KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Z médií Za minulého režimu děti umíraly kvůli názorům, jako má Škárka, říká neonatolog Lumír Kantor
Zpět

Za minulého režimu děti umíraly kvůli názorům, jako má Škárka, říká neonatolog Lumír Kantor

Přidáno 6. 11. 2020
Ilustrační foto
Idnes.cz

V Česku se ročně předčasně narodí zhruba 10 tisíc dětí. Exposlanec Jaroslav Škárka tento týden prohlásil, že jde o nepotřebné jedince společnosti. Takové názory jsou podle předsedy České neonatologické společnosti Lumíra Kantora výsledkem nevzdělanosti. „I děti narozené ve 24. týdnu se dále vyvíjí naprosto normálním způsobem," říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Exposlanec Jaroslav Škárka nedávno označil nedonošené děti za zrůdy. Vy jste jedním z předních českých neonatologů, který se o nedonošené děti stará. Jak na takové projevy reagujete, když je slyšíte?
Je to názor jak z 80. let. Ono je jedno, kdo se o nedonošených takto vyjadřuje. Důvodem, proč to lidé dělají, je nevzdělanost. To je základní premisa toho, že někdo může o dětech prohlásit takové věci. Pro mě je to dokladem, že nemá nejmenší vzdělání a není schopen si přečíst a dohledat texty, které prokazují, že za posledních 20 či 30 let se toho tolik změnilo. Pokud má někdo potřebu se k těmto věcem vyjadřovat ve veřejném prostoru, měl by se aspoň základně vzdělat.

A co se za poslední desítky let změnilo?
Mám to štěstí, že jsem zažil intenzivní změny. Já jim říkám zázrak, když je popisuji studentům. V 90. a 80. letech za minulého režimu umíralo mnoho dětí i pod vlivem názorů, jaký má pan Škárka. Tedy že život nedonošenců nemá smysl. Perinatální úmrtnost, která je v době či během porodu, byla opravdu vysoká. Zhruba procento z porodů ročně, teď 0,4 procenta. V 90. letech jsme tuto úmrtnost snížili a to natolik, že jsme se v oboru dostali na světovou špičku. Každoročně počítáme, kolik dětí máme nemocných a s celoživotním handicapem. Na statistikách olomoucké nemocnice vidíme, že teď to jsou jednotky dětí, které mají mozkovou obrnu. Jedno dítě za dva roky, které oslepne. Ty výsledky jsou naprosto nesrovnatelné a je to úžasný vývoj. Dříve narozené děti sledujeme i dál. Jak vypadají ve druhé či v první třídě, jak rostou. Máme o tom velmi dobrý přehled. 

Jaké jsou výsledky?
Některé děti, které na tom byly velmi špatně a byly na neonatologickém oddělení několik měsíců, dnes potkávám na ulici a na různých setkáních. Jsou to mladí lidé, kteří žijí plnohodnotný život bez problémů. 

Hovoříme o pojmu nedonošené děti. Kde je hranice, od kdy přestávají být nedonošené?
Od 37. týdne. Když se dítě narodí ve 40. týdnu, kdy bývá standardně stanovený termín, tak je to plus mínus dva týdny stále v normálu. Od 37. týdne hovoříme o nedonošených a předčasně narozených dětech. Tady vidíme, že je to opravdu velmi široká škála. Takové děti, které se narodí v 36. týdnu, mají velkou šanci na přežití a běžný život. Jako nedonošené jsou označované i děti, které se narodí o 12 týdnů dřív, to jsou tři měsíce. Neuvěřitelně dlouhá doba. I těm ale dokážeme zachránit život tak, aby byly zdravé a bez handicapu. Není to zas tak strašně závislé na nezralosti, ale i na dalších faktorech jako je infekce či plicní změny, je toho hodně. Každé dítě je individuální, to je potřeba zdůraznit. Stejně jako každý pacient.

Teď říkáte nezralé dítě. Co si pod ním máme představit a existuje nějaká hranice, kdy „plod není ani nezralý“?
To jsou děti narozené kolem 25. týdne těhotenství. 24. týden je takovou minimální hranicí toho, kdy by se měly děti narodit. Objevují se i návrhy, že by to měl být 22. týden, což už je opravdu hodně málo. Upozorňuji ale, že se všechno posuzuje individuálně, kdy i ve 24. týdnu těhotenství má narozené dítě stále velké šance žít normální život bez následků. Neznamená to ale, že bychom dítě ve 22. týdnu nezachraňovaly a vynesli nad ním poslední soud. To určitě ne. Medicína není černobílá, každý pacient je jiný a vedeme o každém nenarozeném plodu intenzivní debaty.

Jak takové debaty probíhají?
Víme například, že když se takto malé dítě narodí a bude potřebovat resuscitaci, má mizivou šanci na normální vývoj a život. V tom případě o tom hovoříme s rodiči a nabídneme jim, že jejich dítě nebudeme resuscitovat. Když je potřeba resuscitace, tak bohužel víme, že tím dítěti nepomůžeme, spíš naopak, celý život by si s sebou nesly velmi těžké utrpení. Důležité je nicméně každé dítě posuzovat zvlášť.

Neúspěchy jsou součástí medicíny, nabíjí mě úspěchy

Kolik nedonošených dětí se ročně narodí? 
Celkem se jedná asi o 10 procent dětí. Když jsem ještě navštěvoval fakultu, bylo to kolem šesti procent. Číslo se postupně zvyšuje, souvisí to i s životním stylem, enviromentálními faktory, stejně tak ale i s věkem. Tím myslím třeba ženy ve věku 40 let, to už je věk, který není přirozený pro těhotenství. Faktorů je mnoho.

Těch 10 procent je asi kolik porodů?
Za rok jich máme zhruba 100 tisíc. Jedná se tedy o 10 tisíc porodů. To ale neznamená, že tu máme 10 tisíc dětí, které po porodu váží méně než tisíc gramů.

Jak dlouho trvá, než si nedonošené dítě mohou vzít rodiče domů?
Většinou do doby termínu. Když se dítě narodí třeba v 25. týdnu, dá se předpokládat, že by v nemocnici mělo být ještě 10-12 týdnů. Dítě musí dozrát, aby bylo schopné jít domů, kde jsou přeci jen větší rizika, než pod dohledem v nemocnici.

A jak je předčasný porod problematický pro matku?
Matky jsou hrdinky, které se ocitly ve složité životní situaci. Problematické je to především po psychické stránce. Koneckonců pokud se porod nepodaří, asi není většího osamění, než když mamince zemře dítě. V takové chvíli je důležitá podpora okolí. Důvěra ve zdravotníky, na které se dá stavět. Je to podpora navzájem - zdravotníci, rodiče i děti. To je takový trojúhelník, ve kterém se vše odehrává. Když se dítě narodí i takhle předčasně, je třeba vytvořit i citové vazby. Velkým úkolem neonatologie je, aby toto všichni pochopili. Aby rodiče mohli mít kdykoliv přístup na oddělení za svým dítětem, a aby ten přístup měli i právě v době covidové.

Jak to je v případě, že porod nedopadne dobře?
To je další skupina maminek, které v tom najdou seberealizaci. Jsou i různé podpůrné skupiny, kde se můžou svěřit. U předčasně narozených dětí se jedná například i organizaci Nedoklubko, do které se pan Škárka celkem brutálně a nepěkně otřel. To je naprostá chyba. Nevím, kolik toho byl on sám ochoten obětovat pro spokojenost ostatních. Tyto ženy nám zásadně pomáhají, protože přinášejí obrovskou naději pro naše maminky, a to osobní svědectví, zkušenost.

Za hlavní rizika, která jsou spojena s předčasným narozením dítěte, lze označit nízkou porodní váhu, nedostatečné vyvinutí orgánů a další komplikace. Co jsou ta hlavní rizika, když se dítě narodí předčasně?
Pokud mluvíme například o 25. týdnu, říká se mu nezralé dítě. A ten pojem situaci přesně charakterizuje. Dítě má ještě nezralý mozek, plíce, ledviny, kůži, vlastně všechno. V tomto případě jim do určité míry pomáhá inkubátor. Když má dítě nezralou kůži, hrozí mnohem větší riziko jejího poškození a vstupu infekce do těla. Dítě nemá ani téměř žádnou imunitu, protože látky potřebné k jejímu vývoji dostává od matky až během posledního trimestru.

Celý rozhovor si můžete přečíst zde.

kategorie Z médií