Usnesení Poslanecké sněmovny k válce na Ukrajině podpořili všichni přítomní poslanci. Konkrétně vás bylo 153, a to nejen ze všech stran a hnutí vládní koalice. Pro bylo také 50 poslanců z hnutí ANO a 17 poslanců z SPD. Jak těžké bylo dojednat text tak, aby jeho podpora byla opravdu takto jednomyslná?
Chci zdůraznit, že jsme ani v jedné čárce, ani v jednom slově, ani v jedné větě nebo odrážce nehledali nějaké kompromisní znění, které by vyhovovalo všem poslaneckým klubům v rámci Poslanecké sněmovny. Je to prozaické. Usnesení bylo reakcí na zveřejněné naprosto brutální drastické záběry masakru civilistů v Buči a severně od Kyjeva tak, jak se objevily ve všech světových médiích. A v reakci na zděšení, které skutečně zasáhlo osobně i nás poslance, musím říct, že každého, kdo máme děti, rodinu, ale prostě každého člověka, který v sobě má trochu lidskosti, tak ty záběry, které jsme viděli, ta čísla dětí, které zahynuly, byly zavražděny ruskými agresory na Ukrajině, nás samozřejmě nemohla nechat chladnými.
S touto iniciativou přišel můj kolega z KDU-ČSL Jan Bartošek, místopředseda sněmovny. Během pondělí to byl on, kdo ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským a jeho resortem, kam to samozřejmě přísluší, společně připravili znění usnesení, které jsme v úterý dopoledne předložili na jednání politického grémia Poslanecké sněmovny předsedům, i opozičních, poslaneckých klubů a v zásadě jsme je postavili před jasnou věc.
Jde o usnesení, které považujeme za naprosto relevantní, oprávněné. Je možná v některých bodech skutečně velmi tvrdé, a je to tak správně, a to primárně proti Ruské federaci, protože ta je tím agresorem. A když se podíváme na záběry z Ukrajiny, tak skutečně tady se vybavují snímky ze Srebrenice z 90. let v Jugoslávii, možná z druhé světové války.
Když jste tedy ten text, který opravdu má některé formulace dost ostré, předložili opozici, tak tam nebyla vůbec žádná připomínka? K žádnému slovu, k žádné formě?
Musím říct ke cti opozice, a to jak hnutí ANO, tak SPD, nikdo z opozice nepřišel s nějakou výhradou ani s požadavkem na změnu slova nebo volby měkčí formulace. Nic takového nepadlo. A potom všichni, a já musím říct, že mě to vlastně mile překvapilo, minimálně u té menšinové části opozice, zvedli pro usnesení vahou svého hlasu ruku. Je to dobře.
Co si od prohlášení slibujete? Není to, byť to je tedy přijato naprosto jednomyslně, jen gesto?
Jenom gesto ne. Je to jasná deklarace, kterou sněmovna, která z ústavního pořádku České republiky kontroluje vládu a vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně, dává vládě důvěru. My jí tady dáváme jasnou podporu, protože druhá část usnesení je o podpoře směrem k české vládě, aby i nadále činila ty kroky, které činí. Není to tak, že bychom vládě říkali: Děláte něco málo nebo pomalu. Ale jasně říkáme: Pokračujte a buďte v tom razantnější, ať pomoc směrem k Ukrajině i ta vojenská je skutečně taková, aby se Ukrajina dokázala ruské invazi a agresi ubránit.
Současně ale reagujeme i na tu naprosto bezprecedentní situaci vraždění civilistů na Ukrajině. Prostě není možné, aby v kontextu historie posledních 100 let, kdy jsme řešili na Norimberském procesu válečné zločiny během druhé světové války, kdy tady byly dva zvláštní Mezinárodní trestní tribunály pro zločiny v bývalé Jugoslávii a také na území bývalé Rwandy, kde také probíhala genocida, zůstaly činy Ruské federace nepotrestány.
Více zde.