Duševní zdraví, které se týká milionů občanů ve všech členských státech, je pro Evropskou unii stále naléhavějším tématem. Pandemie covid-19 rozšířenou krizi duševního zdraví jen prohloubila, přičemž ekonomické a sociální důsledky pandemie vedly k výraznému nárůstu psychických problémů. I když je duševní zdraví důležitou součástí celkové pohody, dlouho bylo zanedbávanou oblastí veřejného zdraví. V posledních letech však dochází k rostoucímu uznání důležitosti tohoto tématu a členské státy i instituce EU konečně začínají přijímat konkrétní opatření.
Duševní zdraví jako globální problém
Zpráva z roku 2018 uvádí, že problémy s duševním zdravím trápí přes 84 milionů Evropanů. To se pochopitelně odráží i ve výdajích EU na léčbu duševních onemocnění, které přesahují 4 % HDP, což je přes 600 miliard eur. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se každý čtvrtý člověk někdy v životě setká s problémy v oblasti duševního zdraví.
Jednotlivci po celém světě v důsledku pandemie covid-19 krize zažívají zvýšenou míru stresu, úzkosti a deprese. Přestože se konkrétní problémy a řešení mohou v jednotlivých regionech lišit, stále více se uznává, že zhoršování duševního zdraví je univerzálním problémem, který vyžaduje koordinovanou reakci.
Covid není jediným viníkem raketového nárustů případů lidí s duševními problémy. Velkou roli hrají u mladší generace sociální sítě, kvůli kterým se spousta teenagerů cítí méněcenně. Dospívající často srovnávají svůj život s životy ostatních na základě upravených fotek a videí a rychleji tak upadají například do depresí.
Počet amerických středoškoláků, kteří tvrdí, že jejich život často nemá smysl, za posledních 12 let prudce vzrostl. A nejde jen o anglosféru. Ve Francii se počet depresí mezi mladými lidmi ve věku 15 až 24 let za posledních deset let zčtyřnásobil. Jde o alarmující čísla. Na vině jsou právě chytré telefony a sociální sítě.
Více zde.