„Já netušil, co znamená být premiér. To usínáte o půlnoci a máte pocit, že jste polovinu věcí nestačila,“
vzpomíná v bilančním rozhovoru pro Deník N někdejší předseda vlády Petr Pithart.
Bývalý předseda vlády a Senátu Petr Pithart 2. ledna oslavil osmdesátku. V rozhovoru pro Deník N vzpomíná na celý svůj život. Na internát, kde trpěl a mentálně se zastavil, na první léta bez dozoru soudružky vedoucí, na studia práv. Vysvětluje celou anabázi svého členství v KSČ i to, před jak těžkou zkouškou stál při volbě prezidenta.
Jak se cítíte?
Přiznám se, že dobře. Mám pocit, že mám „všechno hotový“, jak se zpívá v té milé písničce. S mým pečlivým editorem Janem Vítem jsme dali dohromady všechno, co jsem kdy napsal. Už se připravuje druhý díl – Prsty do ran II. Při tom jsem si uvědomil, že psaní je pro mě vedle učitelování a politiky to nejdůležitější a že píši a publikuji už od roku 1966. A že jsem nenarazil ani na jeden článek, za který bych se červenal. To mi udělalo hodně dobře.
To je krásné ohlédnutí za životem.
To je! Všechno jsem tam dal. Jsem docela hrdý a uklidnil jsem se, že jsem nemusel nic revidovat, nic škrtat. Vlastní bilance mi vyšla docela dobře. Od doby, kdy jsem se probudil – a bylo to hodně pozdě, protože jsem byl jako dítě v internátě –, si myslím úplně to samé o těch nejchoulostivějších věcech, jako jsou vláda práva, politické strany, pluralismus.
V ničem jsem nemusel dělat revize. Ani před pražským jarem, ještě za Novotného. To mě přece jen uklidnilo. Člověk nikdy neví, jestli zamlada nenapsal nebo neřekl něco, za co by se pak styděl.
Více zde.