Pane poslanče, patříte ke generaci Čechů a Češek, o kterých se politici a experti přou, zda v budoucnu bude na jejich důchody. Tím, jak bude seniorů přibývat, panují obavy, že na důchody nebude dostatek peněz. Máte podobné obavy?
Náš důchodový systém je naštěstí zatím hodně robustní a v nejbližších letech mu velké nerovnováhy nehrozí. Největší nápor na náš důchodový systém kvůli odchodu početných ročníků do důchodu nastane zhruba mezi roky 2040 až 2070. To potvrzuje i poslední Zpráva OECD, která také upozorňuje na významnou možnost dosažení vyšší úrovně porodnosti.
Pokud se podaří dobře naplnit opravdu komplexní rodinnou politiku vlády, tak tu do té doby můžeme mít dvě nové početné generace aktivních poplatníků, kteří budou přispívat do systému a kteří se také o nás ve stáří budou moci postarat, až budeme potřebovat jejich pomoc.
Je to samozřejmě velmi otevřená investice, která může, nebo také nemusí nastat, a její případný efekt se projeví nejdříve za jednu až dvě generace. Proto je důležité začít hned a vytvořit rodinám potřebné ekonomické podmínky pro bydlení a slaďování rodiny a profesního života, včetně dalších opatření, která plánujeme.
Zároveň s tím ale musíme bezprostředně udělat i konkrétní úpravy systému, jak s nimi počítáme v důchodové reformě. Aby systém byl udržitelný, potřebujeme maximálně podporovat flexibilitu práce a umožnit, aby lidé mohli pracovat v různých formách do vyššího věku tak, jak chtějí a mohou. To znamená definovat a v praxi nastavit procesy age-managementu. O to se za KDU-ČSL v Poslanecké sněmovně a v úzké spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí také snažíme.
Spolu s tím je nesmírně důležité, aby se maximálně podporovala odpovědnost jednotlivých lidí za své stáří už od mladší generace. Když se to podaří, pak nebudu mít o výši našich budoucích důchodů obavy.