KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Z médií Roman Línek: Bez krajů si nedokážu představit funkční model řízení společnosti
Zpět

Roman Línek: Bez krajů si nedokážu představit funkční model řízení společnosti

Přidáno 30. 6. 2020
Ilustrační foto
Deník - příloha Východní Čechy

Roman Línek je svým způsobem unikátní osobou v regionální politice. Krátce po vysoké škole a počátku kariéry stavebního inženýra v pardubickém Průmstavu se v revolučních časech na počátku 90. let dostal do politiky, kde vytrval na vedoucích postech téměř bez přerušení až dodnes. Byl také u vzniku krajů, stal se historicky prvním hejtmanem v novodobé historii Pardubického kraje a dalších 16 let je za Koalici pro Pardubický kraj v pozici druhého muže kraje.

Jak se s odstupem dvaceti let díváte na význam kraje?

Kraje a jejich samosprávy tvoří dnes nedílnou součást české veřejné správy. Vznikly hlavně proto, aby lidé rozhodovali blíže svým domovům o záležitostech, které mají regionální rozměr. Mezi ně patří regionální zdravotnictví, regionální doprava, údržba silnic II. a III. tříd, sociální služby, střední školství, provoz krajských kulturních institucí či správa krajského majetku. Každý kraj zde může uplatnit svůj pohled, neplatí zde jedna šablona stejná pro všechny kraje. Priority jednotlivých krajů se přirozeně liší. Pro nás bylo v roce 2000 především důležité, abychom nebyli krajem druhé kategorie. Od roku 1960 v Pardubicích krajské instituce nebyly, a proto se všechno budovalo od začátku. Týkalo se to nejen naší samosprávy, ale třeba i policie, hasičů, soudnictví a dalších oblastí. Myslím, že dnes by už nikdo rozdíl mezi kraji původními a novými nenašel.

Občas se ozvou hlasy, že kraje nejsou potřeba. Co byste na to odpověděl?

Všechny evropské země mají územní samosprávu a regionálně se člení. Některé dokonce ve dvou vrstvách. My máme jenom jednu, nejsme federální stát a nemáme spolkové uspořádání jako třeba německy mluvící země. U nás máme obce a kraje s jejich samosprávami a centrální správu státu. Já si nedokážu představit nějaký jiný funkční model řízení společnosti. Pochopitelně osvícená diktatura zvládne všechno z jednoho místa, ale jsme bohudíky v demokracii, ve svobodném státě, a tam má regionální samospráva svůj nezastupitelný význam.

Jaké jsou hlavní změny, kterými náš kraj za tu dobu prošel?

Kraj se za těch 20 let výrazně proměnil k lepšímu díky mnoha velkým investicím, ať už státním, krajským, obecním nebo soukromým. K těm největším státním patří modernizace železničního koridoru, který náš kraj protíná, a pak také napojení na evropskou síť dálnic a rychlostních komunikací prostřednictvím D11 a zahájení prací na D35. Ojedinělým projektem Pardubického kraje bylo spojení pěti nemocnic akutní péče do jedné akciové společnosti, které je pomohlo ekonomicky a existenčně stabilizovat. Dnes nemocnice ze svých příjmů kryjí svůj provoz a kraj se podílí na nemalých investicích v každé z nich. V oblasti sociální péče je náš kraj v rámci republiky asi nejdál v transformaci péče o lidi s mentálním a kombinovaným postižením a zkušenosti z praxe ukazují, že to má ohromný smysl jak pro klienty, tak pro celou společnost. Velkým a viditelným vkladem jsou investice do krajských silnic. Za dobu existence krajů sem putovaly i s pomocí Evropské unie miliardové prostředky. Mnohé se opravilo, ale řada silničních staveb je stále potřeba. Změnami prošlo i školství, a to vylepšením budov i vybavením zejména pro perspektivní technické obory. Velké investice získala kultura i památky. Z těch největších – rekonstruované je muzeum v Litomyšli, kde získal kraj nově i Portmoneum, Museum Josefa Váchala. Na pardubickém zámku se dokončuje další etapa rekonstrukce, muzeum má nyní i nový moderní depozitář v Ohrazenicích. Kraj vlastní a upravuje pevnost Bouda na Králicku a letos začala velká rekonstrukce automatických mlýnů pro Východočeskou galerii.

A váš pohled do budoucna?

V každém případě jsem přesvědčený, že Pardubický kraj je v dobré kondici a připravený na další výzvy nové dekády.

kategorie Z médií