KOMENTÁŘ: Jedním z projevů současného měnícího se světa je rostoucí důležitost vcelku chudých a zdánlivě bezvýznamných zemí, které by většina lidí v Evropě jen stěží dokázala najít na mapě. Skutečnost, že o některých státech slýchá většina lidí spíše sporadicky, však nic neubírá na jejich skutečném významu.
Příkladem je třeba takový Niger, který může být kvůli podobnosti svého názvu zaměňovaný s Nigérii, svým mnohem lidnatějším jižním sousedem. Donedávna měl tento sahelský stát jednu z mála prozápadně orientovaných vlád v regionu. Jenomže situaci změnil puč na konci července, který svrhl demokratickou vládu a v zemi se ujala vlády junta, která se naopak netají svojí náklonností k Rusku.
Pásmo pučů
Podobný vojenský převrat, který taktéž znamenal zahraničněpolitický obrat o 180 stupňů v podobě příklonu země k Rusku, se před dvěma lety odehrál v sousedním Mali. O Mali bylo možné nedávno slyšet mimo jiné v souvislosti s působením příslušníků ruských paramilitárních jednotek známých jako wagnerovci. Měli zde zajišťovat bezpečnost.
Ve skutečnosti ale svými nelidskými praktikami spíše naháněli místní obyvatele do náruče islamistických teroristických skupin a také napomáhali vzniku nelegální migrace do Evropy. V březnu loňského roku se wagnerovci spolu s malijskými vládními jednotkami podíleli na masakru obyvatel ve městě Moura, kdy bylo během čtyř dnů povražděno na 350 až 380 civilistů!
Pro úplnost zde ještě stojí za zmínku, že zvláště pro Francii nebyl vůbec dobrou zprávou ani nedávný puč v další africké zemi a zároveň bývalé francouzské kolonii – Gabonu. Svržený zde byl profrancouzsky orientovaný prezident Ali Bongo a i zde se moci chopila vojenská junta.
Více zde.