V Poslanecké sněmovně se projednává novela exekučního řádu, podle níž by mělo dojít k zavedení teritoriality. Můžete krátce popsat, jaké varianty jsou ve hře?
Argumenty na podporu teritoriality se během jejího projednávání proměňovaly. Jeden z prvních byl ten, že díky ní bude mít dlužník k exekutorovi blíže. Ukázalo se, že více než dvě třetiny dlužníků se vyskytují mimo místo trvalého pobytu a vzdálenost mezi sídlem exekutorského úřadu a bydlištěm dlužníka může i s navrženou teritorialitou představovat 5 hodin cesty. Příkladem může být povinný z Jevíčka s exekutorem přiděleným v Semilech, obojí v rámci Krajského soudu v Hradci Králové. Pak bylo hlavním argumentem, že se tím pomůže lidem v mnohačetných exekucích, ale ukázalo se, že jim podstatně více pomůže mechanismus zastavování nevymahatelných exekucí. V současné době se argumentuje ve prospěch teritoriality tím, že se tak bude řešit korupce. Na to ale existují zcela jiné nástroje. Zamýšlený či nezamýšlený hlavní dopad by tak spočíval v tom, že by se přerozdělil trh pro exekutory. Ambicí změn ale nemá být vyřešení sporů exekutorů. Dlužníkům bychom nepomohli a věřitelům, včetně například matek samoživitelek, by se situace zhoršila.
Druhým je takzvaný sněhulák, podle kterého by docházelo k přidělování exekucí podle toho, kde má dlužník první exekuci. První by následovaly i další exekuce dlužníka. Tento systém má již velmi málo podporovatelů, jeho nedostatky jsou lehce představitelné a je si jich vědomo i Ministerstvo spravedlnosti.

Lidovci mají také svoji variantu. V čem spočívá?
Mnou navrhované řešení je částečná tzv. nepřímá teritorialita, při které budou rozdělovány pohledávky státních a státem ovládaných subjektů na základě principu krajské teritoriality a u čistě soukromých subjektů podle současného modelu. Bude tak zajištěno teritoriální rozvržení podstatné části pohledávek a zároveň nedojde k omezení možnosti v dispozici s pohledávkami věřitelů. Bude tak zajištěn chod všech úřadů, ale systém rozdělování podle současného stavu u části pohledávek zajistí tlak na kvalitu výkonu jejich činnosti a efektivitu. Nechť stát v tom širokém pojetí podle zákona o registru smluv nese břemeno spojené s vymáháním dluhů. Soukromým subjektům ať je minimálně dočasně do doby „odzkoušení“ celého systému ponechána svoboda volby exekutora.
Poslední variantou je tzv. bagatelní teritorialita, kde je hranice pro krajské automatické přidělování stanovena výší pohledávky. Problematická se zde jeví diskuse o té hranici vymáhané částky a současně nebezpečí napadení tohoto řešení u Ústavního soudu. Rozhodnutí zůstane na politicích poslancích a senátorech.

Zmínil jste argument zastánců teritoriality ohledně zpřetrhání korupčních vazeb mezi některými exekutory a věřiteli. Advokátní komora či asociace věřitelů naopak kontrují tím, že je to zavádějící, protože praxe takové případy neindikuje.
Ano, bohužel i mediálně vznikl dojem, že celý problém dluhových pastí a miliónů exekucí vyřeší zavedení krajské teritoriality. Není to pravda, v novele k tomu budou, doufám, důležitější opatření vedoucí např. k zastavování marných exekucí i zpětně. Teritorialita je do značné míry soubojem uvnitř exekutorského stavu. Máme jim my tento střet lidově řečeno „pískat“?

Další změnou je i návrh na povinné zálohy a zastavování exekucí z moci úřední. Nezasahují tyto návrhy už příliš do majetkových práv oprávněných?
Nemyslím si to. Povinné zálohy jsou logickou reakcí na tzv. parkování mnoha exekucí, které jsou fakticky nevymahatelné. Logika je jednoduchá. Chceš pokračovat ve vymáhání, zaplať zálohu, protože to něco stojí. A pokud to uděláš třikrát po třech letech a povinný stejně platit nemá z čeho, tak se tato marná exekuce prostě zastaví. Já v tom zasahování do majetkových práv nevidím.

Neměl by stát převzít svůj díl odpovědnosti za to, že nebyl schopen legislativně ošetřit, aby v minulosti nedocházelo k různým excesům, a nepřenášet důsledky pouze na věřitele, respektive exekutory?
Zastavování starých exekucí se týká právě již běžících nevymahatelných exekucí, což je opatření, které pomůže značnému množství v současné době exekuovaných osob, a to poměrně rychle. Otázka ještě větší benevolence a vstřícnosti u řešení dluhů za státem může jistě být součástí diskuse. Dovedu si některá opatření takříkajíc většího dobrodiní státu představit.