KDU.breadcrumbs.homeAktuality Z médií Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL): Téma duševního zdraví už nebude na druhé koleji, slibuje Evropská unie
Zpět

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL): Téma duševního zdraví už nebude na druhé koleji, slibuje Evropská unie

Přidáno 2. 6. 2023
Ilustrační foto
Zdravotnický deník

Duševní zdraví, které se týká milionů občanů ve všech členských státech, je pro Evropskou unii stále naléhavějším tématem. Pandemie covid-19 rozšířenou krizi duševního zdraví jen prohloubila, přičemž ekonomické a sociální důsledky pandemie vedly k výraznému nárůstu psychických problémů. I když je duševní zdraví důležitou součástí celkové pohody, dlouho bylo zanedbávanou oblastí veřejného zdraví. V posledních letech však dochází k rostoucímu uznání důležitosti tohoto tématu a členské státy i instituce EU konečně začínají přijímat konkrétní opatření.

Duševní zdraví jako globální problém

Zpráva z roku 2018 uvádí, že problémy s duševním zdravím trápí přes 84 milionů Evropanů. To se pochopitelně odráží i ve výdajích EU na léčbu duševních onemocnění, které přesahují 4 % HDP, což je přes 600 miliard eur. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se každý čtvrtý člověk někdy v životě setká s problémy v oblasti duševního zdraví.

Jednotlivci po celém světě v důsledku pandemie covid-19 krize zažívají zvýšenou míru stresu, úzkosti a deprese. Přestože se konkrétní problémy a řešení mohou v jednotlivých regionech lišit, stále více se uznává, že zhoršování duševního zdraví je univerzálním problémem, který vyžaduje koordinovanou reakci.

Covid není jediným viníkem raketového nárustů případů lidí s duševními problémy. Velkou roli hrají u mladší generace sociální sítě, kvůli kterým se spousta teenagerů cítí méněcenně. Dospívající často srovnávají svůj život s životy ostatních na základě upravených fotek a videí a rychleji tak upadají například do depresí.

Počet amerických středoškoláků, kteří tvrdí, že jejich život často nemá smysl, za posledních 12 let prudce vzrostl. A nejde jen o anglosféru. Ve Francii se počet depresí mezi mladými lidmi ve věku 15 až 24 let za posledních deset let zčtyřnásobil. Jde o alarmující čísla. Na vině jsou právě chytré telefony a sociální sítě.

Více zde.

kategorie Z médií