KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Tiskové zprávy Co nejrychlejší schválení rozpočtu EU je v zájmu všech jejích členů. Polsko, Maďarsko a Slovinsko by
Zpět

Co nejrychlejší schválení rozpočtu EU je v zájmu všech jejích členů. Polsko, Maďarsko a Slovinsko by měly zachovat chladnou hlavu a jednat solidárně s ostatními

Přidáno 20. 11. 2020
Ilustrační foto
tisková zpráva

Maďarsko a Polsko v pondělí oznámily, že se chystají vetovat připravovaný rozpočet EU na roky 2021 až 2027 a také finanční injekci ve výši v přepočtu 19,8 bilionu korun na pomoc členským zemím zasaženým covidem-19. Obě země nesouhlasí s podmínkou dodržování principu právního státu. K jejich vetu se na čtvrteční videokonferenci šéfů vlád přidalo i Slovinsko.

Obavy Maďarska a Polska ze zneužívání principu vlády práva (tzv. rule of law) přitom nejsou opodstatněné – Evropská komise jen formuluje stanovisko k možnému ohrožení tohoto principu v dané zemi, ale posouzení dodržování tohoto principu je na Radě EU a v té jsou zastoupeny všechny členské státy prostřednictvím členů svých vlád.

Princip vlády práva a dodržování základních práv je přitom jedním ze základních podmínek členství v Evropské unii, které stanovují tzv. Kodaňská kritéria. Pomoci při vyjednávání s Maďarskem a Polskem by podle lidovců měla i česká vláda, která má v rámci Visegrádské čtyřky s oběma zeměmi užší vztahy.

„Rychlost schválení celého rozpočtu hraje velkou roli – jak víceletého finančního rámce, tak finančního balíku koronavirové pomoci, ze kterého by Česká republika mohla čerpat až 182 miliard korun navíc. Pokud bude rozpočet schválen, bude možné peníze na pomoc proti dopadům pandemie COVID-19 začít čerpat už 1. ledna 2021. To je ovšem podmíněno též odsouhlasením Národního plánu obnovy Evropskou komisí. Ten stanoví, na jaké priority budou peníze z EU použity,“ říká místopředseda KDU-ČSL a předseda sněmovního evropského výboru Benešík.

I Polsko a Maďarsko mají přitom dostat z plánovaného rozpočtu a nástrojů na obnovu miliardy eur. „Nejlepší by samozřejmě bylo dosáhnout dohody a rozpočet schválit jednomyslně, pokud by se to však nepodařilo, existují i mechanismy, jak finanční pomoc spustit i bez souhlasu Maďarska, Polska a Slovinska. Jedná se ale o krajní řešení," komentuje předseda výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík. Finanční pomoc má pak směřovat především do zdravotnictví, pracovního trhu, vzdělávání, digitalizace a energetické transformace.

I sami lidovci se snaží přispět ke konstruktivnímu a efektivnímu vyjednávání v rámci Evropské lidové strany, nejsilnější strany v Evropském parlamentu. „I na jednání předsedů členských stran ELS, kterého se pravidelně účastním, se snažíme přesvědčit naše partnery, aby byl rozpočet schválen co nejrychleji, a nejen Česká republika tak mohla začít čerpat finanční pomoc z EU už v lednu 2021,“ říká předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

kategorie Tiskové zprávy