Paní místopředsedkyně Senátu, Bečvy byla otrávena před více než dvěma měsíci. Jak si vysvětlujete, že doposud nevíme, kdo a proč ekologickou katastrofu, jež otrávila pětatřicet kilometrů toku a zahubila na čtyřicet tun ryb, způsobil?

Těžko odpovědět, veškeré informace má Policie České republiky, která je nesděluje, proto nelze jasně říct, co vyšetřování brzdí, respektive prodlužuje. Musím ovšem připomenout, že v důsledku postupů některých odpovědných míst již na počátku likvidace havárie vznikla řada nejasností, jež mohou rozplétání kauzy komplikovat.

Únik ze sklonku září ovšem nebyl zdaleka jediný. Na konci října se objevila na Bečvě pěna a Česká inspekce životního prostředí o pár dní později uvedla, že se jednalo o nikl. V tomto týdnu do Bečvy unikla prozatím neznámá látka znovu. Jak si to vysvětlujete?

Mluvíme o sběrném kanálu, do něhož ústí výpustě z areálů četných firem, jež pracují s látkami, které mohou způsobit znečištění. Není proto snadné všechny ohlídat. A rozhodně nelze vyloučit — a místní mi to v rozhovorech potvrzovali —, že podobné úniky se zde odehrály již v minulosti. Z toho plyne, že je třeba zajistit vyšší kontrolu.

Znamená to, že do našich řek jsou pravidelně vypouštěny tu více, tu méně nebezpečné látky, ale veřejnost se o tom nedozví, protože na danou problematiku není upřena mediální a politická pozornost?

Pokud jde o Bečvu, tak jsem si v létě nechala předložit analýzy, z nichž vyplynulo, že kvalita tamější vody byla velmi dobrá. Jedná se však o závěry, které stojí na odběrech, jež jsou prováděny jednou za čtvrt roku. To znamená, že pokud v mezidobí do řeky unikla nějaká méně nebezpečná látka než kyanid, nikdo si toho nemusel povšimnout. 

Abychom dokázali zachytit i menší havárie, museli bychom přistoupit k trvalému monitoringu. V rizikových místech pod průmyslovými areály, jako je například tento kanál nebo poblíž zdrojů pitné vody, bych to považovala za správné a potřebné opatření.

Více zde.