KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Z médií První europoslanec na vojenském výcviku aktivních záloh. „Odnáším si pokoru a úctu k práci vojáků.“
Zpět

První europoslanec na vojenském výcviku aktivních záloh. „Odnáším si pokoru a úctu k práci vojáků.“

Přidáno 29. 6. 2020
Ilustrační foto
Český rozhlas (Hradec Králové)

Naším hostem je po nějaké době poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který v poslední době opravdu nezahálel a vyměnil své běžné pracovní pohodlí kanceláře za vojenský dril na cvičišti ve Vyškově. Právě tam absolvoval třítýdenní vojenský výcvik pro aktivní zálohy.

Musím říct, že jste přežil a vidím, že jste zhubnul. Kolik kilo máte dole?
Tak i s přípravou na vojenský výcvik to je dohromady 14 kilogramů.

Tedy za to může vojenský výcvik. Bylo to ostré?
Určitě. Pro člověka, který je zvyklý hodně cestovat a pracovat opravdu většinu času v kanceláři, tak je to tvrdý náraz. Myslím si, že první tři dny jsem opravdu litoval, v dobrém slova smyslu, že jsem tam šel. Protože jsem to vůbec nečekal. Když musíte za každou chybu jednoho člověka v četě všichni dělat kliky nebo když na vás někdo řve opravdu blbosti a musíte být přesní v každém detailu, tak to bylo hodně těžké. Například naučit za dvě hodiny přísahu nebo článek 26, jaké má voják povinnosti, tak to bylo neskutečné.

Vy jste nebyl na vojně?
Já jsem se dostal na vojenskou akademii, takže jsem se k vojně jen tak přiblížil. Ale potom během studia byla vojna zrušena.

Co vás vedlo k tomu přihlásit se do třítýdenního intenzivního výcviku vojenského?
Už jsem o tom uvažoval, protože tady v Hradci Králové je na krajském velitelství opravdu výborná parta lidí a setkávali jsme se při různých příležitostech. Já mám vojenství v rodině, mí pradědečci z jedné i z druhé strany byli legionáři. Můj pradědeček mimochodem pochází od Hořic, vlastně z Bříšťan, ten prošel první světovou válku, potom bojoval s Maďary. Když začínala druhá světová válka, tak byl připravený bránit Československo na hranicích. Takže jsem si říkal, že to je taková povinnost. Myslím si, že věk 40 let je přesně ona hranice, kdy se musíte rozhodnout.

Celý rozhovor zde.

kategorie Z médií