KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Z médií Svatby v polštině nebo romštině. Menšiny by se mohly v Česku brát ve svém jazyce
Zpět

Svatby v polštině nebo romštině. Menšiny by se mohly v Česku brát ve svém jazyce

Přidáno 9. 7. 2020
Ilustrační foto
ihned.cz

Kdyby si Adam Farnik z Českého Těšína chtěl vzít svoji snoubenku na místní radnici, místo českého „ano“ by jí chtěl říct polské „tak“. A stejně i ona jemu. Oba žijí v Česku, mají ale polskou národnost a polština je jejich první jazyk. „Obřad bych určitě chtěl polsky,“ říká Adam. Současný zákon o matrikách ale umožňuje pouze svatbu v češtině. To se má nyní změnit. Poslanci dnes projednají novelu zákona, která by národnostním menšinám sňatky v jejich jazyce umožnila.

Farnik na změnu čekat nebude a ožení se v Polsku, jiní zájemci ale v Českém Těšíně zřejmě budou. Starostka města na česko-polské hranici Gabriela Hřebáčková polsky umí, a oddávat by tak v tomto jazyce mohla. „V současnosti odříkávám hlavní část obřadu česky. Za mého úřadování jsem se ale setkala s několika požadavky, aby alespoň určité pasáže byly polsky,“ uvedla. „Myslím, že do budoucna by naši občané možnost celého obřadu v polštině využili,“ dodala.

S pozměňovacím návrhem zákona o matrikách přišla poslankyně Pavla Golasowská (KDU-ČSL) právě kvůli polskému pohraničí, platit ale bude pro všechny. „Návrh má dvě důležité podmínky,“ upozornila Golasowská. Oddávající a matrikář musí ovládat jazyk menšiny a v dané obci musí být alespoň 10 procent obyvatel, kteří se k jiné než české národnosti oficiálně hlásí. Měst a obcí, kde by svatby v polštině podle podmínek mohly být, je nyní v Česku třicet jedna.

Slováci podle něj mají možnost říct si ano v rodném jazyce, pokud se nechají oddat v kostele. „Třeba v Praze je několik farností, kde je slovenský farář, a vím, že tam i takové svatby byly,“ dodává Miňo.

Stejně řeší problém se sňatky i Maďaři, ti jsou v Česku pátou nejpočetnější národností. „V Praze existuje Maďarská římskokatolická farnost, kde farář oddává v maďarštině,“ uvedla Anna Rákóczi, zástupkyně Maďarů v Radě vlády pro národnostní menšiny. Podle Rákóczi však maďarská menšina vžádné obci nedosahuje 10 procent z celkového počtu obyvatel, na úřední svatby tedy Maďaři nedosáhnou. To samé platí i pro Němce. Ačkoliv jde podle statistik o třetí nejpočetnější menšinu, podle Martina Dzingela, zástupce Němců ve vládní radě,jich desetina v žádné obci není.

Poláci jsou u nás druhou největší národnostní menšinou, před nimi jsou ještě Slováci. Zástupce Slováků v Radě vlády pro národnostní menšiny Jaroslav Miňo nicméně pochybuje, že by zrovna slovenština výhledově zněla při obřadech často. O návrhu poslankyně Golasowské zatím ani neslyšel. „Nemám informace, že by o takovou službu byl mezi Slováky velký zájem. Myslím, že to nikoho ani nenapadlo, že by se to mělo nějak řešit,“ reagoval na dotaz HN s tím, že se to ani neřešilo ve vládní radě pro menšiny. Kvůli pandemii koronaviru se letos ještě vůbec nesešla.

Více zde.

kategorie Z médií