Nově zvolený poslanec Tom Philipp (SPOLU) je v současnosti přednostou Kliniky revmatologie a rehabilitace ve Fakultní Thomayerově nemocnici, ale širší zdravotnické veřejnosti je znám především jako bývalý náměstek ministerstva zdravotnictví pro zdravotní pojištění a autor několika úhradových vyhlášek. V komunální a nyní i celostátní politice hájí barvy KDU-ČSL, což pro něj mimo jiné znamená „myslet na lidi, kteří nemají tolik peněz a žijí z mála“. Obává se ale, abychom nedošli až „na dno ochoty k solidaritě“. Musíme proto podle něj „hledat optimální míru solidarity“, což například znamená umožnit lidem investovat do svého zdraví. Tom Philipp má velmi jasné představy o řízení rezortu a pokud by dostal nabídku na post ministra, tak by jí přijal. Jedním dechem ale dodává, že si nedělá žádné nároky a je připraven pomáhat tam, kde bude třeba. Jaké změny bude třeba provést na ministerstvu zdravotnictví, jaké vady má dohodovací řízení i jak se divá na záměr Andreje Babiše stát se členem Výboru pro zdravotnictví. Na tyto a další otázky odpovídá v našem rozhovoru.
Budoucí premiér Petr Fiala říká, že se nyní v rámci vyjednávání o budoucí vládě bude hledat programová shoda. Jak obtížné to bude ve zdravotnictví?
Dohoda pěti stran je vždy složitější, ale hledání průniků mezi programy SPOLU a PirStan je fakticky hledání mezi dvěma programy a tam nevidím zase tak velký problém. Zdravotnictví má samozřejmě svůj politický, ale hlavně pak odborný rozměr. Každý, kdo do něj vstupuje s nějakými politickými ambicemi s tím musí počítat. Dobře to bylo vidět na současném ministrovi. Při svém mládí a nezkušenosti měl sice spoustu představ, jak zdravotnictví bude fungovat lépe, ale pak ho to semlelo. Protože se prostě nakonec na ministerstvu musí dělat takříkajíc denní věci, musí se rozdělovat peníze, zajišťovat dostupnost péče a tak dále a on toho, v uvozovkách, člověk moc nevymyslí. Musí si to poctivě odpracovat a čím prostředí zná lépe, tím větší má šanci na úspěch.
My jsme program pro zdravotnictví připravovali s ODS a TOP09 dohromady. Sešli jsme se v týmu zástupců jednotlivých stran a koaliční průnik se hledal velmi hladce, protože všichni, kteří u toho stolu seděli, byli staří politicko-zdravotničtí matadoři. Měli jak politické, tak zdravotnické zkušenosti. Takže jsme nevymýšleli žádné vzdušné zámky, neplácali jsme se po zádech, jak bude najednou mávnutím kouzelného proutku vše skvělé a transparentní. Samozřejmě, každý z nás chce pracovat poctivě, bez jakékoliv korupce a klientelismu. To je ale přeci naprosto základní předpoklad. Ten, kdo má rovnou špatné úmysly, ten nemá mezi námi co dělat a pokud se objeví, je potřeba ho rychle vyeliminovat. Vznikající programová shoda tedy byla poměrně jednoduchá. Řekli jsme si priority, které máme teď v programu a budeme se je snažit překlopit do programového prohlášení.
Více zde.