KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Z médií Zastropování dotací dopadne na Agrofert, střední farmy se obávat nemusí, říká europoslankyně Šojdrov
Zpět

Zastropování dotací dopadne na Agrofert, střední farmy se obávat nemusí, říká europoslankyně Šojdrová

Přidáno 26. 11. 2020
Ilustrační foto
Euractiv

Evropský parlament nedávno hlasoval o své pozici k reformě společné zemědělské politiky EU. Poslanci chtějí prosadit přísnější ekologické požadavky a také dotační stropy pro agrární holdingy. Nová pravidla by měla dopadnout i na Agrofert, potvrzuje v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslankyně Michaela Šojdrová.

V České republice se hovoří o evropské zemědělské politice zejména v souvislosti s dotacemi. Jaké jsou přínosy společné zemědělské politiky EU, když odhlédneme od dotací?

Je logické, že se debata vede okolo dotací. Evropská unie na jejich základě naplňuje své cíle, tedy aby byli evropští zemědělci konkurenceschopní, aby měli určitě sociální postavení, aby bylo jejich odměňování spravedlivé a aby mohli produkovat zdravé, kvalitní a finančně dostupné potraviny. Dotace jsou určitou odměnou pro zemědělce za to, že produkují kvalitní a dostupné potraviny. K těmto cílům se přidávají také požadavky na ochranu životního prostředí. Nároky na kvalitu potravin rostou, při produkci by ale nemělo docházet k poškozování krajiny, půdy, vody a biodiverzity.
 

Dotace jsou sice finančním nástrojem, ale jsou za nimi cíle, které jsou velmi prospěšné pro každého občana. Týká se to potravin, našeho zdraví a budoucnosti Evropy, naší krajiny a udržitelnosti produkce. Cíle jsou široké, náročné, ale ne nadarmo se EU chlubí tím, že máme nejvyšší standard kvality potravin a jejich bezpečnosti ve světě. To je něco, co si musíme chránit. Pokud by nebyla společná zemědělská politika, tak bychom nemohli hovořit o tom, že jsme tohoto standardu dosáhli.

Společná zemědělská politika se dotýká i sociálních aspektů. Usiluje o to, aby byli zemědělci vůbec ochotní v zemědělství působit a aby mladí lidé navazovali na tradici rodinných farem. Jsme si totiž vědomi toho, že mladých zemědělců nejen v ČR, ale i v celé Evropě ubývá.

Jakými způsoby chce EU motivovat mladé lidi k práci v zemědělství?

Na evropské úrovni je jasně řečeno, že stát musí podpořit mladé zemědělce do 40 let až čtyřmi procenty rozpočtu určeného na přímé platby. Souvisí to ale s podmínkami, které členské státy mladým lidem vytváří. Začátečníci v zemědělství se potýkají s mnoha problémy. Především je to nedostatek půdy, kterou by si mohli koupit, a pokud by si ji chtěli pronajmout, ceny jsou velmi vysoké. Setkala jsem se s tím i v České republice. Ti, co pronajímají půdu, jsou si vědomi evropských dotací a šponují ceny nahoru.

Jednou věcí je finanční podpora mladých zemědělců a druhou snižování byrokracie. Klíčová je dostupnost informací a metodická podpora, aby se mladí zemědělci rychleji zorientovali a nemuseli se prokousávat složitou byrokracií.

Jednou z dalších iniciativ je cena pro evropské mladého farmáře udělovaná Evropským parlamentem. Loni jsme iniciativu poprvé spustili i v ČR a již 10. prosince budeme vyhlašovat v rámci evropského kola i českého finalistu, zemědělce Stanislava Bízu ze Staroviček, zakladatele levandulové farmy. Díky této soutěži jsem se seznámila s desítkami mladých farmářů, kterým se navzdory náročným podmínkám daří. Snaží se prosadit a jsou úspěšní.

Mladou generaci motivují i nové možnosti v zemědělství, včetně důrazu na ekologické hospodaření. Když už mladí lidé pracují v zemědělství, často se zaměřují právě na ekologické postupy.

EU také podporuje modernizaci a využívání digitálních technologií. Navštívila jsem například mléčnou farmu mladého zemědělce na severu Moravy, který nám předváděl dojení s využitím umělé inteligence. Krávy samy chodily do automatu a nechaly se vyčistit a podojit, nebylo vůbec nutné je nějak organizovat. Je to sice drahý stroj, ale právě na něj lze využít evropské dotace.

České zemědělství je skloňováno zejména v souvislosti s velkými agrárními holdingy.  V EU se nyní řeší tzv. zastropování dotací, tedy omezení podpory právě pro tyto velké podniky. Čeští zemědělci i vláda se však obávají, že to dopadne i na naše klasické zemědělská družstva. Jsou podle Vás takové obavy opodstatněné?

Evropský parlament schválil to, co původně požadovala i ČR, a sice že členský stát může rozhodnout, zda dotace zastropuje. Pokud stát redistribuje 12 procent přímých dotací na první hektary, vyváže se z povinnosti zastropování.

Podařilo se nám nicméně prosadit i takový strop, který je pro všechny povinný a ze kterého se nelze vyvázat, a to ve výši 500 tisíc eur v přímých platbách a milionu eur v druhém pilíři na investiční dotace. Strop ve výši 500 tisíc eur na naše střední podniky nedopadne.

Celý článek naleznete zde.

kategorie Z médií