 16. 2. 2021 se v Senátu uskutečnilo pracovní setkání k problematice předškolního vzdělávání v době pandemie, kterého se na pozvání senátorky Ing. Jaromíry Vítkové zúčastnily Mgr. Andrea Benešová a PhDr. Simona Weidnerová, MBA, jako zástupkyně dvacetičlenného výzkumného expertního týmu Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA). 

Tato v pořadí první a úvodní schůzka k dané problematice navazovala na problémy diskutované na předchozích setkáních s Mgr. Andreou Benešovou a její Platformou ředitelek a ředitelů mateřinek, která čítá 1200 členů, jíž institucionální zázemí poskytla právě ISEA. 
 
„Za přísných protiepidemických opatření jsem svolala pracovní setkání k závěrům aplikovaného výzkumu v mateřských školách, kterého se zatím zúčastnilo přes 2 010 ředitelů mateřských škol“ uvedla Jaromíra Vítková a doplňuje: „Kromě epidemické situace jsme diskutovaly i o způsobu a pravidlech odměňování ředitelů mateřských škol a dalších zaměstnanců ve školkách“.
„Pracovní jednání jsme zaměřily na konzultační výměnu pohledů a názorů na aktuální otázky, které vyplynuly z výzkumu. Předmětem debaty byly ekonomické dopady pandemie na mateřské školy i dopady na obce, jako jejich zřizovatele. Diskutovaly jsme také o různých formách protiepidemických opatřeních v mateřinkách“ vysvětluje Jaromíra Vítková. 
 
V září 2020 byla nákaza COVID-19 spíše výjimečná ve všech typech mateřských škol. Pouze 3 % mateřských škol bylo úplně zavřených. V říjnu 2020 již bylo promořených 52 % mateřských škol, přičemž 24 % mateřských škol bylo úplně zavřeno, ve většině případů po dohodě s hygienickou stanicí a zřizovatelem. Vyplývá to ze studie ISEA - Institutu pro sociální a ekonomické analýzy. „Čím větší mateřská škola, tím větší výskyt nákazy,“ říká Simona Weidnerová, autorka aplikovaného výzkumu a dodává: „velké mateřské školy, které mají 21 a více zaměstnanců, měly v říjnu v 87 % zachycenou nákazu COVID-19.“
V mateřských školách, které zaznamenaly v průběhu září až října 2020 nákazu COVID-19, docházelo také k přenosu této nemoci mezi jednotlivými zúčastněnými stranami.
„Nejčastěji se nakazili zaměstnanci mezi sebou, případně se zaměstnanci nakazili od dětí. Nicméně potvrzené případy, kdo se kdy od koho nakazil, se vyskytují v jednotkách procent. Může to být také dáno možnostmi, které měli pracovníci hygienických stanic při trasování především v říjnu, kdy epidemie sílila“, vysvětluje Weidnerová a dodává: „samozřejmě vyšší výskyt vzájemného přenosu se objevuje u větších školek (pět a více tříd), kde je také více zaměstnanců a obecně větší setkávání lidí.“
 
Nedisciplinovaní rodiče
„Zajímavým zjištěním bylo, jak extrémně odlišně se rodiče chovali v první a druhé vlně pandemie“ říká Jaromíra Vítková a dodává: „chápu rodiče, že musí chodit do práce, ale měli by více dodržovat proti-epidemická opatření stanovená ředitelem mateřské školy.“
Na jaře převažoval strach rodičů z nákazy, takže se báli děti do školky vodit. V první vlně pandemie bylo tedy 95 % mateřinek více než měsíc zavřených, protože v nich nebyly děti. 
V podzimní vlně byla situace přesně opačná. Rodiče vodili do mateřské školy děti zjevně nachlazené, nebo nedoléčené a ještě zdravotní problémy dětí popírali. V lepším případě šlo jen o kašel a rýmu, v horším případě o COVID-19. Vyskytly se dokonce i takové případy, kdy rodiče, kterým byla nařízena karanténa, vodili děti do kolektivu v mateřských školách a oficiálně tuto skutečnost vedení školy nesdělili.
Tak jako tak děti infekci předávaly zaměstnancům jako štafetu, přes veškerá protiepidemická opatření, která mateřské školy realizují, se nákaza v mateřských školách šíří. „Například opatření při předávání dětí je patrný rozdíl mezi velikostmi mateřských škol, zatímco malé školky jsou schopné častěji zamezit rodičům vstup do školy, ve velkých mateřských školách je to organizačně a také prostorově téměř nemožné“, uvádí spoluautorka výzkumu Andrea Benešová a doplňuje: „nejčastěji rodiče přivádějí děti až před třídu, kde si je přebírá učitelka.“
 
Chybí finance
Nejmenším mateřským školám, které byly zavřeny z důvodu epidemie, chybí v průměru 15 tisíc korun na školném, velkým mateřským školám chybí na školném v průměru 111 tisíc korun. Na zástupy za nemocné zaměstnance chybí nejmenším mateřinkám 17 tisíc korun a největším školkám 26 tisíc Kč. Na nemocenské dávky zaměstnanců škol na nemocné zaměstnance chybí průměrně 18 tisíc nejmenším školkám a 79 tisíc korun těm největším.
„Mrzí mne, že vláda žádnou finanční, ani materiální pomoc mateřským školám nenabízí. Absence centrálního rozhodnutí o podobě vzdělávání v mateřských školách zcela přenesla odpovědnost na ředitele školek, respektive na jejich zřizovatele“ uvádí Jaromíra Vítková a dodává: „finanční dopady pandemie jsou citelné zejména pro menší obce“.
Na nové záležitosti, jako jsou ochranné prostředky, roušky, respirátory a desinfekci chybí nejmenším mateřským školám v průměru necelých 15 tisíc korun, těm větším školkám pak okolo 40 tisíc korun.
 
„V listopadu loňského roku jsem se obracela na ministra MŠMT dopisem ohledně problémů s fungováním mateřských škol v době pandemie koronaviru. Zároveň jsem na školském výboru v Senátu upozorňovala na problémy předškolního vzdělávání, ale vedle zajišťování distanční výuky na základních, střední a vysokých šklách, nebyl problematice mateřských škol dán prostor. V rámci diskuse jsme se na našem jednání shodly, že by měla vláda pomoci mateřským školám alespoň s dodáváním ochranných prostředků, ať už jde o respirátory, roušky, nebo desinfekci“ říká senátorka Jaromíra Vítková a dodává: „znovu upozorním Ministerstvo školství na nutnost podpory předškolního vzdělávání.“
„Analýza mateřských škol a jejich fungování v době pandemie koronaviru ukázala závažné závěry. Děkuji, že se této problematiky někdo chopil takto do hloubky a budu se snažit, aby výsledky analýzy mohly být předloženy na Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice v Senátu,“ zakončuje senátorka Vítková.
Navazující setkání k problematice mateřských škol se zástupci výzkumné instituce ISEA se zaměří na diskusi nad konkrétními návrhy legislativních změn pro zlepšení podmínek v mateřských školách v době pandemie i na snahy odstranit nespravedlnost v odměňování ředitelů mateřských škol.

kategorie Tiskové zprávy