Miriam Kolářová, zastupitelka a bývalá místostarostka městské části Brno-sever, KDU-ČSL

Babička s dědečkem mne a mou sestřenici vzali jednou v létě na dovolenou. Byly jsme venku před hotelem a hrály si. Při návratu zpět na hotelový pokoj jsme použily výtah. Vstoupily jsme do něj a najednou se před dveřmi výtahu objevil asi čtyřicetiletý muž. Díval se na nás velmi divně. Začal před námi onanovat. Rychle jsem zmáčkla tlačítko na zavírání dveří a ujely jsme mu. Mně bylo tehdy deset a sestřenici sedm let.

Byl pozdní večer v sychravém listopadu, když jsem se vracela nočním rozjezdem k brněnské tetě, u které jsem tehdy přespávala. Už v autobusu jsem si všimla, že na mne tak trochu civí jeden muž. Ignorovala jsem to. Poté co jsem vystoupila a šla jsem směrem k ulici, kde teta bydlí, začal mi tento asi čtyřicetiletý chlápek s kšiltovkou něco povídat. Vypadal velmi urostle, až mohutně. Ptal se mě, jak se mám, co dělám a odkud jsem. Nějak jsem tomu nevěnovala pozornost, byla jsem totiž velmi zamyšlená – ten večer jsme se rozešli s mým prvním klukem. Bylo mi 21 let. Nějak jsem ho odbyla a šla dál.

Lepil se mi na paty a přesto, že jsem ho žádala, aby mě nechal jít, mne pronásledoval a chtěl si povídat. Z dálky jsem za sebou zaslechla ženské špitání. Přidala jsem do kroku. Pouliční lampy osvěcovaly chodník plný zaparkovaných aut, takže se jím dalo sotva projít – atmosféra tím byla ještě tísnivější. Když jsem odemykala vchodové dveře, muž zachytil kliku a vpadl dovnitř, kde jsem se v naprosté tmě nacházela. Sáhl mi na krk a rukou sjel na prsa. Začala jsem křičet. „Nekřič.“ Nezmohla jsem se na nic jiného než: „Co mi tykáte?“ Hlasitě jsem mu řekla, ať mne nechá na pokoji, že se otevírají dveře u sousedů a už někdo vychází z bytu. Stokilový chlapík (alespoň tak na mne působil) mne nechal být a mezi dveřmi mi třikrát zdůraznil – chtěl jsem tě pozvat do hospody, ale protože jsi to nepochopila, tak nic. Odvětila jsem mu, že mně to osahávání jako pozvánka na pivo rozhodně nepřišlo.

Šla jsem zničená spát a ráno jsem odjela do Prahy, kde jsem studovala. Za pár dní mi volala kriminálka. Toho chlapa poznala jedna žena v autobuse, protože ji předtím taky obtěžoval. Zavolala si ten večer svou mámu k zastávce a šly celou cestu za námi až ke vchodu. Když slyšely, jak křičím, zavolaly policii, která ho chytila „při činu“. Skončilo to u soudu, bylo to v mém případě „porušování osobní svobody“. Bohužel u jiných slečen to dopadlo hůře. Pán se do té doby živil jako městský policista a jeho největším úspěchem bylo odchytávání zatoulaných pejsků.

Celý článek zde.